Hanácké novinky
Ve své domovině byla učitelkou baletu. Když začala válka, ze dne na den musela opustit domov i manžela a utíkat. Azyl našla Ukrajinka Natalja v Olomouci, zůstat tu ale nechce. Rozhodně uvažuje o návratu domů, jakmile to bude možné. „
Vodohospodář Václav Čermák zpracoval před čtyřmi lety velmi precizní alternativní studii IV. etapy protipovodňových opatření v Olomouci na Nových sadech tak, aby splnila požadovanou míru protipovodňové ochrany, a současně zachránila zahrádkářskou kolonii na břehu řeky.
V zajímavě se rozvíjející předvolební situaci stojí v Olomouci někde uprostřed mezi řadou koalic hnutí spOLečně, které se rozhodlo kandidovat samostatně. „Zhruba před rokem jsme několik jednání o koalici vedli, ale vůlí členské základny bylo jít sami za sebe,“ říká předseda hnutí Robert Runták.
V souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu se i v olomouckých sociálních bublinách dramaticky proměnila témata šířených dezinformací, a během vělmi krátké doby bylo téma covidu vystřídáno statusy buď otevřeně proruskými, anebo značně na hraně. V aktivitě „vedou“ na Olomoucku především dvě ženy, předsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková, a Eva Hrindová. Dají se považovat za dezinformátorky? Zeptali jsme se analytičky programu Kremlin Watch, politoložky Veroniky Krátke Špalkové.
Minulý týden zabouřila Olomoucí kauza staženého textu Evy Lebedové, který upozorňoval na letitý mocenský kartel politických stran v Olomouci a na zadlužení města. Následná debata na sociálních sítích se pak stočila spíše k tomu, do jaké míry mohou redakce „nastavovat mantinely“ publicistům, aniž by byl hlouběji komentován samotný obsah textu – olomoucký mocenský kartel a dluh. Nastal v Olomouci čas pro výměnu vládnoucích stran? „Už v minulých volbách hlasovala drtivá většina voličů pro změnu. Vítěz voleb se však po volbách rychle spojil s těmi, které předtím kritizoval,“ říká Tomáš Pejpek z hnutí ProOlomouc.
Odpadové centrum, točna pro tramvaje, zimní stadion s malou halou, protipovodňové úpravy, a mnoho dalších projektů rezonuje dlouhá léta Olomoucí, aniž by na všechny z nich byly peníze. Které z nich jsou skutečně reálné, a které ne? Kolik peněz má vlastně město Olomouc na investice? Zeptali jsme se ekonomického náměstka Otakara Bačáka.
Když minulý týden proběhl dlouho očekávaný soud, který (prozatím) smetl žalobu ombudsmana ohledně Šantovka tower, objevily se na sociálních sítích příspěvky dvojího druhu: na jedné straně vítězné a radostné, s tím, že „Šantovka tower má nyní zelenou“ (což až do vyřízení eventuální kasační stížnosti ale ještě není pravda); na druhé straně pak zaujal status STAN, který byl nečekaně přímočarý.
Klasické kolotoče, se vší atmosférou, vizualitou, specifickým airbrushem počínaje a létajícími labutěmi konče, by už možná byly zralé na zapsání do nějakého seznamu kulturního dědictví. Návaly lidí z osmdesátých let už patří minulosti, lidé, kteří ale s atrakcemi jezdí po generace, zatím vytrvávají v dlouhé rodinné tradici. Pan Rajmund Vildomec patří mezi ně a zve všechny zájemce o tuto klasiku k olomoucké Tržnici, kde momentálně zakotvil. A ač Olomoučák, poprvé v životě doma.
I po dvanácti letech je kauza Šantovka tower zamrzlá na zhruba stejném místě – do země se zatím nekoplo, odborná i laická veřejnost se bouří, a investor na stavbě trvá, a žádá po olomoucké radnici spolupráci, která má vyplývat ze smlouvy, podepsané v roce 2010 s tehdejším vedením města. Aleš Jakubec byl jako náměstek primátora v letech 2014 – 2018 u toho, když se o věžák bojovalo. „Nejvíc ze všeho v mé politické kariéře mě mrzí, že se tehdejší Zastupitelstvo nedokázalo vypořádat s námitkami investora při schvalování změny územního plánu. Tím všechno zamrzlo,“ říká dnes.
Od roku 1968 už uplynulo skoro šedesát let, pamětníků tehdejších událostí je ale v Olomouci dost. Středoškolská učitelka Hana Vacková invazi zažila osobně. „Doufám, že je současná situace dostatečným argumentem pro všechny, kteří chtěli pryč z EU a z NATO,“ říká.
