Hanácké novinky
Olomouc má zvláštní talent utrácet desítky a stovky milionů za veřejný prostor, který pak působí, jako by se na něj zapomnělo v okamžiku, kdy se přestřihla páska. Přednádraží je toho možná nejvýmluvnějším příkladem. Mělo být důstojnou vstupní branou do města. Místo toho je už léta spíš jeho vizitkou rozpačitosti.
Smrt Richarda Morávka mění situaci kolem několika velkých projektů, které mohou v příštích letech výrazně proměnit Olomouc. Nejde jen o budoucnost skupiny Redstone. Ve hře je také politická vůle města a kraje, územní plánování a u multifunkční haly dokonce miliardy korun z veřejných rozpočtů.
Doby, kdy měla Olomouc jiného primátora, než toho z ANO, si už vybaví jen pamětníci. Po Miroslavu Žbánkovi se před několika měsíci ocitla v primátorském křesle Miroslava Ferancová, ta se ale klidně může stát jen letní královnou. Povstal totiž soupeř.
Haná patří k nejúrodnějším oblastem Česka. Jenže její výhoda stojí na něčem, co jsme dlouho považovali za samozřejmost: na dostatku vody. Představme si, že se podmínky podobné letošnímu suchu budou opakovat dalších deset let. Ne jednou za deset let, ale znovu a znovu. Změní se zemědělství, krajina, ceny potravin, ekonomika měst a obcí i způsob, jakým budeme stavět domy a přemýšlet o tom, kde chceme žít. Haná by nezmizela. Ale mohla by přestat být Hanou, jakou známe.
Přes dva roky uplynuly od chvíle, kdy jsme na Hanáckých novinkách publikovali sérii textů o rozprodeji nemovitého majetku fotbalového klubu Sigma. Po měsících policejního vyšetřování celé věci, kdy jsme byli vázáni mlčenlivostí, dospěl celý případ před trestní soud, kde je obviněným za pomluvu novinář Vlastimil Blaťák.
Dobrých zaměstnanců je jako šafránu. Kromě toho, že ten člověk musí umět, se taky obyčejně požaduje vysoká míra spolehlivosti. Víte vy vůbec, co obnáší žurnalistika? Co focení na sportovních zápasech? Sociální sítě fungují dnes tak, že materiál, který není se závěrečným hvizdem na sítích, jako kdyby nebyl.
Liberální volič, po parlamentních volbách zlomený a sám, vlastně neměl a nadále nemá mnoho dobrých alternativ k volbě. Zůstali mu digitální Piráti a politika s QR kódy, Zelení jen s preferencí několika procent, a pak ještě hnutí STAN. Co si potom vybrat, bylo a je otázkou.
Květen 1945 je v české kolektivní paměti zapsán jako čas bez břehé euforie, šeříků a vítězství. Pro tisíce obyvatel Moravy, včetně Olomouce, však měly tyto dny i mnohem temnější podobu. Zatímco oficiální historiografie desetiletí pěstovala mýtus o neposkvrněném hrdinovi-osvoboditeli, skutečnost v ulicích a domácnostech byla často drasticky odlišná. Vedle vděku za konec nacistické tyranie kráčel strach z nekontrolovaného násilí těch, kteří přinesli svobodu.
Co teď bude v Olomouci s Piráty, je tak trochu nekonečná otázka. Moje interní šetření mezi lidmi, kteří se o politiku zajímají, ale vlastně jen tak zpovzdálí a trochu, prozradilo zajímavý fakt: většina z nich nevěděla, že Piráti jsou v Olomouci v koalici. Kdo je Viktor Tichák, to však dobře věděli. Kudy vede cesta dál?
V Olomouci je to s Občanskými demokraty občas trochu složité. Stále ovšem beze zbytku platí, že se každé volby na eseje o nich doopravdy těším, neboť jsou mi velkou studnou poznání i kompasem těžké doby, v dobrém i ve špatném smyslu vyslovených postojů.
