Kde jsou kořeny toho, proč se Sigma dostala do finančních obtíží?
Jako dlouholetého fanouška Sigmy a dříve i „drobného sponzora“ mě nenechává klidným jak současná situace na hřišti tak zejména gradující mediální spor mezi vedením, fanoušky a novináři. V této souvislosti je nutné si položit otázku Proč vůbec došlo po roce 2016 k tak masívnímu výprodeji majetku? Jako úsměvný mě přijde argument pana Konečného, že „jsme museli“, neboť bylo potřeba zaplatit dluh z půjčky panu Lébrovi. To je přece jasné i dítěti v mateřské škole, že když si něco půjčím, tak to také musím vrátit. A blížíme se k meritu věci. Proč vlastně k této situaci došlo. Zpátky do historie, dle mého názoru celý problém nastal v okamžiku sankcí spojených s úplatkářskou kauzou v sezoně 2008/9. Místo toho aby osoby s touto kauzou spojené svou činnost ve vedení organizace ukončily, tak do čela nominovali loutku pana Konečného, který nikdy předtím nejenže fotbal nehrál, ale ani nijak jinak se v tomto prostředí neangažoval. Tudíž nemohl mít ani žádné zkušenosti a byl nucen akceptovat pokyny jiných, kteří tak postupem času opět převzali otěže do svých rukou. Tehdy ještě pan Uličný po odpočtu bodů Sigmu v první lize zachránil, ovšem později opakovaný sestup do druhé ligy významně ovlivnil příjmy z fotbalu. A právě zde je nutné hledat příčiny pozdějších problémů s financováním činnosti organizace.
Prodeje pozemků se jeví jako velmi nevýhodné pro klub. V čem konkrétně tu nevýhodnost vidíte?
Úvodem musím poznamenat, že prodej pozemků v intravilánu města pro developerské účely není pro amatéry, jedná se o složitý proces jak z hlediska možného využití s ohledem na územně plánovací dokumentaci, tak z pohledu využitelnosti, obslužnosti, respektive například zasíťování. Narovinu, z pohledu člověka, který v Olomouci zobchodoval celou řadu pozemků, a to jak pro tuzemské, tak i pro zahraniční developery, mimo jiné i tři pozemky městu Olomouc na cyklostezku nebo tramvajovou trať, zde vidím naprosto diletantskou realizaci tohoto obchodu. Konkrétně se zastavím u prodeje toho mediálně nejznámějšího pozemku, zčásti „pod umělkou“. Původně se jednalo o jediný pozemek parc.č.451/1 o výměře 31735 m2, což je pro developera v této lokalitě doslova „zlaté vejce“. Důkazem budiž fakt, že až na malou výjimku, o které se dále zmíním, jsou dnes již tyto dříve nesmyslně rozdělené pozemky opět „sjednoceny“, nyní už pod jediným vlastníkem, a to Rezidence Kašparova s.r.o pana Morávka. Za mě z naprosto nepochopitelného důvodu byl totiž původní pozemek rozparcelován geometrickým plánem ze dne 30.9.2016, tedy prakticky tři měsíce před prvním prodejem! Posléze byl pak prodán za cenu zjištěnou, troufám si říci účelovým znaleckým posudkem. Už to je svým způsobem rarita, neboť znalecké posudky jsou dobré leda tak pro převody nemovitých věcí, tedy i pozemků, v případech, kde jednou ze stran je buď stát či municipalita, nikoli ale soukromý subjekt, kterým je v tomto případě i akciová společnost.
Za mě z naprosto nepochopitelného důvodu byl totiž původní pozemek rozparcelován geometrickým plánem ze dne 30.9.2016, tedy prakticky tři měsíce před prvním prodejem! Posléze byl pak prodán za cenu zjištěnou, troufám si říci účelovým znaleckým posudkem.
O kolik peněz mohla Sigma takto přijít?
Nechci zde licitovat o možné ceně, ta je exaktně dána jen prostřednictvím dražby, ale je evidentní, že by v té době nebylo problémem sjednat cenu nejméně o třicet procent vyšší. Základní problém vidím v tom, že byly tyto prodeje realizovány „per partes“ tedy po částech, a navíc v opačném pořadí! Nejdříve byl totiž realizován prodej panu Petrlemu, to byla parcela nově označená jako 451/45, o výměře 3959 m2, za již zmiňovanou cenu 9,5 milionu korun dle znaleckého posudku ing.Šímy. Tím ovšem došlo k tomu, že k dalším pozemkům, které v té době ještě akciová společnost vlastnila, si Sigma omezila přístup!
Znamená to, že nejprve prodali příjezdovou cestu, a teprve potom se snažili prodat pozemek?
Není tajemstvím, že související parcelu č. 451/39, už v té době vlastnil pan Petrle. Zajímavé je právě to, že prakticky bez většího časového odstupu tří měsíců dochází k druhému prodeji, a to větší části pozemku pod umělou trávou firmě ZRG pana Morávka, a i tato plocha byla před prodejem geometrickým plánem rozdělena. Není tajemstvím že se o tyto pozemky zajímali opravdu velcí hráči, a to kromě pana Morávka i pan Uhýrek ze společnosti Gemo. Ale následně se děje něco, čemu nerozumím. Pan Petrle velice chytře přeprodává to, co získal od Sigmy, společnosti Rezidence Kašparova, ale ještě předtím si geometrickým plánem oddělil část se zmíněnou přístupovou cestou, kterou si ponechal. Tak, aby do budoucna vlastník těchto pozemků byl nucen s ním komunikovat ohledně přístupu. Pokud se tedy na to podívám z pohledu obchodníka, tak celá transakce postrádá jakýkoliv smysl, postrádá jakýkoliv rozum, jakoukoliv důvod k tomu, aby tyto prodeje proběhly tímto způsobem. Nevidím v tom logiku.
Pokud tedy Sigma nejprve prodala příjezdovou cestu, a teprve potom areál pod umělkou, ke kterému ta cesta vede, znamená to, že tím buď uměle, anebo hloupě snížila cenu toho hlavního pozemku?
Ano. Přesně tak. Nedá se říct, že se cena snížila, to je příliš zjednodušující. Cena za metr čtvereční je taková, jakou si kupující a prodávající strana dohodnou, respektive jaká vzejde z dražby. Je ale podivné, že Sigma neprodala „an bloc“ celý původní velký pozemek, nebo aspoň jeho větší část. Z pohledu developera je to totiž velice lukrativní pozemek. V obou případech mohla být prodejní cena vyšší. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby se prodával původní pozemek 451/1 jako celek, nebo alespoň v rámci jedné obchodní transakce, tak se to v té době dalo zobchodovat za ceny, které se pohybovaly v této lokalitě kolem 3000 korun za metr čtvereční, nebojím se tedy říci, že celkově za cenu blížící se stovce milionů korun. A kdyby proběhly transakce naopak, ano, cena mohla být vyšší, a to v případě prvního prodeje určitě nejméně o již zmíněných třicet procent. Dále ale vůbec nerozumím tomu, proč došlo k tomu prodeji jako takovému. Každému, i laikovi, musí být jasné, že ceny pozemků jdou neustále nahoru. To znamená, že když se zbavuji pozemku, tím spíše v této velmi zajímavé lokalitě, zbavuji se budoucího růstu.
A kdyby proběhly transakce naopak, ano, cena mohla být vyšší, a to v případě prvního prodeje určitě nejméně o již zmíněných třicet procent. Dále ale vůbec nerozumím tomu, proč došlo k tomu prodeji jako takovému. Každému, i laikovi, musí být jasné, že ceny pozemků jdou neustále nahoru.
Na co by se teď měli akcionáři ptát vedení akciové společnosti?
Proč k tomuto prodeji vůbec došlo. Jaký byl skutečný důvod? A proč k tomu došlo takovým způsobem a v tomto pořadí. Proč byl pozemek nejdříve rozparcelován, a pak nejprve prodány parcely příjezdové cesty. Postrádám jakoukoli vizi akcionářů v tom, že místo, aby si ty pozemky nechali, a cena šla nahoru, protože dneska by cena byla oproti roku 2017 dvojnásobná, možná i trojnásobná. Za rok nebo za dva bude zase vyšší. Tím spíše, že jiná podobná lokalita v centru města není. Nedávno jsme obchodovali pozemek ve stejném katastrálním území Nová Ulice za cenu 8.000 korun za metr, takže si troufám říci že dneska by se cena původního pozemku blížila čtvrt miliardě. Na Váš dotaz podotýkám, že zde sice žádnou trestní odpovědnost nevidím, ovšem každý člen statutárního orgánu odpovídá společnosti za svá rozhodnutí celým svým majetkem. Ve světle této neobvyklé transakce se však domnívám, že pánové by měli své funkce dát neprodleně k dispozici, a pokud tak neučiní sami pak je na valné hromadě akcionářů zda přistoupí k jejich odvolání. Slovy klasika „Cosi shnilého je ve státě dánském“, a po hanácky dodám, ..a tvargle to nésó…
Vlastimil Blaťák
