Hanácké novinky
Meteorologové vydali další výstrahu před silnými bouřkami na Moravě. Čekají se už dnes večer, hrozí výskyt velmi silných bouřek doprovázených kroupami o velikosti nad 2 cm, nárazy větru i kolem 90 km/h a přívalovými srážkami kolem 40 mm, v opakovaných bouřkách i více. Hrozí riziko lokálního zatopení nebo přívalové povodně.
Od katastrofálních povodní uplynulo na Jesenicku devět měsíců, s opravami se ale mnohde pořádně nezačalo. Zoufalí starostové totiž ještě od státu nedostali ani korunu. Na vině jsou úředníci, kteří až do konce května zpracovávali metodiku na úhradu povodňových škod.
Těžko si představit těžší zkoušku pro starostu, než katastrofální povodně, které postihly Jesenicko v září loňského roku. Starostka desetitisícového Jeseníku Zdeňka Blišťanová se do řešení obnovy regionu vrhla se vší vervou a svedla s vládními úředníky papírovou bitvu o finance, kterou, zdá se, vyhrála.
Díky včasným informacím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se při ničivých povodních v září 2024 podařilo zachytit a významně zpomalit povodňovou vlnu na velké části území. Svou roli sehrálo i předcházející suché počasí, malé nasycení půdy pomohlo nástup povodně zpomalit.
Před šesti měsíci zasáhly Olomoucký kraj ničivé povodně, které změnily osudy tisíců lidí. Po velké vodě zůstaly zbořené domovy, nefunkční technická infrastruktura a zdevastované silnice a mosty. Předběžný odhad nákladů na obnovu veškerého majetku činí jen v našem kraji 18 miliard korun. Pomoc postiženým oblastem stále pokračuje. Olomoucký kraj se aktuálně přičinil o to, aby obce a města poničená velkou vodou dostala na obnovu víc peněz, než kolik jim stát původně sliboval.
Zářijová povodeň odnesla v Nýznerově na Jesenicku nejenom mosty, ale i telefonní sloup. Místní obyvatelé tak zůstali bez pevného telefonického spojení a bez internetu. S mobilními telefony je to přitom v místě složité, v údolí je katastrofálně špatný signál. Lidé žijí čtyři měsíce bez spojení se světem, operátor O2 jim ale nadále posílal faktury za poskytování služeb.
Dva měsíce po katastrofických povodních zjišťovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR stav rybí populace v řekách chráněné krajinné oblasti Jeseníky. „V prvních hodinách po povodni jsme viděli ležet ještě živé pstruhy, vranky a dokonce jednu mihuli přímo v ulicích v centru města Jeseníku. Přirozeně nás zajímalo, jaký dopad měly tyto zdrcující povodně na celý říční ekosystém,“ vysvětluje Vít Slezák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Na ženisty 15. pluku budou obyvatelé povodněmi postižených oblastí jistě dlouho vzpomínat. Nejen proto, že je svými mosty opět propojili s okolním světem, ale také kvůli tomu, že mostním provizoriím dali originální názvy. Každou ze dvou desítek staveb nyní zdobí jméno slovanského boha, které vojáci vybrali tak, aby mělo s místem spojitost. Posuďte sami, jak se jim to podařilo.
Správě železnic se daří po povodních zprovozňovat další úseky. Dnes odpoledne se vlaky vracejí na frekventovanou trať mezi Krnovem a Bruntálem. Zprovoznění dalších úseků v severní části Moravskoslezského a Olomouckého kraje následuje, trať na Jeseník bude v provozu již od soboty.
Jedním z vojenských útvarů, které se podílí na odstraňování povodňových škod, je 73. tankový prapor v Přáslavicích. Působí v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V terénu je nasazeno několik desítek kusů techniky a podobný počet vojáků a vojákyň. „Čísla se mění podle požadavků jednotlivých starostů i statutárních měst. Vše jde oficiální cestou, kdy si postižené oblasti požádají o pomoc armády,“ řekl velitel 73. tankového praporu v Přáslavicích podplukovník Tomáš Suchý.
