Hanácké novinky
Já vím. Zkušení političtí marketéři mě za tohle sežerou zaživa, protože v jejich vidění světa je třeba předkládat davu před volbami jen témata tak nějak „prodejná“. Líbivá, pozitivní, s usměvavými kandidáty, která získávají body.
Pozornost světa se už nějakou dobu upírá do Brazílie, kde v dlouho nebývalé míře dochází k likvidaci amazonského pralesa: k drancování přírodního dědictví s planetárně rozpoznatelnými důsledky. Aktuálně se tak děje v oblasti Králického Sněžníku.
Čím je olomoucký komunál (bohužel) pověstný daleko za svými humny, je bezduché stupidní píár, které už před mnoha lety vygumovalo z veřejného prostoru jakoukoli politiku. Začal to Martin Tesařík svými fotografiemi v kroji z domovů seniorů, a tehdy jsme se tomu ještě smáli. Během let nám bohužel tento druh komunikace zdomácněl, a nakonec už rezignovala i média.
Autoři podcastu Pššt! vás zvou k poslechu další epizody, kde probírají, kdo by měl chodit do politiky a zda politolog může být dobrým politikem. Tématem vás také tentokrát provedou politolog amatér Roman Štěpánek a docent politologie Pavel Šaradín.
Jednotlivé kandidující subjekty začínají pomalu plnit veřejný prostor body svých volebních programů, a je zvláštní, že velká část z nich působí tak trochu mimo výseč. Často si stačí otevřít facebook – a prvním a vlastně dosud jediným skutečně otevřeným tématem je zadluženost města. Potíž je v tom, že toto téma volby rozhodovat nebude. Jaká témata rozhodovat budou? Proč právě ona? Na to hledá odpovědi tento seriál.
Vážení čtenáři Hanáckých novinek, protože se snažíme přinášet do olomouckého mediálního prostoru nové formáty, pracujeme v těchto dnech především na sekci „Video“, ve které budeme zveřejňovat několik autorských útvarů – například pravidelný podcast Romana Štěpánka s politologem Pavlem Šaradínem, nebo měsíčník „Vysílá Blaťák“, jehož první díl si můžete prohlédnout právě teď.
První díl podcastu Pššt je venku. Roman Štěpánek zpovídá politologa Pavla Šaradína na téma olomouckých komunálních voleb, a v celém záznamu zaznívá několik zajímavých tvrzení. Nejdelší část prvního dílu je věnována koalici SPOLU, která podle Pavla Šaradína těží z celostátního úspěchu této značky, v Olomouci ji ale vidí personálně vyprázdněnou.
„Tak soud zamítl žalobu blokující výstavbu výškové budovy v ochranném pásmu historického jádra Olomouce, protože ombudsman neprokázal, že ochrana druhé nejvýznamnější památkové rezervace v ČR je veřejným zájmem. Pozoruhodné. Copak veřejný zájem má obhajovat ombudsman? Není to náhodou úkol orgánu státní správy?,“ ptá se Stašek Žerava, bývalý Hlavní architekt města Olomouce, člen představenstva České komory architektů a předseda její skupiny památkové péče.
V první části svého předvolebního seriálu jsem ukázal, že hnutí ANO mělo jedinečnou příležitost změnit rozpočtové určení daní, ale neudělalo pro to nic. Přitom mělo premiéra, předsedu sněmovny, ministryni financí, olomouckého hejtmana, olomouckého primátora. Pokud bychom na obyvatele dostávali tolik peněz jako v Ostravě, rozpočtové příjmy by byly o miliardu vyšší. Pokud bychom byli skromnější, tak bychom si polepšili zhruba o 150 milionů korun. To jsou peníze, které chybí na provoz a investice. Ve druhé části jsem ukázal, že olomoucké ANO slíbilo postavit novou víceúčelovou halu (zimní stadion), na kterou mělo už připravených 800 milionů korun. Nakonec se ukázalo, že to byl jen mistrovský předvolební tah a že halu město nepostaví.
Je to k nevíře, ale od roku 1990 se v každé olomoucké radniční koalici objevila KDU-ČSL a jen v jediné vládě chyběla ODS. Tedy v prvních volbách v roce 1990 ještě neexistovala a pak z koalice zmizela pouze v letech 1998-2002. Až do roku 2018, kromě období 2010-2014, byla ve všech koalicích také ČSSD. ODS je u moci na radnici nepřetržitě 20 let, KDU-ČSL pak vládne neuvěřitelných 32 let. Můžeme proto říct, že v případě olomoucké radnice takřka absentuje princip alternace moci. Co to v praxi znamená?
