Hanácké novinky
Vážení čtenáři Hanáckých novinek, protože se snažíme přinášet do olomouckého mediálního prostoru nové formáty, pracujeme v těchto dnech především na sekci „Video“, ve které budeme zveřejňovat několik autorských útvarů – například pravidelný podcast Romana Štěpánka s politologem Pavlem Šaradínem, nebo měsíčník „Vysílá Blaťák“, jehož první díl si můžete prohlédnout právě teď.
První díl podcastu Pššt je venku. Roman Štěpánek zpovídá politologa Pavla Šaradína na téma olomouckých komunálních voleb, a v celém záznamu zaznívá několik zajímavých tvrzení. Nejdelší část prvního dílu je věnována koalici SPOLU, která podle Pavla Šaradína těží z celostátního úspěchu této značky, v Olomouci ji ale vidí personálně vyprázdněnou.
„Tak soud zamítl žalobu blokující výstavbu výškové budovy v ochranném pásmu historického jádra Olomouce, protože ombudsman neprokázal, že ochrana druhé nejvýznamnější památkové rezervace v ČR je veřejným zájmem. Pozoruhodné. Copak veřejný zájem má obhajovat ombudsman? Není to náhodou úkol orgánu státní správy?,“ ptá se Stašek Žerava, bývalý Hlavní architekt města Olomouce, člen představenstva České komory architektů a předseda její skupiny památkové péče.
V první části svého předvolebního seriálu jsem ukázal, že hnutí ANO mělo jedinečnou příležitost změnit rozpočtové určení daní, ale neudělalo pro to nic. Přitom mělo premiéra, předsedu sněmovny, ministryni financí, olomouckého hejtmana, olomouckého primátora. Pokud bychom na obyvatele dostávali tolik peněz jako v Ostravě, rozpočtové příjmy by byly o miliardu vyšší. Pokud bychom byli skromnější, tak bychom si polepšili zhruba o 150 milionů korun. To jsou peníze, které chybí na provoz a investice. Ve druhé části jsem ukázal, že olomoucké ANO slíbilo postavit novou víceúčelovou halu (zimní stadion), na kterou mělo už připravených 800 milionů korun. Nakonec se ukázalo, že to byl jen mistrovský předvolební tah a že halu město nepostaví.
Je to k nevíře, ale od roku 1990 se v každé olomoucké radniční koalici objevila KDU-ČSL a jen v jediné vládě chyběla ODS. Tedy v prvních volbách v roce 1990 ještě neexistovala a pak z koalice zmizela pouze v letech 1998-2002. Až do roku 2018, kromě období 2010-2014, byla ve všech koalicích také ČSSD. ODS je u moci na radnici nepřetržitě 20 let, KDU-ČSL pak vládne neuvěřitelných 32 let. Můžeme proto říct, že v případě olomoucké radnice takřka absentuje princip alternace moci. Co to v praxi znamená?
V lednovém vydání Olomouckých listů hovořil primátor Miroslav Žbánek z hnutí ANO o tom, jak by vnímal, pokud by jej po komunálních volbách v čele města někdo vystřídal. Čtenářům sdělil: „A pokud přijde někdo, kdo bude stejně schopný nebo schopnější, tak mě to jako Olomoučana mrze nebude.“ Toto sebenastavení zrcadla mne vedlo k zamyšlení, jakou stopu Babišovo hnutí v Olomouci zanechává. V minulém příspěvku jsem poukázal na to, jak se primátorovi nepodařil splnit důležitý slib, zlepšit městské finance. Podívejme se dnes na to, čím také hnutí ANO volby před čtyřmi roky vyhrálo a jak se mu svůj hlavní slib podařilo splnit.
Abych řekl pravdu, původně jsem hlubší zamyšlení se nad tím, jak si vedlo hnutí ANO v komunální politice v Olomouci, neplánoval Pak jsem si ale v Olomouckých listech 1/2022 přečetl rozhovor s primátorem Miroslavem Žbánkem, kde na otázku, zda by jej nemrzelo, kdyby po volbách již primátorem nebyl, mj. odpověděl: „A pokud přijde někdo, kdo bude stejně schopný nebo schopnější, tak mě to jako Olomoučana mrzet nebude.“ Jistě, markeťáci z hnutí mají za úkol představovat svěřené politiky v co nejlepším světle, ale skoro si nepamatuji, že by některý jiný politik o sobě tvrdil, jak je schopný (kromě V. Klause staršího). Pokud si primátor nastavuje zrcadlo, podívejme se do něj společně.
Když TOP09 kdysi dávno vznikala, nesla s sebou poselství rozpočtové zodpovědnosti v časech ekonomické krize, a nosnou informací pro voliče bylo „říkat pravdu, i když se neposlouchá dobře“. V dobovém kontextu topolánkovsko-paroubkovského politického diletantství a ideologických pokroucenin to bylo příjemné osvěžení, a naděje jsme tehdá cítili, jako by to byly hmatatelné předměty. Co dnes? Říká TOPka stále ještě pravdu?
Na STAN nelze nahlížet optikou standardní politické strany. Jsou tak nějak mimo obvyklá měřítka, v dobrém i ve špatném. Vždycky mi evokovalo vcelku sympatické a hodnotově správně ukotvené lidi, kteří chodí do politiky pracovat pro jiné, ne naplňovat svoje vlastní ambice a touhu po uznání. Dodnes ale pořádně netuším, jaký má STAN vlastně program.
Není to tak, že bych otevřel stránky a facebook olomoucké SPD před psaním této eseje, abych se šel kouknout, co a jak. Naopak – chodím na ně ob týden už několik let, a snažím se najít cokoliv, co by souviselo s komunálem. Není tam ale vůbec nic. Možná chtějí v radničních volbách jen nepřijímat euro, nevím. Bránit se Bruselu a multikulturalismu. Pro debatu o protipovodňových opatřeních nebo o zimáku je to doopravdy bezva ideové východisko. Nebo je to jinak?
