Volební programy zahltila zeleň. Tam, kde na čelných místech marketingových sloganů ještě před čtyřmi lety svítily miliardové investice do multifunkčních arén, se zazelenilo, a všechny partaje napříč spektrem sázejí stromy a upravují trávníky.
Podobně zahltilo všechny programy parkování. Jedná se ještě o dozvuky nedávného zdražení parkovného v centru, o pěnu dní, a myšlenkovou ochablost veškerých stranických sekretariátů, které nedokážou vymyslet nic svého. Tohle volby nevyhraje.
Něco jiného je téma městského architekta. I tím se zabývají vlastně všechny strany napříč spektrem jako jednou z absolutních priorit tohoto města, a to je oproti situaci před čtyřmi lety obrovské novum. Přesněji – všechny strany s výjimkou jedné, nyní koaliční strany, která sveřepě trvá na tom, že architekt nebude, protože by neposlouchal politiky.
V souvislosti s multifunkční arénou, jakožto hlavním tahákem hnutí ANO v roce 2018 se taktéž sluší dodat, že vládnoucí partaj dosud v Olomouci nepředstavila jediný uchopitelný bod letošního programu, což je s ohledem na snahu obhájit poslední triumf koncem července už dosti hraniční. Chtěli jsme něco vědět, nevíme lautr nic.
Prazvláštní kampaň spoustila koalice SPOLU, alias ODS se dvěma drobnými přívěšky. Na sociálních sítích vzbudila rozsáhlou debatu, dlužno dodat že ne v úplně nadšeném duchu. Chodit se zápisníčky po městě a po třiceti letech vládnutí začít v dotaznících zjišťovat, že „by se s tou tržnicí mělo něco udělat“, je komunikační a marketingové zoufalství, doslova fyzická bolest.
Horším zjištěním pro SPOLU je ovšem fakt, že v podstatě nikdo nechce jít s ODS do koalice. Tak vyplynulo z mnoha a mnoha rozhovorů, které se mi poštěstilo vést. S výjimkou členů ANO, s nimiž jsem nemluvil, je nechuť ke spolupráci s Občanskými demokraty v Olomouci znakem doby, módním trendem, a jinými slovy – buď se zopakuje současná radniční koalice, nebo se v září úplně překreslí olomoucká politická mapa.
ProOlomouc s Piráty zaujali vtipným videem z podání kandidátky, přičemž už stačili s předstihem ohlásit své vítězství. Nejsem si úplně jistý, jestli je komunikační strategie „všechno nebo nic“ zvolená úplně správně. Nebrat druhé místo a jít si výhradně pro triumf může mít za následek silné zklamání.
Z dosud známých jmen kandidátek zaujalo několik překvapení: Skoro zapomenutá ČSSD alias Olomoučané postavila výzkumníka Michala Otyepku z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů, především ale politologa Pavla Šaradína, obojí mimořádně zaujalo. Dále, na kandidátce spOLečně by se měl objevit bývalý marketingový ředitel Sigmy Olomouc Martin Rak, což se nečekalo zcela určitě.
Čeká nás jistě velmi zajímavý srpen a především září, a ještě zajímavější povolební vyjednávání.
Vlastimil Blaťák
