Chci Vás veřejně požádat, abyste jako jeden z prvních kroků ve funkci znovu zvážili způsob provedení IV. etapy protipovodňových opatření na Nových sadech. Času totiž není mnoho. A chci využít tuto kouzelnou a velmi krátkou chvíli, kdy vzniká nová a minulostí nezatížená politická reprezentace, ale současně se ještě na zastupitelstvu nejedná o rozpočtu města na další rok. Máte na věc, ve které se na Vás obracím, jen měsíc a půl, více ne.
Přirozeně jde o zahrádky, o kolonii Morava, kterou chce město zatím stále ještě zrušit, a to navzdory hlasitým proklamacím vlastně bez náhrady. Nejsou to ale jenom ty zahrady – je to celá protipovodňová čtverka, která vzbuzuje víc otázek, než kolik dává odpovědí. Chci Vám říci, proč je rušení kolonie zbytečné a vyzvat Vás, abyste se věcí zabýval/a, dokud je ještě vůbec prostor. Chci Vám sdělit, že argumenty pro zničení kolonie, které se vaši vedoucí úředníci naučili na Povodí Moravy a od té doby je bezmyšlenkovitě papouškují, jsou buď velmi vágní a úmyslně zamlžené, anebo vlastně ani nejsou. Žádám jen o to, abyste se nad věcí zamyslel/a, vlastním úsudkem, a abyste se úředníků spíše ptal/a, než je slepě poslouchal/a.
Již několik let se totiž z úst Povodí Moravy dozvídáme, že v rámci čtvrté etapy protipovodňové ochrany Olomouce „je nutné zrušit zahrady“ (ten trpný rod mluví za všechno, jeho použití mi vždycky spolehlivě rozsvítí v hlavě příslušnou kontrolku – mělo vy i Vám…), ale relevantní argument, proč je to nutné, za celou dobu nezazněl. Naopak zaznělo až příliš mnoho argumentů, proč to nutné není, ale nikdo se jimi nezabýval. Byly smeteny ze stolu, obvykle nějakou lží, případně manipulací, zamlžením podstaty věci v nejasných odborných termínech, jako je například „berma“. Mnohokrát došlo i na zcela zjevné neodpovídání na položené otázky.
Celý proces schvalování tohoto projektu úředníky olomouckého magistrátu je potom naprosto dehumanizovaný proces, který je po úřední stránce jistě nenapadnutený, má všechna nutná razítka a vypořádal se se všemi odvoláními, nějak se ale v celém tom úředně dokonalém procesu vynechali lidé, kterých se celá věc týká. Když se ozvali, začalo Povodí Moravy lhát a mlžit ještě víc, anebo rovnou mlčet, jako by byli zahrádkáři na obtíž.
Vaši úředníci pak, nechápu proč, namísto hájení veřejného zájmu jejich demagogii opakovali a dosud opakují.
Historie šílenství aneb Povodí Moravy chce „čerpat“
Dovolte mi nejprve malý historický exkurs do celé věci:
-
Když v roce 1997 voda zalila celou Olomouc, hráz, která stojí u čističky, ji vydržela. Na Nové Sady voda natekla z kanalizace, a to je všeobecně známý fakt. Neexistuje tedy sebemenší pochybnost o nedostatečné funkčnosti hráze, přestože to Povodí Moravy bezdůvodně tvrdí, viz dále.
-
Když se v následujících letech poprvé objevily plány na IV. protipovodňovou etapu na Nových Sadech, s rušením kolonie se nepočítalo. Nebyl k tomu důvod!, i proto, že podle zákonů fyziky vyteče velká voda, s ohledem na zákrutu Moravy v místě, na protilehlý břeh. Chcete popřít fyziku?
Pak někdy kolem roku 2017 dostali zahrádkáři výpověď z nájmu s tím, že „je nutností likvidace zahrad kvůli protipovodňovým opatřením“. Důvod, proč přesně, čemu a komu vadí zahrádky při velké vodě i bez velké vody, nebyl nikdy nikomu přesvědčivě sdělen, anebo byl přímo vylhán pomocí naprostých nesmyslů – například:
- že se kolonie údajně nachází v „bermě řeky“ (nenachází)
- že údajné černé stavby zahrádkářů vadí něčemu, co nebylo nikdy pořádně specifikováno,
- následně i to, že se kolonie nachází v „záplavové oblasti“ (v té se ale nachází půlka Hané až po Tovačov, víme?)
- když to nezabralo a výraz berma nestačil, začalo Povodí Moravy spolu s vašimi úředníky vykládat, že se kolonie nachází dokonce v „korytě řeky“ (sic!! jenže „koryto řeky“ je dáno katastrem, a kolonie v něm tedy skutečně neleží),
- že čtverka protipovodňová ochrání třicet tisíc obyvatel (ouvej – můžete mi říct, kde žije na Novosadské třicet tisíc lidí? Číslo by bylo přehnané, i kdyby mělo o nulu míň!),
Dodal bych, že přibližně v této době současně dostali zahrádkáři informaci, že se budou moci přestěhovat do náhradní lokality Andělská. To je vedlejší větev příběhu, ke které se dostanu později.
Nad jiné je přitom nutno zdůraznit následující skutečnost: jestliže tedy stávající hráz kolem čističky udržela vodu z roku 1997, jaké konkrétní obyvatele má tedy projekt Povodí Moravy za stovky milionů korun chránit, když jižněji od zmíněného území zahrádek je už jenom pole, a za ním až někde v dálce Kožušany, které jsou na kopci? Nejde tedy jen o ty zlé zahrádkáře, kteří „sabotují“ protipovodňová opatření (z vyjádření Povodí Moravy, není to ale pravda), ale jde především o to, proč vůbec na místě kopat?
Co však udělali zahrádkáři ve chvíli, kdy se dozvěděli o takovém plánu radnice a Povodí, který dával všechno, jenom ne smysl?
Ne, nezahlcovali sociální sítě dezinformacemi. Ne, nedemonstrovali na náměstí s vidlemi. Nedělali po městě virvál, aby buntovali proti radnici.
Zachovali se místo toho maximálně konstruktivně a z vlastních prostředků zaplatili nákladný oponentní projekt IV. etapy, který zpracoval snad nejlepší vodohospodář v České republice pan Čermák, tudíž se nejedná o nějaký blábol několika vidláků, ale o naprosto seriózní projekt, který má všechny potřebné parametry pro územní rozhodnutí a pro stavební řízení.
Tento projekt na základě velmi podorobných výpočtů v zásadě přišel na to, že
- likvidace kolonie není nutná, protože zadání protipovodňové ochrany lze vyřešit i jinak, lépe, i se zachováním kolonie, a taky
- Čermákův projekt byl o necelou polovinu levnější. A to i pro město, které investici Povodí Moravy nutně spolufinancuje. To podotýkám sice na okraj, ale ve vší důležitosti toho, že i úředníci magistrátu jsou stále ještě povinni chovat se s péčí řádného hospodáře s veřejnými prostředky. Když už nic, mělo je zarazit aspoň toto.
Zde se příběh zauzluje. Respektive ulpívá na mrtvém bodě. Čermákův projekt skončil v šuplíku, na Povodí Moravy se alternativní možností nikdy nikdo nezabýval, a později celou práci odbyli několika bezobsažnými slovy, a to že „projekt zahrádkářů nezaručuje protipovodňovou ochranu“. V jakých bodech?, ptali se zahrádkáři. Odpovědi, věcné informace, nebo argumentu se už nikdy nedočkali, což je naprosto typické, a vlastně je to důvodem, proč se tou věcí nyní zabývám – protože následky té úřední ignorace jsou příšerné.
Jak zahrádkáři komunikovali s úřady
Pominu v tuto chvíli skutečnost, že se s projektem evidentně přes mrtvoly spěchá, aby se stihlo „vyčerpat“ (už minule jste to nestihli, načež jste celý projekt kreativně rozdělili na IV.A a IV. B, začali náhle šermovat novotvarem „přírodě blízká opatření“ a za každou cenu chcete stihnout další termín);
Pominu i další velevýznamnou skutečnost, že celkově nedává smysl, protože se současně nepočítá s úpravami silničního mostu dál po proudu řeky, tudíž vybagrováním kolonie vznikne pouze „bazén se špuntem na konci“, a v případě velké vody se tato vylije zpátky na Nové sady, čímž se celé úpravy dle projektu Povodí budou paradoxně podílet na mnohem horších následcích i menší povodně. Už se těším, až to budete lidem z Nových Sadů po povodni vysvětlovat;
Pominu také to, že projekt získal naprosto bezdůvodně výjimku z EIA, přestože na místě prokazatelně žjí desítky chráněných živočichů, včetně ledňáčka –
Odbíhal bych totiž do spousty vedlejších (byť důležitých) témat, a zanikla by hlavní linka celého příběhu.
Ta leží v dehumanizovaném procesu celého rozhodování, který je ve všech svých úředních zákrutách tak dokonale zajištěn všemi nutnými razítky, že občanům proti němu není obrany. Nějak ale všem úředníkům s těmi razítky uteklo, že by měli pracovat právě pro občany, a nikoli pro razítka.
Všemožná odvolání a dovolání zahrádkářů vyzněla, dle očekávání, do ztracena. To znamená – nebyla vyvrácena nějakým relevantním argumentem, ale jen tím, čím jsem načal tento dopis – mlžením, mystifikací, a přímou lží, takovým divným vymlčením a zapinkáním do někam. Povodí Moravy jen v určité chvíli vydalo nicneříkající tiskovou zprávu o tom, že „projekt zahrádkářů nesplňuje kritéria protipovodňové ochrany“; to stanovisko nebylo samozřejmě nijak zdůvodněno, a objevilo se převzaté i na radničním webu. V tom příběhu máte vzorec, jak se tady „transparentně komunikuje“.
Když jsem se proto já, ve své dovjjediné roli současně zahrádkáře (přiznávám tento drobný střet zájmů) a současně žurnalisty dotázal Povodí Moravy, v jakých bodech ji konkrétně nesplňuje, Povodí mi ani neodpovědělo s odkazem, že se nebudou k věci vyjadřovat z důvodu probíhajícího řízení. Když pak byl dotázán jejich nadřízený orgán, tedy ministerstvo, to si s dotazem vůbec nevědělo rady – tudíž dotázalo Povodí, které jim odpovědělo další bohapustou a zhovadilou lží, že „hráz u čističky je ze suti, tudíž je nestabilní“. Mezi námi, ta hráz z žádné suti není. Je bytelná a pevná. Dokladem budiž nejen rok 1997, ale i poslední velká voda před dvěma lety – však jste si ji nafotili.
Mohli jsme to kolečko dotazů občanských i novinářských absolvovat klidně ještě několikrát, dopadlo by to stejně. Ta nevůle jakéhokoli zodpovědného úředníka odpovědět, zdůvodnit veřejnosti nezbytnost celé akce, je do očí bijící, a je tuze odporná.
Chcete jména? Pánové z Povodí Moravy, kteří jsou zodpovědni za toto bezostyšné mlžení a lhaní, se jmenují Gargulák a Bělaška. Těch se ptejte. Z celé té historie na kilometry daleko doslova čiší jediný zájem, totiž realizovat za každou cenu dražší projekt, a to tak, aby se stihl dotační titul. Za každou cenu, logice i veřejnosti navzdory.
Na celé věci je pak odpudivé především to, že veškerou „argumentaci“ (nezazněl jediný argument!!) Povodí Moravy z nějakého důvodu slovo od slova opakují vaši úředníci. Jako papoušci, přečetli si text, naučili se ho zpaměti – a na podkladě toho rozhoduje zastupitelstvo? Doufám, že ne.
Chcete jména? Loyka, Bogoč, Krejčí. Ano, i těch se ptejte. Zeptejte se jich na jediný dotaz, který vyplývá z tohoto textu (namátkou: Jak přišli na to, že zahrádky jsou v korytě? Jaké konkrétní nedostatky má Čermákův projekt? Koho bude vybagrování zahrad za půl miliardy chránit, když jižněji po proudu jsou už jenom pole?) a pozorně poslouchejte odpověď. Jsem si stoprocentně jistý, že kromě dalšího mlžení, nejspíš pomocí několika odborných pojmů z dílny Povodí Moravy, ji vlastně nedostanete. Protože žádná ani není.
Kauza Andělská: Alibismus, aneb jak naplnit městskou kasu
Tím se dostávám ke kauze Andělská.
Znělo to jako plán. „Musíme“ vystěhovat zahrádkáře od řeky, dáme jim velkoryse náhradní lokalitu! Když si odmyslím to, že lokalita Andělská neviděla bonitní půdu ani z vlaku a je pro zahrádkaření naprosto nevhodná, když si odmyslím dokonce i to, že jako radnice dodnes nemáte vyřešené majetkoprávní vztahy v místě (už vám paní Beranová prodala ten pozemek? Ještě ne? Tak jak můžete tu lokalitu nabízet??), bylo to vlastně velkorysé. Pokud by skutečně musela osada Morava zaniknout (nemusí), v nouzi by asi přijal rád každý zahrádkář, a městu všechna čest.
Ta „velkorysá“ nabídka má ale několik chyb, které z ní činí pouhý alibismus: jak jistě víte, město ne že přestěhuje zahrádkáře do nové kolonie, náhradou za tu starou, ale žádá nyní od chudáků zahrádkářů (podotýkám, že se ve většině jedná o bábinky v důchodu) 3000 korun na metr pozemku!!, což je výsměch, facka, arogance, zahrádka za milion a čtvrt, a možná jedině snaha zalepit díru v městské kase. Srovnejte pak prosím tuto realitu s titulkem tiskové zprávy, kterou jste vydali dne 16.června 2020 – „Olomouc pomáhá zahrádkářům a současně ochrání obyvatele jihu města.“ Promiňte – o obsahu slova „pomoc“ mám trochu jiné představy. Pomocí rozumím když už ne nezištnou podporu, pak alespoň realisticky rovný, férový vztah, ale určitě ne sprostou snahu lidi jednoduše skásnout, tím spíš, pokud jsou bez obrany ve zjevně slabší pozici.
Dvě souvislosti k té nehorázné ceně:
-
tyto pozemky radnice nedávno nakoupila za 70 korun, slovy – sedmdesát!!, a vy to víte;
-
ještě nedávno měly být zahrádkářům k prodeji za 250 Kč až 300 Kč za metr čtvereční, což by se asi dalo; ani covid, ani válka na Ukrajině nezdůvodňují, proč je nyní na konci nula navíc;
Tím to ale nekončí – protože, jak velmi dobře víte, věc prodeje za 3000 korun metr projednávalo červnové zastupitelstvo. Na základě vystoupení paní Koudelové byl bod (vcelku moudře) stažen z programu zastupitelstva.
To ale nezabránilo vaším úředníkům (jmenovitě: podepsán Bogoč, rozesílal Krejčí…), aby za tuto cenu nabízeli pozemky zahrádkářům dál! Nevím – možná se mi něco zdá, možná jsem se ještě neprobudil. Ale cítím za tím jednoznačnou snahu pozemky formálně nabídnout, vědět, že takovou cenu nebude nikdo akceptovat, a albisticky si umýt ruce „ale my jsme jim to přece velkoryse nabídli“.
A dále za tím cítím vrcholnou a bezbřehou aroganci. To totiž nejsou nějaké drobné, kvůli nimž bych jako bulvár a stará známá firma popichoval politiky. To jsou desítky milionů našich peněz a stovka lidských osudů, a to všechno zabaleno ve lži.
Co vám chci říci…
Chci Vám, vážený pane primátore (vážená paní primátorko) říci, že podle platného Zahrádkářského zákona je zahradničení veřejně prospěšnou činností, že ten zákon platí úplně stejně jako jakýkoli jiný zákon, a municipality jsou z tohoto zákona povinny zahrádkaření podporovat. Nikoli všemožně házet klacky pod nohy.
Chci Vám dále říci, že jestli stávající plán Povodí přeci jen pustíte dál a zahrádkáře vyženete, neexistuje kromě žaloby už asi žádná cesta, jak by se tito lidé mohli dál bránit. Vám se je jistě vyhnat podaří, pokud na tom budete dál trvat. A oni zcela jistě podají tu žalobu.
Co se Vám v takovém případě ale zcela určitě nepodaří, je obelhat dějepis. Až utratí zadlužené město naprosto zbytečně desítky milionů za nic, až z města zmizí i poslední zahrádka a až odletí poslední ledňáček, ponese to Váš podpis. Ten podpis nebude možno už nikdy vzít zpět. Nikdy. Bude tam, a na wikipedii bude tato poznámka u Vašeho jména. Na Povodí Moravy se to uvařilo, vaši úředníci to odsouhlasili, ale Vy za to ponesete zodpovědnost. Víme?
Alepuji proto na Vaši šlechetnost, dokud je čas, a žádám Vás tímto, abyste ještě využili poslední možnosti nejen k záchraně kolonie, ale i k úspoře veřejných peněz (asi o polovinu, pokud využijeme projekt pana Čermáka), a žádali po vedoucím odboru životního prostředí Loykovi, po vedoucím odboru strategie a řízení Bogočovi, a po koordinátorovi protipovodňových opatření Krejčím pravdivé odpovědi na všechny otázky, které Vám téměř desetiletí nebyli schopni nebo ochotni dát. Abyste si, prosím!, dokázali najít čas k hledání těch odpovědí i jinde, než u nich, z nějakých nezávislých zdrojů.
Abyste šílenému projektu Povodí Moravy, který pouze ničí, a ještě k tomu draze, dokázali říci ne, dokud ještě máme čas.
Ten čas vyprší 14. listopadu 2022. Pak už nebude návratu.
S pozdravem
Vlastimil Blaťák, publicista a zahrádkář
