Povolební vyjednávání v Olomouci se ubírá dvěma směry. Vítězné hnutí ANO, které v komunálních volbách získalo 13 mandátů, se snaží sestavit vlastní koalici, se kterou by mohlo převzít vedení města. Jedná proto s dalšími stranami a politickými uskupeními, která se dostala do zastupitelstva. ANO má sice nejsilnější zastoupení, samotný počet získaných křesel mu však k většině v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu nestačí. Pro sestavení funkční koalice tak potřebuje podporu dalších subjektů, kterým je podle informací Hanáckých novinek ochotno přepustit křeslo primátora.
Druhou možností je koalice vedená hnutím STAN, které ve volbách obsadilo druhé místo s devíti mandáty. Starostové rovněž jednají s ostatními stranami a usilují o vytvoření většiny, tentokrát však bez účasti hnutí ANO. Obě varianty se tak rozvíjejí souběžně a o budoucím vedení Olomouce rozhodne především to, které z uskupení dokáže získat dostatečnou podporu ostatních zastupitelů. Zástupci ANO a STAN se navíc podle aktuálních informací na společném jednání nedomluvili a v povolebních rozhovorech pokračují odděleně.
Jaké jsou limity koalic? Personální, programové, i v požadavcích jednotlivých stran
Hnutí ANO je v Olomouci nezáviděníhodné pozici. Přestože Miroslava Ferancová hovoří opakovaně o tom, že na výsledek měla vliv nízká volební účast, není to tak úplně pravda. K volbám přišlo letos v Olomouci 38,58% lidí, ale před čtyřmi lety byla účast jenom mírně vyšší – 39,77% a před osmi lety 38,16%, tedy nižší, než letos.Do jaké míry je propad dán osobou lídryně a do jaké míry celostátním vlivem, není snadné odlišit. Zajímavé v tomto ohledu jistě je, že v ANO jsou si problému vědomi a velmi, velmi opatrně se uvnitř hnutí začíná rodit vzdor. Jak jinak si vysvětlit pokusy vyjednat si koalici s ANO, ale bez Ferancové? Nabídka spolupráce s předáním primátorského křesla z ANO odešla podle našich informací již v sobotu odpoledne.
Starostové překvapili, protože takhle silný výsledek asi nikdo nečekal. Jeho nominální vyjádření má ovšem své limity, které mohou být pro koalici klíčové. Za prvé, výsledek ani náhodou neodpovídá dlouhodobému výtlaku hnutí a spíše je momentálním odrazem celostátní voličské nálady; brzký návrat do reálných čísel o pár procent dolů nelze než předpokládat. Do jaké míry to bude činit koalici politicky stabilní i do dalších let čtyřletého období, těžko nyní předpokládat. Druhým limitem hnutí je bezesporu personální nezkušenost velké části nových členů, kteří nale uspěli, s běžným chodem radnice.
Třetí ProOlomouc se dnes stává stabilizačním článkem koaličních dohod, ať už by byla koalice s ANO, nebo bez ANO. Dohoda bez architektů je dnes prakticky nemožná, což dává hnutí mimořádnou vyjednávací sílu.
KDU-ČSL je největším překvapením těchto voleb a nečekaný výsledek 9,9% jednak otevírá nové možnosti, současně však znamenal i menší zisk ostatních uskupení, což na vyjednávací scéně působí i chaos. S Lidovci – anebo bez nich? Paniku je možné zkrotit, protože 4 mandáty jsou stejné 4 mandáty, které mají s nižším ziskem ještě také ODS a spOLečně.
ODS je se čtyřmi mandáty na přibližně očekávaném zisku (přesně 9,21%), je třeba si ale uvědomit, že právě éra s ODSkou spojená byla impulsem – nebo jedním z impulsů – k ustavení lokálních hnutí ProOlomouc a spOLečně. Nakolik se ODS změnila? Dokáže se oprostit od temných vazeb z minulosti? Od opoziční spolupráe s ANO na plánování hokejové haly? Měla by, protože na tom závisí její koaliční angažmá.
spOLečně je v jiném módu: nárokovalo si primátora, kterého by Otakar Štěpán Bačák jistě skvěle zastal, odborně i lidsky, jenže volební výsledek hnutí zůstal mírně za očekáváním. Hnutí obhájilo, ale neposílilo. Etablované a odborně skvěle vybavené hnutí by ale mohlo být započitatelným článkem nové koalice a dobře předvídatelným partnerem.
Vlastimil Blaťák
