Po zkušenosti ze září 2024 je otázka na místě. Tehdy zasáhly Moravu mimořádné srážky a vznikla rozsáhlá povodňová situace. ČHMÚ uvádí, že mezi 11. a 16. zářím 2024 vedla intenzivní srážková činnost ke vzniku extrémní povodně. Zářijový úhrn v celé republice dosáhl 179 milimetrů a v jednom případě byl zaznamenán denní úhrn 368 milimetrů.
Letošní situace je jiná – a varovná
V polovině srpna 2026 upozorňoval ČHMÚ na přetrvávající hydrologické sucho. Podle ústavu bylo letošní období z hlediska srážek jedním z nejsušších od roku 1961. Od začátku roku chybělo v celorepublikovém průměru přibližně 146 milimetrů srážek. Pro srovnání: už rok 2025 byl srážkově podprůměrný a také zima 2025/2026 patřila mezi nejsušší od začátku měření.
Na Moravě se navíc na začátku srpna výrazné půdní sucho týkalo především nižších a středních poloh. Ve vrstvě do jednoho metru byly na řadě míst zaznamenávány velmi nízké hodnoty půdní vlhkosti.
To ale samo o sobě neznamená, že letos musí přijít povodeň.
Suchá půda neznamená automaticky povodeň
Zjednodušená představa, že vyschlá půda po první velké bouři „přestane vsakovat“ a veškerá voda okamžitě odteče do řek, není přesná.
Schopnost půdy přijímat vodu závisí na jejím typu, předchozím průběhu počasí, intenzitě deště, vegetaci i na tom, jak hluboko je půda vyschlá. Při dlouhodobém suchu může být půda skutečně méně schopná rychle využít přívalovou srážku, ale zároveň může první déšť část vláhového deficitu doplnit.
Rozhodující proto není jen „sucho versus mokro“, ale především kolik vody spadne, za jak dlouho a kde.
Pokud by například po týdnech sucha přišla na střední Moravu několikadenní tlaková níže s velmi vydatným deštěm, situace by mohla rychle změnit charakter. Když se půda nasytí, další voda už začne výrazněji odtékat do vodních toků. Pokud by srážky pokračovaly, riziko povodní by rychle rostlo.
Je tedy po suchém létě riziko větší?
Potenciálně ano, ale nikoli automaticky.
Sucho může znamenat nízké průtoky, vyschlou půdu a deficit vody v krajině. Povodeň naopak vzniká tehdy, když je vody během krátké doby příliš mnoho. Oba extrémy tedy mohou nastat v relativně krátkém časovém sledu.
Právě tento rychlý přechod mezi extrémy je důležitější než samotný fakt, že předtím bylo sucho.
V normálně srážkovém roce může být půda už před podzimními dešti vlhčí a vodní toky mohou mít vyšší průtoky. To znamená, že stejná velká srážka může za určitých okolností vyvolat povodeň rychleji. Na druhou stranu ale v suchém roce může být krajina před prvními dešti méně nasycená a část vody se nejprve spotřebuje na doplnění vláhového deficitu.
Proto nelze říct, že například 100 milimetrů podzimních srážek bude po suchém létě automaticky nebezpečnější než stejný úhrn po normálně vlhkém létě.
Rozhodne hlavně charakter podzimních dešťů
Pro střední Moravu bude klíčové, zda podzim přinese spíše pravidelné srážky, nebo několikadenní extrém.
Mírné a pravidelné deště jsou pro krajinu po suchu žádoucí. Postupně doplňují půdní vlhkost, podzemní vodu i průtoky řek.
Nebezpečnější scénář by vypadal jinak: nejprve dlouhé sucho, potom náhlé ochlazení a několik dní trvající vydatné srážky. Pokud by déšť zasáhl současně větší část povodí Moravy a jejích přítoků, hladiny toků by mohly začít rychle stoupat.
Ještě výraznější riziko představují krátké přívalové srážky. Ty mohou způsobit problémy lokálně i v situaci, kdy velké řeky ještě žádnou povodňovou situaci nevykazují.
Rok 2024 ukázal, že extrémy se mohou střídat
Zkušenost z roku 2024 je přitom zajímavá právě proto, že tehdejší povodně nebyly jednoduchým pokračováním suchého léta.
Celý rok 2024 byl nakonec v Česku srážkově nadnormální, s 776 milimetry, tedy 113 procenty normálu. Zářijové srážky však byly mimořádné – průměrně 179 milimetrů, tedy téměř trojnásobek normálu. Na Moravě a ve Slezsku činil roční úhrn 808 milimetrů, 117 procent normálu.
To je důležité poučení: pro vznik velké povodně není rozhodující, jestli byl celý rok suchý nebo mokrý. Rozhodující může být několik konkrétních dnů.
Co to znamená pro střední Moravu dnes?
Aktuální situace rozhodně není důvodem k tvrzení, že se blíží povodeň. ČHMÚ naopak uvádí, že dlouhodobě suché období končí a počasí se vrací k typičtějšímu letnímu průběhu. Pro období do poloviny září předpokládá postupně oteplení, přičemž předpověď samozřejmě nemůže s takovým předstihem určit konkrétní podzimní povodňovou situaci.
Současně ale platí, že hydrologický deficit je letos významný. A právě proto bude zajímavé sledovat, jak rychle se v dalších týdnech změní stav půdy, podzemní vody a průtoků.
ČHMÚ zveřejňuje průběžná měření vodních stavů a průtoků na českých řekách a také povodňové informace.
Ano, po velmi suchém létě může na střední Moravě přijít na podzim povodeň. Samotné sucho ji však nepředpovídá a není možné říct, že letošní povodňové riziko je automaticky vyšší než v běžně srážkovém roce.
Větší pozornost si ale zaslouží právě možnost rychlého přechodu z jednoho extrému do druhého. Pokud by po současném vláhovém deficitu následovalo několikadenní období mimořádně vydatných srážek, podmínky pro rychlý vzestup hladin řek a lokální povodně by se mohly vytvořit během velmi krátké doby.
Největší otázkou pro podzim 2026 proto není, zda bude po suchu pršet. Déšť je naopak potřebný. Otázkou bude, zda přijde postupně, nebo najednou.
Článek vychází z aktuálních informací ČHMÚ dostupných k 22. srpnu 2026. Dlouhodobý vývoj počasí nelze zaměňovat za konkrétní předpověď povodně.
Vlastimil Blaťák
