Hanácké novinky
Čtrnáctý díl podcastu Pššt! se zabývá výsledky komunálních voleb – jak v celostátním, tak i lokálním měřítku Olomoucka. Pavel Šaradín a Roman Štěpánek mimo jiné dlouze rozebírají to, že se do prostějovského zastupitelstva nedostali ani Ladislav Okleštěk, ani Jaroslav Faltýnek.
Komunální volby bývají dobrou příležitostí k tomu, abychom se zamysleli mj. nad stavem města, podívali se podrobněji na jeho dosavadní vývoj, ale rovněž nahlédli do budoucnosti. Proto také strany a hnutí píší volební programy, kde se potkávají konkrétní plány, reálné i nereálné sliby, fráze a občas také nadčasové deklarace a vize.
Migrace je podle autorů podcastu téma, které formuje českou politiku. „Vzpomínám si na rok 1999, kdy jsme tu měli tisíce muslimských uprchlíků z Kosova, to byl premiérem Miloš Zeman, který je vítal,“ říká v šestém pokračování podcastu Pavel Šaradín.
Pátý díl podcastu Pššt!, který natáčejí Roman Štěpánek a politolog Pavel šaradín, se zaměřuje na lídrovství v politice. Decentně vynechává olomouckou komunální linku a kráčí spíše po celostátních souvislostech.
Za necelé čtyři měsíce budeme znát vítěze olomouckých komunálních voleb. Neznamená to však, že primátor či primátorka bude z vítězné strany, záleží, komu se podaří sestavit koalici.
Pavel Dostál, Jiří Paroubek, Martin Tesařík, nebo Antonín Staněk. Všechny tyto politiky dala České republice Olomou
Autoři podcastu Pššt! vás zvou k poslechu další epizody, kde probírají, kdo by měl chodit do politiky a zda politolog může být dobrým politikem. Tématem vás také tentokrát provedou politolog amatér Roman Štěpánek a docent politologie Pavel Šaradín.
První díl podcastu Pššt je venku. Roman Štěpánek zpovídá politologa Pavla Šaradína na téma olomouckých komunálních voleb, a v celém záznamu zaznívá několik zajímavých tvrzení. Nejdelší část prvního dílu je věnována koalici SPOLU, která podle Pavla Šaradína těží z celostátního úspěchu této značky, v Olomouci ji ale vidí personálně vyprázdněnou.
V první části svého předvolebního seriálu jsem ukázal, že hnutí ANO mělo jedinečnou příležitost změnit rozpočtové určení daní, ale neudělalo pro to nic. Přitom mělo premiéra, předsedu sněmovny, ministryni financí, olomouckého hejtmana, olomouckého primátora. Pokud bychom na obyvatele dostávali tolik peněz jako v Ostravě, rozpočtové příjmy by byly o miliardu vyšší. Pokud bychom byli skromnější, tak bychom si polepšili zhruba o 150 milionů korun. To jsou peníze, které chybí na provoz a investice. Ve druhé části jsem ukázal, že olomoucké ANO slíbilo postavit novou víceúčelovou halu (zimní stadion), na kterou mělo už připravených 800 milionů korun. Nakonec se ukázalo, že to byl jen mistrovský předvolební tah a že halu město nepostaví.
V lednovém vydání Olomouckých listů hovořil primátor Miroslav Žbánek z hnutí ANO o tom, jak by vnímal, pokud by jej po komunálních volbách v čele města někdo vystřídal. Čtenářům sdělil: „A pokud přijde někdo, kdo bude stejně schopný nebo schopnější, tak mě to jako Olomoučana mrze nebude.“ Toto sebenastavení zrcadla mne vedlo k zamyšlení, jakou stopu Babišovo hnutí v Olomouci zanechává. V minulém příspěvku jsem poukázal na to, jak se primátorovi nepodařil splnit důležitý slib, zlepšit městské finance. Podívejme se dnes na to, čím také hnutí ANO volby před čtyřmi roky vyhrálo a jak se mu svůj hlavní slib podařilo splnit.
