Hanácké novinky
Nejen bitcoinová kauza vyzněla do ztracena. Podobně i kauza insolvenční mafie, v níž už loni figurovala na ministerstvu spravedlnosti stejná jména, je na cestě k podivnému vymlčení. A to i přesto, že po podzimních volbách došlo k výrazné personální obměně. Co stojí za chováním ministerstva spravedlnosti?
Nedávná odhalení Janka Kroupy ohledně bosenského podnikatele Albina Arifoviče a svědectví podnikatele ze Zábřehu Stanislava Čmakala ukazují, že balkánské mafie mají o právním státě velmi specifické představy a na našem území si dělají i v dnešní době de-facto co chtějí. „Stačí jen zaměnit jména, vzorec myšlení je stejný,“ říká Čmakal v exkluzivním rozhovoru o „odvaze“ Balkánců ovlivňovat policejní vyšetřování a soudní procesy.
Předloňský červenec přinesl přelomový rozsudek v českém soudnictví. Nejvyšší soud zvrátil předchozí verdikty nižších soudů i celou dosavadní praxi a výslovně nařídil, aby se Krajský soud v Brně znovu zabýval žádostí Tomáše Jiřikovského o navrácení elektroniky, která mu byla zabavena při vyšetřování jeho trestné činnosti. Existují důvodná podezření, že rozhodnutí soudu bylo na objednávku. Někdejší ministr se svým náměstkem Daňhelem ovšem „plave“ ve více kauzách, které provázejí prapodivná soudní rozhodnutí.
Podnikatel Stanislav Čmakal se u soudů domáhá odvolání insolvenčního správce. Ten je podle jeho slov do své funkce dosazen účelově skupinou věřitelů, které ve skutečnosti nejde o umoření pohledávek, ale o vyvedení majetku do rukou balkánské skupiny. Vrchní soud v Olomouci nyní insolvenčního správce ve funkci ponechal, na jednání soudu se ale za věřitele dostavil i Blerim Camaj, známý z jiných podobných kauz.
