Janek Kroupa publikoval na severu Seznam Zpráv svá odhalení ohledně Albina Arifoviče a jeho vazeb na policii a soudy. Vy máte zkušenost s kosovským Albáncem Blerimem Camajem.
Úvodem bych chtěl zdůraznit, že tímto nechci „plakat“ nad svými chybami. Jsem si vědom skutečnosti, že i já jsem měl ve věci nelegálních aktivit pana Camaje začít konat mnohem dřív. Především jsem se mu však měl lidově řečeno vyhnout hned na počátku velkým obloukem. Chci nyní tedy jen naprosto reálně popsat právě dopady stavu, když se o zločinu mlčí. Chci alespoň varovat ostatní. Z toho, co Janek Kroupa odhalil, jde přirozeně hrůza. Jak hluboko do struktur moci je tato rakovina prolezlá, že je možno si de facto koupit služby policie a justice. Pokud jde o pana Camaje, s nímž jsem přišel do styku já, ale samozřejmě nejen já, skutečně v mnohých ohledech stačí v článku pana Kroupy vyměnit fotky a iniciály. Mnohé metody jsou, jak říkám, totožné, výsledky taktéž. Proto si nedovedu představit, že by se mělo jednat pouze o náhody.
Camaj vás vydíral?
Tak předně je třeba uvést, že on „na počátku“ nikoho nevydírá. Na počátku naopak nabízí pomoc při řešení finančních problémů. Vydírání a výhrůžky přijdou na řadu teprve až oběť prohlédne, že jediné, s čím jí chce Camaj doopravdy „pomoci“ je přijít o majetek. A zcela jistě nepodvedl a následně nevydírá jen mě. Těch lidí je mnoho, jen se bojí. A vy novináři byste je měli přesvědčit, že by se ale naopak měli i oni ozvat. Když nás bude více, nebude se čeho a koho bát. Ale k Vaší otázce. Ano. Kromě toho, že mi účelově vyrobeným a pečlivě načasovaným insolvenčním řízením vzal cíleně podnikání, které jsem budoval doslova celý život, ano, několikrát mi vyhrožoval přesně i v tomto smyslu. Praktiky zastrašování svědků, rodin a hlavně samotných „obětí“ jsou i u Camaje zcela identické jako ty popisované v článku u Arifoviče. Mnohokrát jsem od něj slyšel hrozbu, že jestli se vůči jeho praktikám nepřestanu legálními nástroji bránit, půjdu sedět. Jeho „máme všude známé“ znamená zjevně u policie a u soudů. I Vy jste psali o jeho kontaktech s osobami exponovanými v řadě jiných kauz. Otázka zní, proč, čím prostřednictvím a co to ve skutečnosti znamená? Zda je mu přízeň, či chcete -li „nezájem“ policie o jeho trestnou činnost poskytován také na základě spolupráce v roli „informátora“ na jeho komunitu, jak se traduje, či za, nebo pro něco jiného. Také nelze nevzpomenout jeho „žoldáků“. Exekutorů a insolvenčních správců, které si pečlivě vybírá. Tak, aby plnili výlučně jeho požadavky, zákonu a stavovským předpisům navzdory. Konkrétně v mém řízení působí jak chováním, tak dopady insolvenční správce mgr. Penka bez ohledu na zákon jako jeho velmi loajální (a tedy dobře jím placený) zaměstnanec, nikoliv osoba pověřena soudem k výkonu práva. Není tajemstvím, že i mobiliární exekuce, či soupisy hmotných věcí v obydlí obětí jsou také jeho nátlaková specialita. To vše by možná leckdo nezasvěcený i přesto nazval výkonem práva, protože zákon to umožňuje. Stěží to ovšem lze tak nazvat, když tak činí sám Camaj ryze o své vůli. Tedy, že přímo on, coby osoba neúřední a nikým nepověřená, ovládá exekutorské vykonavatele, respektive přímo jejich nadřízené. Já sám mám záznam, jak vede on osobně mobiliární exekuci. Ovládá přímo exekutory, a to výlučně jako prostředek nátlaku. Mnohokrát se chlubil, že umí uplatit, či vydírat kohokoliv. Že na každého „něco má“. Myslel jsem si, že to je jen takové chlubení. On se chlubí svými „kontakty“ hrozně moc. Když však léta zažívám, co zažívám, už si to nemyslím. Už vím, že se jen nechlubil. I mnohá soudní jednání tomuto vzorci odpovídají. Ty anomálie tam zkrátka jsou. A pro mě je vlastně lhostejno, jak vznikají, či kdo všechno, jak a za co mu pomáhá, když dopady jsou vždy v jeho prospěch. Lhostejné by to naopak ovšem rozhodně být nemělo právě orgánům státní moci. Bohužel se zdá, že přinejmenším dosud je také.
Myslíte, že balkánci policisty a soudce přímo uplácí?
To samozřejmě nemohu a ani nechci paušálně říci, já u jejich schůzek nesedávám. Ale u Camaje jsem přesvědčen, že je mu „přehlíženo“ mnohé. Nebo budu naprosto konkrétní. Za to, co jemu prochází i při řádně podaném oznámení k tomu pověřeným orgánům, by většina populace čelila přinejmenším trestnímu stíhání. Těch „šťastných náhod“ vedoucích vždy k odložení jeho naopak pro „oběti“ velmi nešťastných kroků, je prostě strašně moc. A toho, co mu „prochází“ u civilních soudů, ještě víc. A pak je vlastně už lhostejné, jestli je to úplata přímá v podobě přijímání peněz či výhod za informace nebo ochranu, anebo o vydírání, což si myslím, že je v mnoha případech blíže pravdě. Příklad za všechny: Camaj setrvale „úkoluje“ policii a soudy, aby mu „pomáhaly.“ Tím, že jsou jeho smyšlenky a fabulace nuceny jeho drahými právníky neustále prověřovat a z obav jimi působených komplikací pak podle nich mnohdy i rozhodují. Jestli, nebo jak se jim „revanšuje“, ví jen oni. Možné a v tom případě zcela nejsmutnější je i to, že chtějí mít pouze „jen klid“ od jeho nátlaku. Když právě on, či jeho právníci neváhají vyhrožovat přímo vyšetřujícím policistům. Neváhají zahlcovat soudce naprosto neprověřitelnými konstrukcemi, ničí důkazy. Sám Camaj v roli svědka, tedy pod přísahou, pravidelně, dá se říci výlučně lže. Nechává si svými advokáty „živě“ přenášet soudní líčení a podle toho následně ovlivňuje další výpovědi Mělo by se stát věcí veřejnou, jaké věci se zde dějí. Jak jsou orgány státu na jedné straně přinejmenším zneužívány a na druhé jsou nečinné, právě když by v souladu se svým primárním posláním – potíráním zločinu, konat měly.
Bránit jste se Camajovi nepřestal. Skutečně vám něco hrozilo?
Hrozilo. A nenalhávejme si. Nadále hrozí. Po tomto článku asi o to víc.
Když tedy samozřejmě pominu dopady na zdraví a vztahy způsobené neustálým, již přes třináct let trvajícím terorem. Ty už jen nehrozí, ty jsou. A ostatní hrozí dál. Úkoluje své právníky stále novými podáními a smyšlenkami. A ti mu ochotně za hranou profesní etiky cestu zločinu umetají. Na policii chodím něco vysvětlovat z popudu Camaje a jeho lidí vlastně téměř pořád. V insolvenčním řízení mě trvale poškozuje jím převolená správkyně Burian Penka se zastáním na nejvyšších postech. U soudů vypovídají křivě proti mně „jeho“ kumpáni, ale ze strachu z něj i moji bývalí známí, kteří se „namočili“ do jeho obchodů a nyní je vydírá tím stejným způsobem. Nebo naopak nevypovídají důležití svědci, protože se ho zkrátka bojí. A vždy následuje nabídka. Přestaň a budeš mít klid. Samozřejmě ale budeš bez majetku. Co mě děsí nejvíc je, že jsem takové sdělení dostal právě v rámci své legální snahy o zákonnost mého řízení, byť samozřejmě v „kultivované podobě“, i přímo od soudu.
Vaši kauzu sledujeme s redakcí už několik měsíců. I nám už je zřejmé, že nejde jen o slova jednoho zhrzeného podnikatele, ale že Camaj má takových věcí za sebou více.
Ano, jen co je známo mně, a to samozřejmě není zcela jistě zdaleka vše, profituje jeho skupina za hranou zákona v celé řadě řízení, a to jak insolvenčních, tak exekučních. Vždy podle stejného scénáře, vždy ke svému nezákonnému obohacení, vždy ke škodě dlužníků, některých věřitelů a v neposlední řadě státu. Chcete seznam? Jedná se o řízení dlužníků Kosorcium B+K,s.r.o, Oleo Chemical ,a.s, Intaz, s.r.o., Ing. Kamil Jirounek, Huron invest s.r.o., Nikola Marsel, Karel Gorgol a další. Dále mohu jmenovat pochybné získání společnosti Natur pharma s.r.o., bytů v Atriu v Ostravě, či mojí společnosti Czech Truck Servis s.r.o. v nezákonné a utajené dražbě. A to je jen namátkou. Není to zcela jistě celý seznam. Co je na tom ale zvláštní je to, že to „nikoho nezajímá“. Nezajímá to soudy, Policii, státní zastupitelství, v neposlední řadě zjevně ani Finanční úřady či Finanční analytický úřad. Zato jeho smyšlenky a lži zajímají naprosto „všechny“. A to i přesto, že se mnohdy cela evidentně již na první pohled jedná o výmysly. Není to zvláštní v situaci, kdy všechny tyto orgány mají v duchu svých velmi širokých kompetencí možnost takové podněty bez dalšího odmítnout? Copak si neuvědomují, že jediným a pravým smyslem je právě jejich prostřednictvím zastrašovat, odrazovat, vydírat a ničit? Není to ještě více zvláštní v situaci, když všechny „jeho“ firmy samy trvale ve ztrátách s velmi podivně vedeným účetnictvím či dokonce exekucích na jedné straně vymáhají pohledávky ve stamilionech na straně druhé. Když Camaj sám nemá žádné oficiální příjmy, ale majetek v desítkách, možná stovkách milionu korun.
Vlastimil Blaťák
Pozn. Naší redakci se již někteří postižení činností tohoto gangu již ozvali. Ujišťujeme všechny další postižené, kteří o tom uvažují, že jim zaručujeme naprostou ochranu zdroje.
