Připouští se, že rozsudek v bitcoinové kauze byl „cinklý“. Co insolvenční kauzy, v níž figurují stejná jména?

Předloňský červenec přinesl přelomový rozsudek v českém soudnictví. Nejvyšší soud zvrátil předchozí verdikty nižších soudů i celou dosavadní praxi a výslovně nařídil, aby se Krajský soud v Brně znovu zabýval žádostí Tomáše Jiřikovského o navrácení elektroniky, která mu byla zabavena při vyšetřování jeho trestné činnosti. Existují důvodná podezření, že rozhodnutí soudu bylo na objednávku. Někdejší ministr se svým náměstkem Daňhelem ovšem „plave“ ve více kauzách, které provázejí prapodivná soudní rozhodnutí.

O možném ovlivnění podivného rozsudku Nejvyššího soudu ze strany ministerstva spravedlnosti, které vedl Pavel Blažek (ODS), důkazy nejsou – exministr mlčí, spekulaci nicméně opakovaně vypustila senátorka Marvanová (nestr. za Spolu). „Existuje podezření, že odsouzený pachatel si za pomoci ministerstva spravedlnosti zlegalizoval výnosy z trestné činnosti,“ uvedla pro ČT24.

Věcí se zabývá i náměstek ministerstva Karel Dvořák (STAN), který o celé věci do poslední chvíle neměl tušení. „Dosavadní rozhodovací procesy na ministerstvu vyžadují revizi. S ohledem na závažnost věci a řadu nevyjasněných otázek jsem požádal ministra a státního tajemníka o přístup ke všem relevantním dokumentům a databázím, abych si mohl vytvořit komplexní obrázek o tom, jaká byla skutečná role ministerstva a všech aktérů v celé záležitosti,“ uvedl.

Požadované dokumenty samozřejmě do této chvíle nedostal ani on, ani nikdo jiný. Důkazy o zapojení ministerstva chybí, spekulace ovšem právě proto sílí. „Právní stát je silně znevěrohodněn samotnou vládou, respektive některými jejími členy. Média v souvislosti s původem bitcoinu v této aféře používají dost často pojem o „otevření brány podsvětí“. My se ale oprávněně ptáme – byla otevřena teprve nyní? Je jen jedna?“, ptá se v souvislosti také se svou kauzou Stanislav Čmakal, podnikatel ze Zábřeha, jehož insolvenční kauza taktéž nese znaky možného zásahu shůry do rozhodování soudu.

Aby nezapadla kauza insolvenčních mafií: Blažkovo ministerstvo nebyly jen bitcoiny

Nevyjasněných kauz je kolem ministerstva, které Pavel Blažek vedl, více. Před několika týdny vrcholila rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci nepochopitelná kauza insolvenční mafie sdružené kolem kosovsko albánského „podnikatele“ Camaje, v níž hrál ústřední roli Blažkův náměstek Daňhel.

Poslankyně Hana Naiclerová (STAN) v této věci ministra Blažka interpelovala, bohužel jediný den před tím, než bitcoinová kauza propukla a odpověď tak bude čekat až od nového ministra.

Písemná interpelace poslankyně na ministra spravedlnosti

Vážený pane ministře, podle § 110 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 112 tohoto zákona se na Vás obracím ve věci působnosti Ministerstva spravedlnosti na úseku dohledu nad insolvenčními správci a soudy.

Obracím se na Vás touto interpelací ve věci závažných podezření na systematické zneužívání insolvenčního řízení některými subjekty, které jsou v médiích i odborné veřejnosti často označovány jako tzv. „insolvenční mafie“. Svým jednáním poškozují nejen dlužníky a věřitele, ale i důvěru veřejnosti v právní řád. Z odborných kruhů, právní praxe i mediálních výstupů lze opakovaně zaznamenat informace o podezřelých praktikách některých insolvenčních správců, advokátů a věřitelů, které mohou nasvědčovat koordinovanému postupu s cílem obohacení na úkor dlužníků, věřitelů i státu. Mezi nejzávažnější podezření patří:

• Účelové ovlivňování výběru insolvenčních správců.

• Závažné porušování etických a zákonných povinností některými insolvenčními správci.

• Nezákonné ovlivňování průběhu insolvenčních řízení, včetně účelového navyšování nákladů řízení a manipulace s výší uspokojených pohledávek.

• Propojení jednotlivých aktérů insolvenčních řízení (insolvenčních správců a právních kanceláří zastupujících některé věřitele), kteří rozhodují ve prospěch vybraných subjektů.

• Zneužívání postavení insolvenčního správce (jako tzv. úřední osoby) ke škodě dlužníků i věřitelů, například skrze odklonění majetku nebo vyvádění finančních prostředků.

• Nedostatečná transparentnost a kontrola nad činností insolvenčních správců ze strany insolvenčních soudů.

V posledních měsících jsem zaznamenala znepokojivé informace o průběhu insolvenčních řízení vůči panu Stanislavu Čmakalovi a dále společnosti Bopal Czech s.r.o., které nasvědčují možnému koordinovanému postupu některých insolvenčních správců, věřitelů (a možná i soudců), s cílem manipulovat s majetkovou podstatou a upřednostnit konkrétní zájmové skupiny. Právě tato dvě řízení odhalují závažné problémy v českém insolvenčním systému, včetně podezření na manipulace s řízením, střet zájmů a netransparentní postupy insolvenčního správce, zde konkrétně Burián & Penka, insolvence, v.o.s., který byl do obou řízení převolen skupinou věřitelů. Podle veřejných informací v těchto řízeních došlo k:

• převolení insolvenčního správce za podmínek, které vzbuzují podezření z účelového ovlivňování věřitelů;

• nevýhodnému pronájmu majetku dlužníků společnostem bez jakékoli historie, či s dřívějšími dluhy, bez zjevného hospodářského přínosu pro majetkovou podstatu;

• účasti osob s historií v dalších kontroverzních insolvenčních řízeních – Blerim Camaj, Alexandr Kubíček.

V obou řízeních došlo ke zproštění insolvenčního správce Burián & Penka, insolvence, v.o.s. funkce ze strany soudů prvního stupně (KSOL a KSBR), avšak Vrchní soud v Olomouci tohoto správce ve funkci nakonec v obou řízeních ponechal. Tato rozhodnutí vzbuzují oprávněné pochybnosti o nestrannosti a efektivitě současného systému dohledu nad insolvenčními správci, a to o to více, když vůči správci Burián & Penka, insolvence, v.o.s. bylo přitom dne 14. 6. 2024 zahájeno Ministerstvem spravedlnosti přestupkové řízení (sp. zn. MSP-6/2024-OINS SRIS) pro rozsáhlé porušování povinností v několika insolvenčních řízeních. Dle dostupných informací však ani po téměř roce trvání řízení nebylo dosud ve věci rozhodnuto, a dotyčný správce působí bez omezení ve všech jemu přidělených řízeních plus je rovněž ustanovován v řízení dalších. V této souvislosti si Vám dovoluji položit následující otázky:

  1. V jakém rozsahu byla činnost společnosti Burián & Penka, insolvence, v.o.s. Ministerstvem spravedlnosti kontrolována a s jakým výsledkem?
  2. Pokud dosud v řízení sp. zn. MSP-6/2024-OINS-SRIS vůči společnosti Burián & Penka, insolvence, v.o.s. nebylo vydáno rozhodnutí, z jakých konkrétních důvodů se tak dosud nestalo?
  3. Kolik poškozených subjektů uplatnilo v řízení sp. zn. MSP-6/2024-OINS-SRIS nárok na náhradu škody a v jaké souhrnné výši?
  4. V kolika případech byla za dobu její existence společnosti Burián & Penka, insolvence, v.o.s. pravomocně uložena pořádková pokuta ze strany insolvenčních soudů?
  5. Jaká opatření ministerstvo přijalo ve věci střetu zájmů, který vychází ze skutečnosti, že náměstek ministra spravedlnosti (a mj. i jeho spolužák z gymnázia a dlouholetý obchodní partner) Ing. Radomír Daňhel byl společníkem a jednatelem společnosti Burián & Penka, insolvence, v.o.s. v letech 2013 – 2022, tj. i v období, kterého se týká řada pochybení, která jsou ministerstvem společnosti Burián & Penka, insolvence, v.o.s. vytýkána?
  6. Jakým způsobem Ministerstvo spravedlnosti vyhodnocuje a kontroluje činnost insolvenčních správců v případech, kde existuje podezření na propojení s věřiteli nebo na manipulaci s majetkovou podstatou?
  7. Kolik kontrol insolvenčních správců bylo ze strany Ministerstva spravedlnosti provedeno za poslední tři roky a jaké byly jejich výsledky?
  8. Jaké jsou současné kontrolní mechanismy dohledu nad činností insolvenčních správců a zvažujete jejich reformu?
  9. Zvažuje ministerstvo legislativní změny, které by posílily transparentnost a nezávislost insolvenčního řízení?
  10. Jak ministerstvo spolupracuje s dalšími orgány veřejné moci – Policií ČR, Finančním analytickým úřadem, Finanční správou – při odhalování případů organizovaného zneužívání insolvenčního řízení?

Vážený pane ministře, insolvenční právo má být nástrojem spravedlivého vypořádání dluhů, nikoli mechanismem pro organizovanou likvidaci podniků a přerozdělování majetku ve prospěch vybraných skupin. Domnívám se, že výše popsané případy jsou varovným signálem a měly by být impulsem k revizi systému, když zcela konkrétně poukazují na systémové nedostatky v českém insolvenčním řízení a vyvolávají otázky ohledně transparentnosti a spravedlnosti v těchto procesech.

Vzhledem k závažnosti problematiky žádám o detailní odpovědi na výše uvedené dotazy ve lhůtě stanovené zákonem. Věřím, že Vaše odpovědi budou reflektovat závažnost těchto kauz a povede to k otevření širší odborné a politické diskuse.

Hana Naiclerová

 

„S ohledem na aktuální zjištění ohledně možné ovlivnitelnosti soudních řízení ve věci bitcoinové kauzy je nutno se zamyslet, jestli stejným mechanismem nemohla být ovlivněna právě i řada insolvenčních kauz v době, kdy byl ministrem pan Blažek a jeho náměstkem pan Daňhel. Věřím, že nový ministr všechna aktuální podezření důsledně prověří,“ říká Naiclerová dnes, poté, co se situace bitcoinovou kauzou zásadně proměnila.

Kdo je kdo v kauze insolvenčních mafií

I v kauze insolvenčních mafií navázaných na společnost  Burián & Penka, insolvence, v.o.s., jejímž spolumajitelem byla právě jedna z klíčových postav bitcoinové causy, Blažkův náměstek Radomír Daňhel, mohlo docházet k ovlivňování soudních rozhodnutí.

Pavel Blažek – ministr spravedlnosti a „tvář“ bitcoinové causy. Zároveň letitý přítel Radomíra Daňhela, jeho náměstka a zároveň iniciátora vzniku bitcoinové smlouvy.

Radomír Daňhel – dlouhodobý společník Burián & Penka, insolvence, v.o.s., náměstek a zároveň blízký přítel ministra Blažka. Díky tomu po něm nejmocnější muž Ministerstva spravedlnosti.

Kárim Titz – doposud uváděný jen coby „právní zástupce“ dárce Jiřikovského v bitcoinové cause. V reálu je to ovšem dobrý známý jak Blažka s Daňhelem, tak dlouholetý, takříkajíc „komunitní“ právník skupiny podezřelých společností sdružených kolem Blerima Camaje.

Blerim Camaj (dříve Křižánek) – kosovský Albánec, hlava jím vedené a fakticky ovládané skupiny firem Motohaus, Wega, Grand Bassam, LGD GAZI, Real perfect plus, Huron invest, Naturpharma, nebo Czech Truck Servis, který si v jím zinscenovaných insolvenčních řízeních převoluje insolvenční správce a všechna řízení tak končí u spřízněných insolvenčních správců, mj. u společnosti  Burián & Penka, insolvence, v.o.s., zastoupené jediným společníkem Miroslavem Penkou. Dobrý známý Kárima Titze.

Miroslav Penka – ohlášený společník Burián & Penka, insolvence, v.o.s. Letitý známý a společník Radomíra Daňhela, člen ODS Brno, insolvenční správce požívající statut „soudní ochrany“, i kdyby jeho procesní excesy byly jakékoliv.

Martin Burián – společník Burián & Penka, insolvence, v.o.s., letitý známý Radomíra Daňhela a Pavla Blažka, pravomocně odsouzený za podvody při výkonu likvidátora. Člen ODS Brno. Přesto je členem kárné komise AK.

 

Redakce nechá nezodpovězenou otázku, jestli se jedná o náhody.

Vlastimil Blaťák