Hanácké novinky
Nepodařený prodej olomoucké Sigmy investiční skupině Kaprain rezonuje nejen mezi fanoušky klubu. Den po zveřejnění nečekaného oznámení vyplouvají na povrch informace, kdo o nabídce jak hlasoval ještě předtím, než Karel Pražák odstoupil z dalších jednání. Kdo měl a kdo neměl zájem na odporodeji klubu? Proč?
Přelom tisíciletí se v Olomouci ohlásil pohárovým dvojzápasem s Olympique Marseille a ještě v roce 2000 jsme hráli finále Intertota s Udine. Následovaly prodeje Marka Heize do Mönchengaldbachu a Tomáše Ujfalušiho do Hamburgeru SV, a za utržené peníze se budovala severní tribuna. Všechno zatím běželo jako dřív – i když už bez Karla Brücknera, který se přesunul k reprezentaci.
U vstupu na Andrův stadión se v noci na sobotu znovu objevily letáky s heslem Prasata z vedení, vzdejte se velení, nezůstalo ale u toho: dominantou se stala před vchodem prasečí hlavy, dvě umístěné na betonových sloupcích, a jedna na zemi mezi nimi, a prostor vstupu na stadión byl potřísněn krví.
Plná moc, kterou Petr Konečný z pozice místopředsedy představenstva olomoucké Sigmy udělil v roce 2017 Jaromíru Gajdovi, a zmocnil jej tak k veškerým jednotlivým transakcím s majetkem klubu do 20 milionů korun, je podle judikátů Nejvyššího soudu protiprávní, a tudíž neplatná. Její existenci navíc nezmiňují Výroční zprávy akciové společnosti, a zřejmě tedy měla zůstat zatajena veřejnosti i akcionářům.
Vážený pane předsedo, se zájmem jsem si pročetl Vaši mediální přestřelku s panem novinářem Kvasnicou z Deníku Sport. Ve chvíli, kdy zveřejnil svůj první text, jsem s napětím čekal, co se nyní stane, atmosféra byla třaskavá. Výbuch, který ale potom z Vaší strany přišel, v podobě vyjádření zveřejněném na oficiálním webu klubu, odkryl paradoxně všechno, co jste se snažil tak dovedně skrýt.
