Ombudsman se vyjádřil jasně. Stavební úřad v Olomouci ignoruje důkazy a nahrává černému staviteli z Prostějova

Černostavebník Petr Kuba z prostějovských Domamyslic může být zcela v klidu. Úředníci olomouckého stavebního úřadu, kteří jsou i z rozhodnutí nadřízeného krajského úřadu povinni prošetřit, jsou- li černé stavby v areálu Kubovy firmy skutečně užívány, chodí pouze na předem ohlášené kontroly a pokaždé přijdou do perfektně uklizených nelegálních staveb. Podnikání běží dál, výsměch právu i obyvatelům Domamyslic trvá.

V celé nekonečné řadě řízení, které prošetřují nepovolenou stavební činnost společnosti Kentaur Saddlery v prostějovských Domamyslicích, je aktuálně nejvíce zarážející černá stavba čtyř boxů pro koně. Stavbu by majitelé vůbec neměli využívat, což přísluší kontrolovat stavebnímu úřadu. Ten ale k celé věci přistupuje velmi svérázně.

Jen předem ohlášené kontroly. Je uklizeno, úředníci odejdou, a jede se zas dál

Obyvatelé Domamyslic a sousedé velkého výrobně skladovacího areálu zaslali olomouckému stavebnímu úřadu množství důkazů, že majitel společnosti černé stavby bez problémů dnes a denně užívá. Zákaz užívání má přitom pravomocně vydaný již několik let a čeká se jen na zásah exekutora, který od září letošního roku (po sérii žalob, které celý proces uměle prodlužovaly) konečně může konat a černé stavby pro chov koní nechat odstranit.

Ty ale zatím stále stojí a firma je i celou dobu prokazatelně užívá. Magistrát Olomouce však od loňského dubna není schopen si opatřit jakýkoliv důkaz o užití staveb. Od zoufalých obyvatel z okolí jich sice obdržel již desítky, místo toho, aby začal v celé věci konat, však pokračuje ve své obstrukční taktice, kterou jsme v minulosti již popsali zde, zde, nebo třeba zde.

Nejedná se přitom jen o názor stěžovatelů z okolí, jimž zapáchající stavby přirozeně vadí. Ke stejným závěrům došel při svém šetření i ombudsman, naposledy ve Zprávě o šetření postupů úřadů týkajících se staveb v areálu Kentaur Saddlery, s. r. o., v Prostějově-Domamyslicích, kde se mimo jiné píše: „Magistrát města Prostějova v minulosti pochybil nedbalým přístupem při aplikaci územního plánu na stavby stavebníků, s přehlížením zakotvených regulativů, jimiž se má rozvoj území řídit. Odbor stavebního úřadu Magistrátu města Olomouce a odbor krajský stavební úřad Krajského úřadu Olomouckého kraje pak pochybily nedůsledným výkonem stavebního dozoru (kontroly) včetně postupů (sankcionování) směřujících k vymáhání součinnosti stavebníků, neprováděním dalších úkonů směřujících k vyřízení věci, nerealizováním neohlášených kontrol, v důsledku toho pak i celkovou délkou vyřizování, byť beru v potaz, že na té má podíl i důsledné využívání všech procesních práv účastníky a konání stavebníků pohybující se mnohdy na hraně obstrukce nebo spíše již za ní,“ uvádí ve své zprávě ze dne 7. října letošního roku Stanislav Křeček.

Delegovaný olomoucký stavební úřad, do jehož gesce věc již několik let spadá, tedy na základě dodaných důkazů začal „konat“ – ovšem tak, aby pokud možno nekonal. Nejprve se snažil dodané důkazy zpochybnit, následně pak vyrazil na několik ohlášených kontrol. Úřednice Mgr. Marie Hlaváčová a její kolega Ing. Jan Mierva přirozeně našli areál perfektně uklizený a tedy zase odešli. Pokud přeci jen došlo na neohlášenou kontrolu, majitelé se před nimi zapřeli a nepustili úředníky dovnitř. Těm to bylo nejspíš jedno, protože věděli, že jim úřad žádnou pokutu neudělí.

Ombudsman Křeček si ve své zprávě servítky už nebral. „Celá kauza velmi dobře zrcadlí, k jakým důsledkům (nejen v podobě vyhroceného sousedského sporu) nakonec může vést laxní přístup úřadů,“ píše, a dodává: „Případné „obstrukční“ odepření vstupu mělo vést k uložení pořádkové pokuty ve smyslu § 173 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, a to až do výše 50 000 Kč. Pokutu bylo možno ukládat opakovaně.“

K tomu ale ze strany stavebního úřadu v Olomouci, který vede Ludmila Marková, nikdy nedošlo.

Vrátí se věc k rozhodnutí do Prostějova? Absurdistán pokračuje

Některé nelegální stavby v areálu firmy Kentaur původně manželům Kubovým nezákonně povolil místně příslušný prostějovský stavební úřad s nechvalně známým vedoucím Janem Košťálem. Poté, co ale později sám sebe vyloučil z důvodu podjatosti, putovala věc do Olomouce, kde je dodnes. V posledních dnech ale nastal nečekaný zvrat, neboť vedoucí prostějovského stavebního úřadu Košťál už prý dle tajemníka Libora Vojtka naráz podjatý není a celá věc tak spěje do absurdního konce – o odstranění staveb by opět mohl rozhodovat úřad, který je v minulosti nezákonně povolil…

 

Ombudsman si všímá i obstrukčního jednání černých stavebníků. Změní se teď už něco?

Ombudsman ve své zprávě jednoznačně tvrdí, že stavební úřad koná svoji práci laxně a neměl by ignorovat důkazy, které dostane od veřejnosti. Jeho zpráva ale zatím ke změně stylu práce nevedla. Přestože je k dispozici již skoro dva týdny, redakce nemá informaci, že by od té doby úředníci vyrazili na kontrolu.

Lze uzavřít, že stavební úřady pochybily nedůsledným výkonem stavebního dozoru (kontroly), včetně postupů (sankcionování) směřujících k vymáhání součinnosti stavebníků. Bylo jejich povinností využít veškeré nástroje dané stavebním zákonem, správním a kontrolním řádem, které jim umožní zjistit stav věcí bez důvodných pochybností (včetně řešení nepovoleného užívání stavby) tak, aby mohly učinit odpovídající závěry (uložit zjednání nápravy, sankce),“ uvádí Stanislav Křeček, a podrobně se vyjadřuje i k obstrukčním praktikám černého stavebníka.

Co se maření úřední činnosti týká, asi nejprůkazněji dokládá nedostatečnost postupů stavebních úřadů fakt, že stavebník dlouhodobě ve své obstrukční taktice ve vztahu k nařízeným kontrolám pokračoval (přičemž dle stěžovatelky stavby nadále nepovoleně užíval). Je zřejmé, že jedna z funkcí sankcionování, s níž právní úprava počítá, tj. funkce „odrazení“ zde selhávala,“ uvádí.

Vlastimil Blaťák