„Jde o zásadní moment. Pokud by stavba dostala v průběhu řízení o mé kasační stížnosti pravomocné povolení, mohla by vzniknout bez ohledu na výsledek soudu. Případný úspěch kasační stížnosti by tak byl fakticky bezcenný,“ ocenil usnesení NSS ombudsman Stanislav Křeček. U olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě se ombudsman domáhá takzvanou žalobou ve veřejném zájmu zrušení územního rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower vydaného olomouckým magistrátem.
Umístění výškové budovy v sousedství městské památkové rezervace podle ombudsmana porušuje současně hned několik veřejných zájmů: od zájmu na ochraně Městské památkové rezervace Olomouc a na zachování hodnot území města Olomouce, které chrání olomoucký územní plán, až po veřejný zájem na ochraně životního prostředí. Zásadní je v tomto případě podle ombudsmana také veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy.
Krajský soud se žalobou ombudsmana dosud věcně nezabýval. Poprvé ji jako nepřípustnou odmítl na jaře 2022. Podle krajského soudu ombudsman neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem.
Tehdy se ombudsman poprvé obrátil s kasační stížností na Nejvyšší správní soud: „Uspěli jsme jak s žádostí o přiznání odkladného účinku, tak se samotnou kasační stížností. NSS uložil olomouckému krajskému soudu, aby znovu na základě námi předložených důkazů posoudil, zda existovalo riziko systémové podjatosti úředníků olomouckého magistrátu. Potvrzení takového rizika by k prokázání závažného veřejného zájmu podle NSS stačilo,“ shrnul úspěch první kasační stížnosti ombudsman.
V rozsudku k první kasační stížnosti uvedl NSS několik důvodů, kvůli nimž lze pochybovat o nepodjatosti olomouckého magistrátu: „Předně se jedná o kontroverzi samotné stavby a medializaci její výstavby, která se s ní pojí, a zvýšenou „podezřívavost“ vyvolává zejména existence smlouvy o spolupráci mezi městem a investorem, která obsahuje ustanovení o právní odpovědnosti města za zmaření investičního záměru,“ stojí v rozsudku NSS.
Přesto v březnu 2024 odmítl krajský soud žalobu ombudsmana podruhé. Veřejný ochránce práv podal i tentokrát kasační stížnost. V ní s odkazem na rozsudek NSS v prvním kasačním řízení argumentuje také tím, že krajský soud se neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu v bodě týkajícím se právě rizika systémové podjatosti úředníků olomouckého magistrátu.
Na to v aktuálním usnesení o odkladném účinku poukázal i přímo NSS: „Nejvyšší správní soud již v předchozím rozsudku v této věci shledal, že závažným veřejným zájmem je v daném případě zájem na nestranném rozhodování veřejné správy s ohledem na možné systémové riziko podjatosti,“ připomněl v usnesení NSS předseda senátu Ivo Pospíšil.
Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je první krok. Nyní bude Nejvyšší správní soud rozhodovat o stížnosti ombudsmana věcně.
Tisková zpráva
