Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se u olomoucké pobočky ostravského krajského soudu žalobou ve veřejném zájmu domáhá zrušení územního rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower vydaného olomouckým magistrátem. Krajský soud se žalobou věcně dosud nezabýval. Stejně jako na jaře 2022, také v březnu 2024 ji odmítl jako nepřípustnou. Podle krajského soudu ombudsman neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem.
Ombudsman se proto stejně jako po prvním odmítnutí své žaloby obrátil na Nejvyšší správní soud. „V kasační stížnosti znovu poukazuji na to, že v případě této stavby došlo k porušení hned několika veřejných zájmů. Kromě zájmu na ochraně Městské památkové rezervace Olomouc a na zachování hodnot území města Olomouce, které chrání olomoucký územní plán, jde také o veřejný zájem na ochraně životního prostředí. V neposlední řadě pak mám za to, že byl porušen veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy,“ připomněl ombudsman Stanislav Křeček.
Právě v posledním bodě se Nejvyšší správní soud s ombudsmanem již jednou ztotožnil. V tiskové zprávě ke svému lednovému rozsudku o první kasační stížnosti ombudsmana NSS uvedl: „V současné kauze naplňuje požadavek závažného veřejného zájmu žalobní tvrzení veřejného ochránce práv týkající se systémového rizika podjatosti rozhodujících úředníků. Tím je nepochybně ohrožen veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy, který lze považovat za dostatečně závažný k podání žaloby veřejným ochráncem práv.“
NSS vyjmenoval i souběh několika důvodů, pro které lze o nepodjatosti rozhodujícího orgánu pochybovat: „Předně se jedná o kontroverzi samotné stavby a medializaci její výstavby, která se s ní pojí, a zvýšenou „podezřívavost“ vyvolává zejména existence smlouvy o spolupráci mezi městem a investorem, která obsahuje ustanovení o právní odpovědnosti města za zmaření investičního záměru,“ uzavřel NSS.
„Krajský soud se tímto závazným právním názorem při dalším projednání mé žaloby neřídil. Naopak, podle něj smlouva o spolupráci právní odpovědnost města za zmaření záměru nestanoví, což je přesně opak toho, co uvedl Nejvyšší správní soud. To považuji za závažné porušení soudní hierarchie – názor vyššího soudu musí být pro nižší soud závazný,“ vysvětlil ombudsman Stanislav Křeček.
Veřejný ochránce práv požádal Nejvyšší správní soud také o přiznání odkladného účinku. Pokud by totiž stavebník v průběhu soudního řízení získal stavební povolení, mohla by výšková budova vzniknout bez ohledu na případný úspěch kasační stížnosti. V takovém případě by pak vítězství u soudu bylo podle ombudsmana fakticky bezcenné.
Tisková zpráva
