Pevnou pozici dlouholetého funkcionáře olomoucké Sigmy Jaromíra Gajdy podlomila úplatkářská aféra se střížkovskými Boheminas v roce 2009, o tři roky později pak čelil závažnému obvinění fotbalisty Radima Kučery, že za svůj přestup z roku 2005 do německého Bielefeldu se musel sám vyplatit 35 tisíci eury. Peníze měl dát přímo Gajdovi, aniž by dostal doklad.
Gajda dal tehdy po dramatických jednáních k dispozici funkci místopředsedy představenstva v akciové společnosti Sigma a podle vyjádření politiků měl být zcela odstaven z rozhodování v klubu.
Nestalo se tak ale. Ve spolku zůstal mimo pozornost veřejnosti jako vůdčí činovník až do roku 2020, a dodnes je zde členem výboru.
Pozicí ve spolku, která byla veřejnosti méně na očích, to však neskončilo. V roce 2017 dal tehdejší místopředseda představenstva akciovky Sigma Petr Konečný Gajdovi neobvyklou plnou moc s platností od 15. května téhož roku, podle které mohl Gajda uzavírat smlouvy jménem akciové společnosti, v jejímž představenstvu již léta nebyl, až do výše 20 milionů korun za každou jednotlivou transakci.
Tato plná moc mu dávala v rámci Sigmy v podstatě neomezené pravomoce. Zřejmě se o její existenci neměl navíc nikdo dozvědět.
Plná moc v šuplíku, a nikdo ji nikdy neměl vidět
Celá věc s odstupem času vypadá, že klub potřeboval (nebo z nějakého důvodu chtěl), aby Gajda dál skrytě řídil olomoucký fotbal, což ale bylo po aféře Bohemians a po kauze Radima Kučery již politicky neprůchozí. Dva místopředsedové představenstva tedy Gajdovi udělili výše zmíněnou plnou moc, která ale měla zůstat před celým světem dobře skryta.
Věc s sebou ale nese dva zásadní problémy: za prvé, podle judikátů Nejvyššího soudu je zcela zjevně neplatná, protože udělení generální plné moci považuje Nejvyšší soud za obcházení platné právní úpravy. Za druhé, je otázkou, jestli statutární město Olomouc jako významný akcionář o takové zásadní plné moci vůbec vědělo, protože Výroční zprávy o ní zarytě mlčí.
Lze udělit generální plnou moc? Naprosto ne, říká Nejvyšší soud
Podle judikátů Nejvyššího soudu, který se obdobnými situacemi v jiných akciových společnostech opakovaně zabýval, je však zcela zjevně neplatná. Nejvyšším soudem ČR byl již dříve přijat závěr, že člen statutárního orgánu nemůže bez dalšího nikoho jiného zmocnit k jednání jménem společnosti.
Soud ve svých judikátech připouští výjimku v podobě tzv. individuální plné moci, a to pouze v nezbytně nutných případech. Dle Nejvyššího soudu ČR je třeba striktně rozlišit generální (neboli všeobecnou) plnou moc od plné moci individuální, ke konkrétnímu úkonu, která možná je. Obcházet však právní úpravu způsobu jednání statutárního orgánu jménem společnosti udělením generální plné moci není podle Nejvyššího soudu možné.
Neobvyklá Plná moc asi měla zůstat přede všemi utajena. Proč?
Plná moc pro Jaromíra Gajdu byla podepsána v květnu 2017, měla ale přes svou zásadnost pro řízení klubu zůstat dokonale utajena. A to nejen před veřejností, ale i před olomouckou radnicí, která měla v té době v klubu více než třetinový majetkový podíl. Je tak pravděpodobné, že politici a kontrolní orgány akciovky o existenci takového dokumentu neměli ani tušení.
Akciová společnost Sigma se alespoň navenek tvářila, že má své vnitřní vztahy uspořádány bezvadně a zcela průhledně. Výroční zpráva za sezónu 2016/17 totiž žádnou plnou moc ani roli Jaromíra Gajdy v obsáhlé kapitole VI. Zpráva o ovládacích vztazích vůbec nezmiňuje, a není navíc uvedena ani ve Výroční zprávě z následujícího roku.
Utajením takové plné moci tak zřejmě navíc vznikl podvod na akcionáře. Město Olomouc mělo tou dobou v klubu významný podíl 34,19 %.
Galerie: Výroční zpráva Sigmy z roku 2017
Je nutno dodat, že právě v tomto období dochází k masivnímu výprodeji nemovitého majetku klubu, aby mohly být vyrovnány pohledávky podnikatele Josefa Lébra, který držel klub nad vodou svými půjčkami.
EDIT: Ve výroční zprávě je plná moc zmíněna na straně 5. V kapitole o ovládacích vztazích chybí. Úprava VB 24.3.2024 ve 23:42.
Vlastimil Blaťák
