Žaloba podnikatele Kuby na ochranu osobnosti byla na spolek Prostor Prostějov podána před čtyřmi lety. Kuba ve své žalobě požadoval stažení veškerých publikovaných textů, uveřejnění omluvy a původní odškodné ve výši půl milionu korun. Architekti ze spolku Jiří Zakopal a Vojtěch Jeřábek totiž před lety začali informovat veřejnost o Kubových nelegálních stavbách v areálu společnosti Kentaur Saddlery v Prostějově Domamyslicích. Šikanózní žaloba, jejímž zjevným cílem bylo zastrašit členy spolku a zamezit publikování článků o nelegálních stavbách, na sebe nenechala dlouho čekat.
Já mám Košťála…
„Ze záměrně vydaných nezákonných rozhodnutí a vedených stavebních řízení bylo naprosto zjevné, že prostějovský vedoucí stavebního úřadu Košťál jde Kubovi v povolování staveb, které v obytné zóně nemají co dělat, takzvaně na ruku. Vtipné u soudu bylo, že toto naše tvrzení je potvrzeno i samotným podnikatelem Kubou, který se ve zvukovém záznamu sám de facto Košťálovou náklonnosti pochlubil, když pronesl kouzelnou větu: já mám Košťála,“ uvádí předseda spolku Jiří Zakopal, který se nelegálním stavbám a úředním postupům věnuje již několik let.
O nezákonných úředních postupech a nelegálních stavbách v areálu společnosti Kentaur spolek pravidelně píše na sociální síti, což však bylo černostavebníkovi trnem v oku. „Máme za sebou celkově asi sedm stání u prvoinstančního soudu, kde jsme na plné čáře uspěli. Nyní verdikt prostějovského soudu pravomocně potvrdil i Krajský soud v Brně, žalobu podnikatele Kuby také zamítl a ten nám musel uhradit částku převyšující sto tisíc korun,“ doplňuje architekt Jeřábek. Samotný rozsudek je přitom velmi zajímavým čtením, nejenom v části zabývající se větou „Já mám Košťála“.
Žalobce deinterpretuje a bagatelizuje, říká soud
„Žalobce při telefonickém rozhovoru s panem Zakopalem dne 15. 9. 2021 uvedl „já mám Košťála“, z čehož lze dovodit, že žalobce Ing. Jana Košťála považuje za svého známého, který pracuje k jeho prospěchu…“, mj. uvádí rozsudek, a pokračuje: „Pokud je v příspěvcích žalovaného hovořeno o černých stavbách žalobce, pak sám žalobce ve svém vyjádření uvádí, že ne všechny jeho stavby jsou v souladu se stavebními předpisy, a žalovaný prokázal, že se jedná o stavby nelegální.“
Text rozsudku se přitom obšírně vyjadřuje i k použitým argumentačním metodám žalujícího podnikatele. „Žalobce dezinterpretuje a bagatelizuje kontext celého případu, neboť zde evidentně nejde o zásah do práv žalobce jen proto, že se nachází ve sporu se sousedem nebo se účastní stavebního řízení,“ uvádí na závěr.
„To už asi musí být podnikatel Kuba hodně velký baron Prášil, když i soud jej veskrze označil za dezinterpretátora“ říká s úsměvem předseda spolku. „Pokud si majitel firmy Kentaur saddlery myslel, že jeho úsměvná žaloba zastraší náš spolek, tak se hodně spletl a nemůže se divit, že mu i nadřízený soud jeho účelovou žalobu tzv. omlátil o hlavu“, dodává na závěr Jeřábek.
Vlastimil Blaťák
