„Bezprostředně po povodních stát přislíbil obcím pomoc, a to na základě stávajících dotačních titulů, které rozlišují míru podpory podle velikosti měst a obcí. Jeseník spadá do kategorie nad deset tisíc obyvatel, kde je obvyklá výše dotace zhruba sedmdesát procent, zatímco menší obce často dosáhnou na vyšší podporu. V běžných situacích je to pochopitelné, ale v tomto případě byly škody natolik rozsáhlé, že i zbývající spoluúčast pro nás jako město s více než 600 miliony korun vyčíslenými škodami jen na městském majetku představovala obrovskou finanční zátěž. Upozornili jsme, že za těchto mimořádných okolností bude potřeba upravit podmínky, jinak nebudeme schopni obnovu zvládnout,“ říká starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová.
Její slova jen poukazují na skutečnost, že stát byl na takovou událost zoufale nepřipraven a metodika pro rozdělování peněz na obnovu po povodních začala vznikat až několik měsíců po nich. Obce na Jesenicku na takové zanedbání doplácejí, protože mnohdy vůbec nemohly ani začíst s nutnými rekonstrukcemi.
Čtyři státní živly. Jak se dopracovávala metodika pro pomoc po katastrofě
Stát disponuje čtyřmi dotačními programy, pojmenovanými Živel 1, 2, 3 a 4.
ŽIVEL 1
Podprogram mohou využít samosprávy na obnovu majetku po krizových stavech. Je určený pro ty kraje, kde hejtmani vyhlásili stav nebezpečí. Získané finance mohou samosprávy využít zejména na obnovu poškozené nebo zničené infrastruktury, budov nebo veřejných prostranství. Plánovaná alokace je 5 miliard korun. V květnu 2025 vláda rozhodla po zpětné vazbě od postižených obcí o navýšení míry dotace pro nejpostiženější obce. Ministerstvo v podprogramu Živel 1 nyní eviduje přes 200 žádostí o podporu s celkovým požadavkem více než 5 miliard korun, což je i aktuální alokace příslušné výzvy, aktuálně se proto připravuje navýšení alokace o jednu miliardu.
ŽIVEL 2
Ministerstvo v reakci na zářijové povodně obratem navýšilo alokaci programu Živel 2 z původních 200 milionů na 800 milionů korun. Čerpat je mohou obce a kraje na obnovu povodní poškozeného majetku jako jsou školy, budovy, komunikace nebo mosty. Program je určený pro samosprávy, kde nebyl vyhlášený stav nebezpečí. Samosprávy mohou z programu ŽIVEL 2 dostat na jeden projekt až 20 milionů korun, žádat mohou opakovaně. Dotace je poskytována až do výše 70 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce, přičemž maximální výše závisí na velikosti dané samosprávy. Konkrétně pro obec do 3 000 obyvatel je to zmíněných 70 % způsobilých výdajů, pro obec od 3 001 do 10 000 obyvatel až 60 %, pro obec od 10 001 obyvatel výše až 50 % a pro kraj maximálně 40 % způsobilých výdajů. MMR v tuto chvíli eviduje 11 žádostí o podporu za víc než 85 milionů.
ŽIVEL 3
Financování obnovy obydlí pro fyzické osoby a SVJ. Vlastníci nebo spoluvlastníci poškozených domů a bytů mohou z podprogramu financovat rekonstrukci, koupi nebo výstavbu nového bydlení. Na rozdíl od ostatních podprogramů ŽIVEL 1, 2 a 4 v něm mohou žádosti podávat i fyzické osoby, obyvatelé zasažených měst a obcí. Podporu lze čerpat formou dotace do výše 3 milionů.
ŽIVEL 4
Obce zasažené povodní mohou čerpat prostředky také z programu ŽIVEL 4. Použít je mohou k pronájmu modulárních nebo mobilních domů a přípravu ubytovacích prostor rychlou rekonstrukcí a údržbou. Určené jsou pro lidi, kteří kvůli povodni přišli o bydlení. Z programu mohou samosprávy financovat také zajištění prostor pro výuku a další aktivity ve veřejném zájmu například zdravotnické služby. Modulární domy jsou vhodné řešení hlavně pro menší obce, kterým chybí alternativní prostory. Na jejich pronájem je v programu ŽIVEL 4 až jedna miliarda korun.
O dotace z programu mohou žádat hlavně obce a kraje nebo jejich příspěvkové organizace, církevní a náboženské organizace nebo další subjekty, které provozují vzdělávací zařízení. U nejmenších obcí do 3 000 obyvatel může dotace pokrýt až 90 % nákladů, v případě krajů je to maximálně 50 %.
Že jsou pravidla v situaci, která v září nastala, neživotaschopná, se ukázalo poměrně záhy – škody byly příliš velké.
Například v České Vsi způsobila povodeň na obecním majetku škody přes půl miliardy korun. „Největší díl z toho je škola, která je asi sto milionů korun, a úseky komunikací podél řeky, kterých bylo zničeno hodně,“ říká starosta České Vsi Petr Mudra. I on zatím na státní peníze čeká.
„Z kraje dorazily peníze hned v prvopočátku, což nám výrazně pomohlo a peníze opravdu přišly. Hodně věcí se z nich stihlo udělat ještě do konce roku. Ze státních peněz ze „Živlu 4“ na výstavbu modulární školy jsme dostali peníze během čtrnácti dnů ještě do konce roku, to jsou ale pronájmy, nejsou to investiční peníze a na opravy. Na to ještě nedorazila ani koruna,“ potvrzuje Mudra.
Dlouhá jednání o procenta. Až se obce s ministerstvem dohodly, chyběla jim metodika
V Jeseníku si velmi brzy uvědomili, že původně platných sedmdesát procent dotace jim zkrátka v takto mimořádné situaci nestačí.
„Bez mimořádné pomoci státu bychom obnovu zvládali dlouhé desítky let. Proto jsme opakovaně apelovali na vládu, společně se senátorem Stanislavem Balíkem a dalšími, aby se zohlednila výjimečnost situace. Vláda nakonec naše argumenty vyslyšela a rozhodla se navýšit míru podpory – pro město Jeseník na devadesát procent, pro menší obce až na sto procent, “ říká starostka Zdeňka Blišťanová.
„Někdo nastavil nějaké procentuální hranice, někdo něco vymyslel, prakticky se ale zjistilo, že to je nerealizovatelné. Ministerstvo naštěstí v celé řadě případů přistoupilo na změnu dotačních titulů. Uznalo se, že v tomto případě dofinancování obce a města nezvládnou a slíbilo se vyšší procento. Ale až potom se začala dopracovávat metodika,“ říká starosta České Vsi Petr Mudra.
Shoda na procentech a vstřícnost státu tak v případě takto vážné živelné katastrofy byla jenom prvním kolem boje, který starosty čekal.
„V tu chvíli se začaly různit výklady. Najednou jsme nevěděli, jestli se nás těch devadesát procent bude týkat, až překročíme 25% našeho rozpočtu, a jestli se to počítá z příjmové nebo z výdajové části. Ani to úředníci nevěděli přesně. Teď už alespoň víme, z čeho se to počítá, je to příjem obce bez dotací. Podmínky jsou teď snad už zřejmé, ale celý proces se tím prodlužuje – a to člověka unaví, často i naštve,“ dodává Blišťanová.
„Stát to nestíhal zprocesovat. Na začátku byla dobrá myšlenka, pak ale přišel na řadu úřednický aparát, který dotace procesuje, tam se to zasekávalo nekonečnými koly připomínek,“ potvrzuje její slova Mudra.
Metodika je na světě od 30. května, devět měsíců po povodni. Přestože je konečně už ve všem jasno, obce budou na peníze dál čekat. Zřejmě mnoho měsíců.
Každá zakázka se nejprve musí vysoutěžit. Na přípravu projektů však chybí lidi
Jak dlouho budou města a obce na Jesenicku čekat na první peníze od státu? Zřejmě ještě dlouho.
„Nejprve musíme nechat zpracovat příslušné projekty a vysoutěžit zhotovitele, pak teprve přijdou peníze,“ vysvětluje Blišťanová. Tam ovšem může nastat další zádrhel, protože menších obcí je na Jesenicku většina a často nemají personální kapacitu se přípravou v odpovídající míře zabývat.
„Co nás trápí ještě víc, je právě personální kapacita na přípravu žádostí. Máme asi šedesát povodňových témat, bude z toho zhruba pětadvacet žádostí, ale zatím jsme jich nepodali ani pětinu. Reálně to u nás dělá tak jeden a půl člověka. Česká Ves má rozpočet sedmdesát, osmdesát milionů. I jeden člověk navíc by nám pomohl,“ uvádí věci do kontextu Mudra.
Preciznost zpracování žádostí je přitom klíčová. „Postižená místa musíme projít s projektantem, není to jen tak. Žádost samozřejmě lze podat s třířádkovým rozpočtem, ale seknout se pak někde o patnáct milionů, což v případě mostu nebo komunikace není tak těžké, bude taková částka je pro obec naší velikosti hodně zásadní,“ vysvětluje.
Ministerstvo si je složitosti postupu vědomo. „V tuto chvíli u nich čekáme, až nám žadatelé zašlou výši nákladů, za kterou projekty reálně vysoutěžili. Z toho důvodu zatím k vyplacení finančních prostředků nemohlo dojít. V případě Živlu 3 na obnovu bydlení po povodních se nám sešly žádosti za 838 milionů korun a už odesíláme první smlouvy. K převodu finančních prostředků by mělo dojít po jejich podpisu žadateli,“ říká Petr Waleczko, ředitel odboru komunikace a publicity ministerstva pro místní rozvoj. Podle jeho slov je pro Jesenicko v rámci výzev Živel 1,3 a 4 vyhrazeno 10,5 miliardy korun, a výzva v Živlu 2 nabízí dalších 800 milionů korun.
Vlastimil Blaťák
