Vojáci do České Vsi dovezli v pondělí dva sklápěče T-815 S3, traktorbagr, malý smykový nakladač a T-815 UDS. Dnes dorazí dalších 44 jejich kolegů s 12 kusy techniky. „Budou rozděleni do skupin a větší část z nich bude vykonávat manuální práce a pomáhat s vyklízením a úklidem domů, které povodeň zasáhla,“ upřesnil Michal Suchánek. Jeho tým má dnes za úkol vybudovat v České Vsi směrem na Jeseník náhradní komunikaci v místě, kde rozvodněná Bělá strhla původní silnici. „Sklápěče nám navážejí materiál, traktorbagr rozhrnuje a srovnává povrch a „údééeska“ vytváří nájezd k rodinnému domu,“ doplnil.
Komplikovaný příjezd
„Vím, že voda dokáže napáchat strašné škody, zažil jsem povodně v roce 1997 i 2002. Ale s něčím takovým jsem se ještě nesetkal,“ říká. Složité podle něj bylo už jen se na těžko přístupné místo během včerejška dostat. I s technikou se proto vydali přes les, část trasy jeli kvůli zničeným cestám nestandardně přímo Priessnitzovými lázněmi. „Lidé naši kolonu sledovali překvapeně, někteří i mávali. Nestává se často, aby centrem lázeňského komplexu projížděla vojenská kolona,“ líčí.
Jakmile dorazili na místo, hned začali pracovat. Hlavní silnici řeka úplně podemlela a zničila, vojáci tedy „údéeskou“ nejprve sloupávali zbylou vrchní asfaltovou krustu a podklad připravili na vybudování nové náhradní komunikace.
Dva sklápěče také celý den odvážely řekou Bělá nanesené bahno. „Je ho tu všude strašně moc. Pocházím ze zdejšího kraje a pamatuji povodně v devadesátém sedmém. Tehdy přišla velká voda, rozšířilo se koryto řeky, strhlo mosty, sebralo pár domů a voda se vrátila zpět. Teď přišla velká vlna, která se zvedla a rozlila po obrovské ploše. A po ní zůstaly hromady bahna, které, co v domě pokryje, musíte vyhodit,“ konstatuje.
Co rozvodněný tok napáchal, překvapilo i jeho kolegy, kteří mají zkušenosti s nasazením po ničivém tornádu. „Viděli jsme místo, kde stávala cesta. A že tam předtím byla, jsme poznali jen podle inženýrských sítí, které visely nad hladinou. Viděli jsme ruiny domů, tlustou vrstvou bahna pokryté zahrady a fotbalové hřiště. A vše, co řeka přinesla, zaklíněné do plotů a dalších překážek,“ říká s povzdechem.
Přemýšlet nad tím, co během dne viděli, mají ale vojáci čas až po skončení šichty. „Nepřijeli jsme sem plakat. Jakmile jsme dorazili a převzali od šéfa hasičů úkoly, začali jsme makat. Měli bychom tu být minimálně týden a čeká nás hodně práce. Poté pravděpodobně budeme vystřídáni kolegy. Aby se vše dalo do pořádku, bude to stát spoustu práce a úsilí a bude se tu hodit každá pomocná ruka,“ uvažuje kapitán Michal Suchánek.
Miroslav Hladiš
