Díky němu má Olomouc slavné Englerovy varhany. František Řehoř Giannini se narodil před 330 lety

Když byl roku 1709 uhašen velký požár Olomouce, který výrazně poškodil i farní kostel sv. Mořice, vstupuje na dějinnou scénu tehdejší olomoucký kanovník František Řehoř Giannini. Díky němu a jeho aktivitě dnes máme chrám sv. Mořice v jeho současné podobě, včetně slavných Englerových varhan.

Mons. Dr. František Řehoř Tomáš Pilgrim Kryštof hrabě Giannini, markýz z Carpineta se narodil 9. března 1693 Modeně. Rodilý Ital, syn diplomata a šlechtice Karla Antonína hraběte Gianniniho, byl již roku 1706 jmenován olomouckým kanovníkem, a se středomoravskou metropolí spojil svoje další životní osudy.

Studijní triennium absolvoval na univerzitě ve Vídni (1708–1711), kde získal doktoráty bohosloví a církevního práva. Olomoucká kapitula jej 20. února 1722 zvolila za faráře v kostele sv. Mořice. 17. června 1731 dosáhl povýšení této fary na proboštství a stal se prvním infulovaným proboštem (možnost nosit berlu a mitru při bohoslužbě). V roce 1746 byl papežskou provizí jmenován scholastikem olomoucké kapituly, ale byla porušena práva biskupa, který proto jmenování neuznal, ale po dvou letech sporů v Římě jej scholastikem jmenoval (1748).

Giannini proslul svými nadprůměrnými jazykovými znalostmi, ve dvanácti letech prý hovořil velmi slušně nejen mateřskou italštinou, ale i řecky, latinsky, hebrejsky a německy. Vybudoval knihovnu o 6600 svazcích a byl aktivním členem první učené společnosti v rakouských zemích, olomoucké Societatis incognitorum. Sledoval hlavní duchovní proudy své doby, ať už uvnitř katolické církve (jansenismus a probabilismus) nebo obecně filozofická témata, ovlivněná nástupem osvícenství. Dopisoval si i s přední postavou italského katolického osvícenství, Ludovicem A. Muratorim.

Rekonstrukce sv. Mořice a Englerovy varhany

V Olomouci Giannini projevil stavitelské sklony. Kromě zahrady, kterou nechal založit zhruba v areálu dnešních vysokoškolských kolejí, nechal také přestavět zchátralou tvrz ve Velkém Týnci na zámek a v roce 1755 nechal postavit v zahradě nad silnicí do Grygova prostý letohrádek, který se na rozdíl od zámku zachoval v původní podobě.

Pod podobu Olomouce se však nejvíce zapsal obnovou kostela sv. Mořice. Po velkém požáru Olomouce v roce 1709, který výrazně poškodil i tento farní kostel, dal výrazný podnět k jeho obnově. Právě díky němu má kostel nové varhany z dílny vratislavského varhanáře Michaela Englera, dokončenými 21. září 1745. Dal také znovu vybudovat požárem zničenou kapli sv. Cyrila a Metoděje na mořickém hřbitově, kde se též nechal pohřbít.

Vlastimil Blaťák