Které ze slibovaných investic jsou reálné, a které ne? Město má na investice půl miliardy ročně, říká Otakar Bačák

Odpadové centrum, točna pro tramvaje, zimní stadion s malou halou, protipovodňové úpravy, a mnoho dalších projektů rezonuje dlouhá léta Olomoucí, aniž by na všechny z nich byly peníze. Které z nich jsou skutečně reálné, a které ne? Kolik peněz má vlastně město Olomouc na investice? Zeptali jsme se ekonomického náměstka Otakara Bačáka.

Pane náměstku, s ohledem na městský dluh a všechno, co v poslední době přišlo, například covid, dokážete říci, které z chystaných městských investic jsou reálné, a které ne?

Obecná odpověď je, že na investice je v městském rozpočtu asi za půl miliardy ročně. Tak s tím počítáme i ve střednědobém výhledu investic, který počítá zhruba se čtyřmi sty miliony ročně, a myslíme si, že dalších sto milionů dokážeme uspořit na provozu, nebo získat úvěrově. Velmi dobrým počinem bylo to, že se všechny investice sepsaly, vznikl tak Dlouhodobý investiční plán města. Lze tam poměrně snadno vyhledávat, například podle toho, co ze všech plánovaných investic – v hodnotě asi patnácti miliard – už má stavební povolení. Pod stavebním povolením dnes máme projekty asi za tři miliardy. Není to samozřejmě málo, ale s ohledem na zmíněnou půlmiliardu je to samozřejmě skoro na šest let. Pokud by to občany zajímalo dál, je vždycky možné se podívat do posledního schváleného rozpočtu, kde kromě kapitol „rozpracované“ a „nově zahájené“ jsou i chystané projekty, které mohou říci, co se asi bude dělat. Prioritu samozřejmě vždycky budou mít projekty, v rámci kterých je možné získat dotace – počínaje investicemi do škol, přes cyklostezky, až po opravy. K některým věcem nás samozřejmě přitlačí legislativa, což je nyní otázka vybudování sušárny kalů. Tam legislativa jednoznačně říká, že takové zařízení město naší velikosti mít musí. Podobně je to ve výhledu s odpadovým centerm.

Zeptám se na konkrétní projekty, a na prvním místě samozřejmě na zimní stadion. Zaujalo mě, že na podzim roku 2018 vykáceli náletové dřeviny okolo malé haly, aby mohla proběhnout její rekonstrukce, a ony už jsou tam zas…

Všechno má vždycky dvě nebo tři varianty. Malá hala má nachystané koncesní řízení, soutěž je nachystaná, ale proti tomu je dnes návrh pana Morávka, který kromě toho, že by vybudoval kompletně novou multifunkční halu va Velkomoravské ulici, tak v rámci této nabídky je i výstavba malé haly, s tím, že by následně byla převedena do majetku města. Čekáme na ekonomické parametry toho, co pan Morávek nabídnul, a pokud se nepůjde touto cestou, tak se asi vrátíme k možnosti vypsání koncese na stávající malou halu.

Jsou už aspoň zhruba známy parametry Morávkovy nabídky městu?

Tak, jak je to zatím předloženo, se počítá s třiceti miliony ročně, které by město za užívání haly platilo, a to nám zní velmi dobře. Samozřejmě je tam ekonomicko-provozní otazník – a co když si za tři roky nebo za deset let řekne, že nechce třicet milionů, ale padesát?, to je ta jediná otázka, která se tady teď vznáší. Proto chceme, aby nám to ekonomicky trochu víc rozkryl, ať víme, že je to dobře spočítáno. Na to teď čekáme.

Další z projektů, který visí trošku ve vzduchoprázdnu, je čtvrtá etapa protipovodňových opatření na jihu Olomouce, nemohu se na to nezeptat.

Přiznám se, že k tomu moc informací nemám. Čeká se na vypsané dotační tituly, které bude moci Povodí Moravy využít, aby mohla být stavba zahájena. Peníze na protipovodňová opatření v rozpočtu města každý rok máme, ale za poslední dva nebo tři roky je pořád jenom přesouváme dopředu. Projekt Andělská (město nabízí zahrádkářům z rušené osady Morava náhradní zahrady, pozn. red.) běží, ale konkrétně je to dotaz na odbor strategie a řízení. Myslím si ale, že jsou ve stejném informačním vakuu, že se čeká, jak budou vypsány dotační tituly.

Samozřejmě je spousta investičních projektů, které nejsou tak veliké, jako hokejová hala, ale investici potřebuje i obyčejný chodník. Jak je na tom město?

Nechali jsme si zpracovat nové studie týkající se infrastrukturálního majetku. Obecně z toho vždycky vychází, že jedna třetina je v perfektním stavu, jedna třetina je jakž takž v provozním stavu, a jedna třetina je v havarijním stavu. To se netýká jen chodníků, ale i mostů, komunikací, budov města, a tak dále. Majetku tohoto typu má Olomouc za třináct miliard, z toho tři milardy jsou pozemky, kterých se chátrání netýká. Když zbylých deset miliard rozdělíme na třetiny, vidíme, že toho zanedbaného je za tři miliardy. Investice do chodníků a komunikací se nám po dohodě s opozicí podařilo zvýšit ze čtyřiceti milionů na šedesát, ale chtělo by to sto.