Univerzita žaluje Univerzitu, podle soudu to však nelze. Děkan Kubala nyní podal ústavní stížnost

Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martin Kubala se nadále vymezuje proti vzniku Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií Univerzity Palackého v Olomouci (CATRIN). Univerzitu za vznik ústavu žaloval, soudy však dospěly k logickému závěru, že Přírodovědecká fakulta nemá oproti UP vlastní právní subjektivitu, a Univerzita Univerzitu nemůže žalovat; toto stanovisko potvrdil i Nejvyšší správní soud na základě Kasační stížnosti. Kubala proto podal ústavní stížnost.

Jádro nyní už letitého sporu spočívá v nesouhlasu Přírodovědecké fakulty se zřízením nového vysokoškolského ústavu, která se jeho vznikem cítí poškozena. Ústav CATRIN byl po několikaletých debatách napříč Univerzitou zřízen v červnu roku 2020, Přírodovědecká fakulta však vedení Univerzity a její nejvyšší volený orgán Akademický Senát zažalovala. Soudy se následně odmítly žalobou zabývat, především z důvodu, že Přírodovědecká fakulta nemá vlastní právní subjektivitu, a tudíž je nezpůsobilá být účastníkem řízení. Stanovisko odvolacího Krajského soudu potvrdil i Nejvyšší správní soud, který potvrdil stanovisko Krajského soudu a v rozsudku konstatoval, že „ …se jednalo o schvalování dokumentu organizační povahy upravujícího vnitřní záležitosti (Univerzity, pozn. red.). Zadruhé se dle krajského soudu v případě přijímání žalobou napadeného usnesení nejednalo o vrchnostenské rozhodování, nýbrž o rozhodování v rámci akademické samosprávy spočívající v právu vysoké školy samostatně rozhodovat o svých vnitřních záležitostech.“ Děkanát Přírodovědecké fakulty nyní ve věci podal ústavní stížnost.

Čtvrt milionu za právníky v nesmyslném sporu

Celý spor ale není jen v rovině vzdoru jedné organizační jednotky UP vůči celku. Přírodovědecké fakulta již za svůj vzdor vůči CATRIN zaplatila za právní služby v této věci z veřejných prostředků přibližně čtvrt milionu korun. Jen poslední z objednávek právních služeb – zpracování ústavní stížnosti – stojí daňového poplatníka a rozpočet Univerzity 33 880 korun. Redakce Hanáckých novinek má přitom k dispozici předchozí objednávky právních služeb ze strany fakulty, jejichž celková hodnota je 237 160 korun.

Účelnost využití těchto prostředků je přitom sporná, nejen s ohledem na předchozí rozhodnutí všech stupňů soudů.

Co na to Ústavní soud? Došlo k propadnutí lhůty?

Na stole je nyní také to, jestli podaná ústavní stížnost vůbec splňuje kritéria pro to, aby se jí Ústavní soud zabýval. „Mohu potvrdit, že ústavní stížnost jsme obdrželi dne 17. 1. 2022 a v souladu s rozvrhem práce byla přidělena soudci Davidu Uhlířovi,“ potvrdila redakci Hanáckých novinek mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Jestli ale bude Ústavní soud o celé věci vůbec jednat, je otázkou – rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jakožto nejvyšší instance pochází z 9. listopadu 2021 (datum doručení na UP je redakci neznámé, ale předpokládá se datovou schránkou týž den), u Ústavního soudu nicméně platí pro podání stížnosti nekompromisní dvouměsíční lhůta. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Podle pravidel pro počítání lhůt tato dvouměsíční lhůta začne běžet dnem, v němž bylo rozhodnutí o posledním procesním prostředku stěžovateli doručeno, a uplyne ve stejný den o dva měsíce později. Lhůta pro podání ústavní stížnosti je propadná, a nelze ji proto ani prodloužit ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, stížnost musí bez jednání odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Více Vám v tuto chvíli sdělit nemohu a už vůbec nemohu spekulovat nad tím, zda stížnost byla či nebyla podána opožděně – je věcí soudce zpravodaje, aby včasnost podání vyhodnotil,“ uvedla Číhalíková Sedláčková pro redakci HN.

Vlastimil Blaťák