Hnutí ANO po čtyřech letech vládnutí v Olomouci: obrovské dluhy, zvyšování daní a šílené hospodaření

Hnutí ANO zvítězilo v komunálních volbách v Olomouci již v roce 2014, ale kvůli stylu vyjednávání nenašlo koaličního partnera. Andrej Babiš řekl, že v Olomouci „zvítězilo kmotrovské uskupení“ ČSSD, ODS, KDU-ČSL a TOP 09. To však nebránilo hnutí ANO po vítězných volbách v roce 2018 s částí „kmotrů“ usednout v koaliční radě. Získalo post primátora a jako vítěz voleb má nejsilnější hlas i největší odpovědnost.

Peníze, peníze, peníze

V roce 2018 před komunálními volbami lídr hnutí Miroslav Žbánek kritizoval zadluženost Olomouce, která činila „astronomických 1,9 miliardy“. Mimo jiné řekl: „Ročně splácíme okolo 100 milionů na jistinách plus úroky. Po Praze je zadluženost Olomouce jedna z největších v zemi. K tomu je potřeba si připočítat dluh na zanedbané infrastruktuře, například vodovodech a kanalizacích nebo tramvajových tratích.“ Dokonce tvrdil, že „šílené hospodaření posledních dvaceti let byl jeden z impulsů“¹, proč šlo ANO do politiky. Předpokládáme tedy, že hnutí šlo do politiky proto, aby stav financí v Olomouci zlepšilo, posílilo příjmovou stránku, abychom mohli více investovat a město rozvíjet.

Návrh posledního koaličního rozpočtu pro rok 2022 počítal s výdaji 2,89 miliardy korun a příjmy 2,73 miliardy. Nakonec byl však plánovaný údaj na straně výdajů zvýšen na 3,18 miliardy. Takže se jedná o schodek zhruba 163 milionů korun (zvýšen na 400 milionů), který město bude částečně splácet úvěrem. Na tomto výsledku se podílí i zvýšení daní z nemovitostí, kdy občané zaplatili o 100 milionů více. Jinak by schodek byl ještě vyšší. Připomeňme, že už dříve město navyšovalo daně za komunální odpad (od roku 2020). V těchto případech by mělo platit základní pravidlo: pokud se zvyšují daně, měl by občan za tyto peníze dostat něco navíc, třeba lepší služby. Mohlo dojít například k častějšímu svozu, skrytí odpadových nádob (dochází omezeně) a podobně, jak tu ilustrují dvě fotografie níže.

Na první fotografii je příklad, jak k veřejnému prostranství v případě odpadů přistupuje město Mikulov, ve druhém je příklad z Olomouce.

Podívejme se ještě na vývoj městského dluhu. Miroslav Žbánek si stěžoval před volbami, že ročně splácíme na jistinách kolem 100 milionů korun. Jaký je výsledek v roce 2022? Město splácí 158 milionů korun a příští rok už to bude 170 milionů korun. Zatímco v roce 2018 činil dluh 1,85 miliardy korun, v roce 2022 to má být 1,76 miliardy korun. A co slibovalo ANO ve svém programu? „Postupně snížíme vysoké zadlužení města v souladu s uvěrovými závazky.“ K tomu bohužel nedošlo, navíc se o dvě třetiny zvýšila částka na splácení jistin. Taková je bohužel pravda. A ani sebelepší marketing s tím nic neudělá.

Promarněná příležitost

Zvykli jsme si, že marketingové kampaně ANO a jeho programové sliby se velmi rozchází s realitou. Většina čtenářů si zřejmě pamatuje tyto billboardy. Kandidát na primátora Miroslav Žbánek Olomoučanům sděloval, že má mobil na premiéra a že všude bude mít dveře otevřené.¹ Zkrátka, že Olomouc řeší přímo a hned. Dopadlo to ale tak, jak ukazuje jedna z parodií na reklamu hnutí ANO. Proč?

Většina politiků ví, že Olomouc je z hlediska rozpočtového určení daní ve velikostní skupině měst, která jsou na tom nejhůře. Situace se dotýká i Hradce Králové, Pardubic, Českých Budějovic a podobně. Ve srovnání s Ostravou či Plzní je koeficient nižší, a tak Olomouc přichází o stovky milionů korun ročně. S touto nespravedlností mělo hnutí jedinečnou možnost bojovat. V rozhodující době (po komunálních volbách 2018) byl člen hnutí ANO premiérem, ANO mělo ministryni financí, olomoucký radní Milan Feranec byl místopředsedou rozpočtového výboru, ANO mělo olomouckého hejtmana a primátora. Taková příznivá konstelace doposud nikdy nenastala, ani za vlády ČSSD, ani za ODS. Bohužel v tomto směru hnutí ANO neudělalo vůbec nic, premiér asi primátoru Žbánkovi mobil nebral, a tak hnutí šlo jinou cestou. Zvyšováním daní občanům Olomouce. Město tak trápí dál šílené hospodaření, nemá na investice, šetří na platech a patří mezi nejzadluženější města v zemi.

Pavel Šaradín (autor je politolog)

(pokračování příští týden)