Olomoucký kraj na stavbě trval
Zhruba rok poté, co společnost ČEZ ukončila jakékoli přípravné práce na projektu, zadal z ničeho nic Olomoucký kraj studii. Vytvořený Návrh komplexní protipovodňové ochrany v povodí Desné mimo jiné říká, že kromě několika úprav na toku řeky existuje také nutnost vybudování dvou poldrů v katastru obce Velké Losiny, anebo ve druhé variantě jednoho poldru – a nádrže v Loučné nad Desnou. Studii tehdy zpracovávala společnost Knesl Kynčl architenkti, s.r.o.. Tato společnost ale nemá a ani neměla vodařskou sekci, a zadala zpracování projektu další společnosti; zde vznikly první pochyby. V rámci této tudie byla navržena i nádrž, které se nynější vedení Loučné se starostkou Harazámovou brání. „Konkrétně je to Územní studie, 2. etapa, tedy Návrh komplexní protipovodňové ochrany v povodí Desné. Na tuto studii, potažmo na celé tehdejší vedení kraje, měl vliv právě pan Kopřiva, který dělal Dlouhé stráně. Ten je v současnosti zastupitelem a členem rady Velkých Losin, které jako jediná obec v dotčeném okolí řešení ve formě přehrady chtějí,“ uvedla pro HN starostka Harazímová (Loučná Spolu). Tato studie byla nakonec zpracována na podzim loňského roku, na jaře letošního byla roku představena dotčeným obcím a ty, společně s Povodím Moravy, CHKO Jeseníky, Lesy ČR atd. se měly vyjádřit; vznikl ale organizovaný odpor.
Má smysl alternativní projekt?
Právě z vyjádření (nejen) obcí vyplynulo, že že většina organizací není nadšena z představy další přehrady. Jednou z nejzásadnějších výtek je skutečnost, že má jít o nádrž na pitnou vodu, přitom však VHZ Šumperk, ani ŠPVS nezadali tento úkol a čištění vody z nádrže je pro ně finančně výrazně nákladnější, než čištění vody podzemní.
Alternativní a k přírodě zřejmě šetrnější projekt nese autorský podpis spolku Živá voda pod vedením pana Jiřího Malíka. Spočívá doslova ve stovkách drobných krajinářských úprav, které jsou s ohledem na dotčené území jako celek ke krajině šetrnější, než jedna monstrózní přehrada. Takové řešení by mělo podle jeho autorů především posílit retenční schopnost krajiny a zpomalit odtok dešťové vody. Obec Loučná nad Desnou si již u spolku objednala Studii proveditelnosti, na mapování pracuje kolem 25 koordinátorů. „Plošná zádrž vody formou tůní, meandrů, zeleně a celkového zdrsnění terénu je dvousečná zbraň. Vdobě silných dešťů mírníte riziko povodní a v době sucha naopak posilujete odolnost krajiny vůči vysychání. U lesů to například silně ovlivňuje jejich schopnost čelit kůrovci. Zádží také pomáháte dotovat podzemní vody a předcházíte tak riziku nedostatku pitné vody v budoucnu. Realizace opatření je šetrná k přírodě a navíc mnohem rychlejší a levnější než budování přehrad či poldrů,“ uvedl k celé věci předseda Komise pro životní prostředí Olomouckého kraje Daniel Řezníček (Zelení).
Nový projekt byl veřejnosti představen 10. června, současné vedení Olomouckého kraje již projektu vyjádřilo podporu.
Vlastimil Blaťák
