Kdybyste měl Smetanovy sady popsat jednou větou: co je dnes jejich největší problém a co je hlavní věc, kterou chcete změnit?
Jednu větu nezvládnu… Největší problém vidím v tom, že park nemá jasnou koncepci ani plán, jak ho dlouhodobě spravovat. Místo toho se v průběhu let postupně kupí jednotlivé, často nekoncepční zásahy. Není například jasně nastavená péče o vegetaci ani není zřejmé, kam umisťovat náhradní výsadby po nevyhnutelném kácení havarijních a neperspektivních stromů. Chtěl bych přispět k tomu, aby měl Jeseník jasný dlouhodobý plán péče o tuto významnou zelenou plochu a aby se Smetanovy sady svou vybaveností a kvalitou posunuly na úroveň kvalitních městských parků v celé republice.
Vítězný návrh mluví o „společenském srdci“ parku a zároveň rozlišuje městský park, lázeňský park a lesopark. Co si pod tím má představit člověk, který zná Smetanovy sady jen jako místo na procházku, dětské hřiště a letní divadlo?
„Společenské srdce“ je plocha s největší koncentrací lidí a aktivit. Bude sloužit jak ke sportu a hrám, tak ke společenským aktivitám, například tanci a koncertům. Městský park je úplně ta nejvíce využívaná část, lázeňský park a lesopark budou mít klidnější charakter. Zónování parku ale není jen o atmosféře – jednotlivé části budou mít i rozdílnou intenzitu údržby. Například v lesoparku nebude tak častá seč a jeho charakter se bude více blížit volné krajině. I díky tomu bude jeho údržba efektivnější.
Soutěžní zadání po vás chtělo nejen obnovu samotného parku, ale také jeho lepší propojení s centrem a vztah k řece Bělé. Který z těchto dvou problémů je podle vás dnes důležitější a jak ho chcete fyzicky vyřešit?
Jako městský architekt nejsem autorem vítězného návrhu, ale spolutvůrcem soutěžního zadání. Tato otázka tedy míří spíše na autorky vítězného návrhu. Z mého pohledu je ale v kontextu celého města důležitější hledat dostupné způsoby, jak park lépe propojit s centrem, protože Smetanovy sady jsou od zbytku města poměrně výrazně oddělené silnicí I. třídy. Autorky to navrhují řešit především kultivací dvou hlavních přístupových tras do parku a doplněním informačního systému. Vztah k řece Bělé by se měl zlepšit zpřístupněním stávající náplavky pomocí schodiště, pokud se toto řešení podaří z hlediska všech bezpečnostních a legislativních požadavků prosadit.
Park je hodnotný i tím, co v něm už je – vzrostlé stromy, prameny, historické prvky nebo letní scéna. Kde podle vás končí citlivá obnova a začíná příliš radikální přestavba? A kterých věcí se naopak vůbec nechcete dotknout? Vítězný návrh podle města počítá s výrazným respektem ke stávajícím vzrostlým dřevinám, zároveň ale identifikuje i stromy, které bude nutné kvůli zdravotnímu stavu odstranit.
O radikální přestavbu se nejedná, ale spíše o citlivou revitalizaci. I proto si myslím, že byl vítězný návrh odbornou porotou vybrán. Radikální přestavba podle mě začíná ve chvíli, kdy návrh přestane vycházet z historických vrstev a stávajícího charakteru místa. To není náš případ. Z mého pohledu není možné například rušit stávající prameny, letní scénu nebo sousoší Vincenze Priessnitze. Tyto prvky ale můžeme citlivě obnovovat a zároveň kultivovat jejich okolí. Se stromy bude nakládáno na základě dendrologického posouzení, a to hlavně s respektem k perspektivním vzrostlým stromům. Zároveň je přirozené, že se v každém parku nachází nějaké procento stromů, které jsou ve špatném zdravotním stavu nebo již nejsou perspektivní a z bezpečnostních důvodů je nutné je odstranit a nahradit novou výsadbou. I to je součást přirozeného vývoje parku.
U podobných projektů bývá největší rozdíl mezi hezkou vizualizací a skutečným životem parku v penězích a údržbě. Jak jste při návrhu pracovali s tím, kolik bude park stát nejen postavit, ale potom každý rok udržovat? A může být nový park ve výsledku levnější na provoz než dnešní stav? Soutěžní zadání ostatně výslovně požadovalo optimalizaci provozních nákladů a odpovědné nakládání s vodou a energiemi.
Znovu je tohle asi spíše mířeno na autorky vítězného návrhu. Nicméně součástí tohoto návrhu je i hrubý propočet ročních nákladů na údržbu. V tuto chvíli ale nemám k dispozici relevantní data, na základě kterých bych mohl říct, zda bude údržba levnější. Je otázkou, zda je to porovnatelné, protože dle mého názoru byla dosud údržba v určitých ohledech nedostatečná.
Vítězný návrh není ještě definitivní podobou parku a nyní se převádí do skutečné projektové dokumentace. Co je podle vás během této fáze největší riziko, že se z původního konceptu ztratí – a kde jste naopak ochotni ustoupit, pokud bude město nebo veřejnost říkat, že je něco příliš drahé, zbytečné nebo nepraktické? Město samo upozorňuje, že soutěžní návrh je koncepční vize, která teprve musí projít dopracováním a další diskusí.
Jako městský architekt hájím především zájmy města a občanů Jeseníku, nejsem autorem návrhu. Otázka směřuje na zpracovatele projektové dokumentace.
Vlastimil Blaťák
