Olomoucká radnice čelí soudní žalobě kvůli chystané zástavbě na Wellnerově ulici

Celkem tři navrhovatelé žádají soud, aby zrušil celou Změnu X/2A územního plánu Olomouce. Tvrdí, že proces byl nepřehledný, klíčové dopady nebyly řádně posouzeny a zastupitelé nemuseli mít při hlasování úplný obraz o tom, co schvalují. Ve hře jsou mimo jiné výstavba v lokalitě Wellnerova–Kašparova, školská rezerva, dopravní napojení i kus zeleně.

Spor o budoucí podobu jedné z nejcitlivějších částí Olomouce míří k soudu. Návrh podaný u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci požaduje zrušení opatření obecné povahy č. 1/2026, tedy Souboru změn č. X/2A Územního plánu Olomouc. Dokument byl vydán zastupitelstvem 8. června 2026 a účinnosti nabyl 16. července.

Navrhovateli jsou dva místní vlastníci nemovitostí a spolek Wellnerova – dobrá adresa! z. s., zastoupení advokátem Mgr. Vítězslavem Dohnalem. Návrh je datován 6. září 2026.

A jejich požadavek je mimořádně razantní: zrušit celou Změnu X/2A. Pokud by soud tento požadavek nepřijal, navrhují alespoň zrušení vybraných ploch včetně souvisejících regulací U.031 a U.032.

Plocha pro zástavbu se zázračně zvětšila o 24%, ale byla prezentována jako nevýznamná úprava, tvdí aktivisté

Jedním z nejvýraznějších argumentů návrhu je lokalita L.05 v okolí Wellnerovy a Kašparovy. Právě zde podle navrhovatelů došlo ke změnám, které rozhodně nelze označit za pouhé technické úpravy dokumentace.

Dokument uvádí konkrétní číslo: plocha určená pro výstavbu záměru Rezidence Kašparova měla narůst z 1,36 hektaru na 1,69 hektaru – přibližně o 24 procent. Navrhovatelé proto zpochybňují tvrzení, že v lokalitě nedochází k významným změnám. Podle nich může takové rozšíření ovlivnit dopravu, urbanistickou strukturu, veřejnou infrastrukturu, zeleň i kvalitu bydlení.

Právě tento rozpor staví návrh do ostré polohy: co bylo při schvalování prezentováno jako nevýznamná úprava, označují navrhovatelé za věcně podstatný zásah do území.

Podle návrhu navíc mohli někteří zastupitelé vycházet z ujištění, že se v lokalitě významně nic nemění, přestože se současně měnila výměra zastavitelné plochy, výšková regulace a také plocha původně rezervovaná pro školství.

Studie počítala se stovkami aut, realita má být násobně vyšší

Snad nejvýbušnější část sporu se týká dopravy. Podle návrhu vychází dopravní část územní studie US-169 z intenzity individuální automobilové dopravy pouze 50 až 100 vozidel za 24 hodin. Navrhovatelé tvrdí, že jejich vlastní orientační měření z 16.–18. června 2026 ukázalo dramaticky vyšší čísla.

V profilu Wellnerova–Kašparova zaznamenali podle dokumentu 1 149, 1 161 a 1 066 vozidel, zatímco u vstupu do celé čtvrti v místě Wellnerovy 507/2 to bylo 1 509, 1 578 a 1 455 vozidel.

Pokud jsou tato čísla správná, rozdíl není kosmetický. A právě proto navrhovatelé tvrdí, že město nemělo bez dalšího převzít dopravní závěry US-169, ale mělo rozpor ověřit aktuálními podklady.

Klíčová otázka zní: kam pojedou auta z nové zástavby?

Navrhovatelé dlouhodobě požadovali, aby dopravní obsluha rozvojových ploch směřovala na Dolní Hejčínskou, nikoli do ulic Kašparova a Wellnerova.

Jenže právě toto napojení je podle nich problematické. Dokument upozorňuje na majetkoprávní poměry u pozemků, na nichž má být propojení závislé, a tvrdí, že samotná US-169 hovoří pouze o „možném“ propojení.

Výsledkem podle navrhovatelů může být situace, kdy nová intenzivnější zástavba vznikne dříve, než bude její skutečná dopravní obsluha vyřešena.

Proto požadovali také etapizaci: nejprve vyřešit dopravu, teprve potom umožnit další rozvoj. Podle návrhu však tato připomínka nebyla řádně vypořádána.

Školská rezerva mizí. Místo ní má být bydlení

Další citlivou otázkou je plocha původně určená pro vzdělávání.

Navrhovatelé tvrdí, že město nedostatečně vysvětlilo, proč už část území nepotřebuje pro veřejnou vzdělávací infrastrukturu a proč může být převedena na smíšené obytné využití. Stejná výhrada se podle návrhu týká plochy SU.05-099.

To je v celém příběhu podstatné: nejde totiž pouze o otázku toho, kolik domů může vzniknout, ale také jaké veřejné potřeby města se přijetím změny mohou dostat do pozadí.

Návrh otevírá také ekologickou stránku. U plochy PU.05-089 navrhovatelé popisují vznik mikrobiotopu po zrušení zahrádkářské kolonie. Podle jejich tvrzení se zde vyskytují mimo jiné veverka obecná a strakapoud jižní. Na existenci těchto přírodních hodnot měl podle dokumentu upozornit také odbor životního prostředí olomouckého magistrátu.

Navrhovatelé přitom netvrdí pouze, že je třeba přírodu chránit. Tvrdí především, že město jejich konkrétní připomínku nevypořádalo věcně a nevysvětlilo, proč je dopravní propojení důležitější než zachování ekologické a rekreační funkce místa.

Největší útok míří na samotný proces schvalování

Možná ještě důležitější než jednotlivé domy, silnice nebo stromy je právní argument, který prostupuje celým návrhem.

Navrhovatelé tvrdí, že veřejnost i zastupitelé měli problém poznat, co se vlastně v průběhu let mění.

Původní Soubor změn X byl rozdělen na X/1 a X/2. Následně byl X/2 rozdělen na části X/2A až X/2F. Podle návrhu přitom není zřejmé, proč k tomuto dělení docházelo a jak na sebe jednotlivé části věcně a procesně navazují.

Navrhovatelé tento postup označují za netransparentní. Tvrdí, že se měnila označení a grafické vymezení ploch, některé připomínky byly vypořádány až později a veřejnost tak podle nich nemusela mít jistotu, zda připomínku podává ke skutečně aktuální podobě návrhu.

SEA pod palbou: „bez vlivu“ podle navrhovatelů nestačí

Mimořádně tvrdá kritika se týká také posouzení vlivů na životní prostředí – SEA. Podle návrhu nebylo dostatečně prokázáno, že SEA skutečně hodnotila finální podobu Změny X/2A. Dokument tvrdí, že podkladem byla dřívější podoba Souboru změn X/2, zatímco konečná podoba X/2A se v některých věcných otázkách změnila.

Navrhovatelé dále napadají samotné hodnocení lokality L.05. Podle nich SEA u dopravy, hluku, ovzduší, vody, zeleně či dalších oblastí používá příliš obecné závěry o absenci vlivů, aniž by dostatečně vyhodnotila kumulaci nové zástavby, dopravních propojení, změn využití ploch a zásahů do zeleně.

Jinými slovy: navrhovatelé tvrdí, že pokud se v jednom místě současně staví více, mění se doprava a zasahuje se do zeleně, nelze jednotlivé dopady posuzovat izolovaně.

14/18 metrů? Další otázka, na kterou má město podle návrhu odpovědět

Pozornost si zaslouží také plocha SU.05-109. U ní byla podle návrhu stanovena odlišná výšková regulace 14/18 metrů, zatímco u zbytku dotčené plochy platí 11/15 metrů. Navrhovatelé tvrdí, že není dostatečně vysvětleno, proč právě tato část území dostala vyšší regulaci.

Současně byla tato plocha zahrnuta do regulace U.032 s prvky regulačního plánu. I zde návrh zpochybňuje, zda bylo dostatečně určeno, proč má být právě tato plocha regulována podrobněji a jaký konkrétní problém má taková regulace řešit.

Co teď rozhodne soud?

Je důležité zdůraznit jednu věc: dokument není rozsudkem a neprokazuje, že město skutečně porušilo zákon. Jde o návrh jedné procesní strany, který nyní musí posoudit soud.

Navrhovatelé však své argumenty nestaví pouze na jediném domě nebo jedné ulici. Jejich konstrukce je širší: tvrdí, že se současně sešly vady procesu, nedostatečné podklady, problematické dopravní řešení, zásah do školské rezervy, nedostatečné posouzení dopadů na životní prostředí a nepřezkoumatelné použití podrobnější regulace. A právě proto žádají zrušení celé Změny X/2A.

Pokud by soud jejich hlavnímu návrhu vyhověl, změna územního plánu by byla zrušena dnem právní moci rozsudku. Jako alternativu navrhovatelé požadují zrušení konkrétních ploch SU.05-099, SU.05-106, PU.05-089, SU.05-109, SU.05-108, PU.05-105, PU.05-115 a PU.05-053, včetně regulací U.031 a U.032.

Za právnickými značkami a čísly ploch se tak ale skrývá mnohem zásadnější otázka: Jak má Olomouc rozvíjet své obytné čtvrti – a kde končí právo města plánovat a začíná povinnost chránit stávající obyvatele, veřejnou infrastrukturu, dopravu a hodnoty území?

Spor o Změnu X/2A nyní dostává nový rozměr. Nejde už jen o připomínky obyvatel na zastupitelstvu. Na stůl přichází soudní přezkum toho, jak byla změna připravena, posouzena a schválena. A verdikt může mít pro Wellnerovu, Kašparovu i širší lokalitu L.05 zásadní význam.

Olomouc tak stojí před otázkou, kterou už nelze odložit do dalšího výkresu územního plánu: byla změna skutečně dostatečně prověřena a vysvětlena – nebo se o podobě čtvrti rozhodovalo nad dokumentací, které nebylo možné dostatečně porozumět? Na tuto otázku už nebude odpovídat pouze radnice. Slovo bude mít soud.

Vlastimil Blaťák