Den nezávislosti připadá na 24. srpna. Právě v tento den roku 1991 vyhlásila Nejvyšší rada Ukrajinské SSR nezávislost země. Její samostatnost pak v prosincovém referendu jednoznačně potvrdili sami občané – pro nezávislost tehdy hlasovalo více než 90 procent voličů.
Akce v Zábřehu ale nebyla jen připomínkou datumu. Stala se především příležitostí sejít se a mluvit spolu. A právě to bylo podle organizátorky Věry Hoškové na celé akci nejcennější.
„Mám z akce velkou radost, přišlo hodně lidí, z toho i hodně Ukrajinců. Dlouho jsme všichni diskutovali o všem možném, i o vzniku naší republiky, o obou světových válkách, samozřejmě o válce na Ukrajině, jak se cítí Ukrajinci u nás, děkuji nám za naši pomoc atd. Myslím, že se akce opravdu povedla,“ řekla Věra Hošková, organizátorka setkání.
Od ukrajinské nezávislosti k českým dějinám
Diskuse tak přirozeně překročila hranice samotného ukrajinského svátku. Hovořilo se o tom, co pro jednotlivé národy znamená vlastní stát, svoboda a možnost rozhodovat o své budoucnosti. Řeč přišla také na vznik Československa a události, které formovaly české a evropské dějiny ve 20. století.
Právě paralely mezi českou a ukrajinskou zkušeností byly jedním z důležitých témat setkání. Obě země mají ve své moderní historii zkušenost s okupací, válkou i zápasem o vlastní svobodu. Ukrajina vyhlásila svou nezávislost v srpnu 1991, definitivně ji pak potvrdilo prosincové referendum.
Pro Ukrajince má přitom Den nezávislosti v současnosti mimořádně silný význam. Nejde pouze o připomínku roku 1991, ale také o připomínku práva země existovat jako svobodný a suverénní stát. Od roku 2014 Ukrajina čelí ruské agresi, která po ruské invazi v únoru 2022 přerostla v rozsáhlou válku.
Zábřeh jako místo pro setkávání
Milion chvilek v Zábřehu podobné veřejné debaty pořádá dlouhodobě. V nedávné minulosti se zde uskutečnila například diskuse o třetím odboji nebo připomínka okupace Československa v roce 1968 ve spolupráci s Pamětí národa.
Organizátoři tak navazují na tradici občanských setkání, při nichž nejde jen o předem připravené projevy, ale především o možnost mluvit spolu, ptát se a poslouchat názory a zkušenosti ostatních.
A právě takový charakter měl i Den nezávislosti Ukrajiny. Místo formálního programu dostala velký prostor samotná debata. Historie se při ní přirozeně propojovala se současností a velká evropská témata se vracela zpět k životu lidí v konkrétním městě.
Vlastimil Blaťák
