Po relativně suché zimě a podprůměrných srážkách během jara i léta se zásoby vody v půdě na mnoha místech střední Moravy rychle vyčerpávají. Povrchové vrstvy vysychají během několika dnů a ani občasné přeháňky nedokážou doplnit vláhu do hlubších horizontů. Právě tam se rozhoduje o tom, zda budou mít plodiny dostatek vody během klíčových fází růstu.
Nejvíce ohrožené jsou oblasti Hané, Prostějovska, Přerovska, Olomoucka i Kroměřížska, kde kvalitní černozemě dlouhodobě trpí opakovanými epizodami sucha. Přestože patří k nejúrodnějším půdám v České republice, bez dostatečné vláhy jejich produkční schopnost rychle klesá.
Půdní sucho je neviditelná hrozba
Na rozdíl od běžného sucha není půdní sucho na první pohled patrné. Rostliny však postupně ztrácejí schopnost čerpat vodu z hlubších vrstev, omezují růst a vytvářejí méně biomasy i semen. Pokud tento stav přetrvá několik týdnů, následky mohou být nevratné.
Agronomové upozorňují, že právě opakované vysychání půdy vede ke zhoršování její struktury. Zemina tvrdne, omezuje vsakování vody a při přívalových deštích dochází k rychlému odtoku místo doplnění zásob podzemní vláhy. Vzniká začarovaný kruh, ze kterého je stále obtížnější uniknout.
Úroda může výrazně zaostat
Nejcitlivější na současný nedostatek vláhy jsou kukuřice, cukrovka, sója i některé později dozrávající obilniny. Výnosy mohou být výrazně nižší než dlouhodobý průměr a v nejpostiženějších lokalitách nelze vyloučit ani ztrátu podstatné části produkce.
Sucho se navíc netýká pouze rostlinné výroby. Nedostatek píce může komplikovat chov hospodářských zvířat a zvýšit náklady zemědělců na krmiva. Pokud budou extrémní podmínky pokračovat i v dalších letech, může se změnit samotná skladba pěstovaných plodin.
Každý další horký týden situaci zhoršuje
Meteorologové upozorňují, že vysoké teploty zvyšují výpar z půdy i rostlin. I když občas zaprší, voda se často nestačí vsáknout a během několika dnů se opět vrací do atmosféry. Bez vydatnějších a plošných srážek zůstává hlubší půdní profil prakticky bez doplnění.
To představuje riziko nejen pro letošní sklizeň, ale i pro příští vegetační sezonu. Nedostatek vody v půdě se totiž může přenést do podzimu i zimy a negativně ovlivnit zakládání ozimých plodin.
Krajina ztrácí odolnost
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že opakující se období sucha nejsou jen výkyvem počasí, ale stále častějším projevem měnícího se klimatu. Pokud nebude krajina schopna zadržovat více vody prostřednictvím mokřadů, remízků, zatravněných pásů nebo šetrnějšího hospodaření, budou podobné situace přicházet častěji a s větší intenzitou.
Střední Morava tak může během několika let čelit zásadní proměně zemědělské krajiny. Pole, která byla po desetiletí symbolem vysoké produktivity, se mohou stále častěji potýkat s nedostatkem vody, poklesem výnosů i ekonomickými ztrátami.
Pokud se počasí v nejbližších týdnech výrazně nezmění, letošní sucho nemusí znamenat pouze slabší sklizeň. Může se stát dalším krokem k dlouhodobému vyčerpání půdní vláhy, jehož důsledky bude střední Morava pociťovat ještě řadu let.
Vlastimil Blaťák
