Ve veřejném prostoru zaznívá kritika, že město utrácí za další a další studie. Co přesně je současně pořizovaný dokument a v čem se liší od územní studie Smetanových sadů z roku 2019 a od vítězného návrhu z architektonické soutěže?
Ve skutečnosti nejde o další studii stejného typu. Územní studie z roku 2019 pojmenovala, co je v parku potřeba řešit – například stav zeleně, cestní síť, propojení jednotlivých částí parku, vztah k řece nebo využití objektu letního divadla. Zároveň potvrdila, že Smetanovy sady jsou hodnotný historický park, který není potřeba „překopat“, ale citlivě obnovit. Architektonická soutěž v roce 2024 pak hledala nejlepší konkrétní způsob, jak tyto potřeby řešit. Z 12 týmů vybrala odborná porota vítězný návrh, který park například člení do tří charakterově odlišných částí a vytváří novou hierarchii cest a prostorů. Porota ocenila právě jeho jasnou koncepci a citlivost. Současně pořizovaný dokument je projektová dokumentace. Ta už nemá hledat další vizi. Má vítězný návrh převést do konkrétní podoby, podle které bude možné získat potřebná povolení, připravit rozpočet, vybrat zhotovitele a následně stavět. Jednoduše řečeno: studie z roku 2019 řekla, co je potřeba řešit, soutěž vybrala nejlepší způsob, jak to řešit, a projektová dokumentace převádí tento návrh do podoby, podle které se dá skutečně připravovat stavba.
Proč je tato další projektová příprava nutná právě teď? Co by se stalo, kdyby město řeklo: máme vítězný návrh a pojďme rovnou stavět? Co konkrétně se za těch 6,07 milionu získá?
Protože vítězný návrh ještě není projekt, podle kterého se dá stavět. A právě tady bych se trochu ohradila proti označení „studie do šuplíku“, které teď občas zaznívá. Město musí plánovat dopředu. Když člověk rekonstruuje dům, také si nejdřív připraví projekt, zjistí, kolik bude rekonstrukce stát, a teprve potom řeší, kdy a z jakých peněz ji udělá. U města je princip stejný – jen ve větším měřítku a podle veřejných pravidel. Za 6,07 milionu tedy nevzniká další vize parku. Vzniká projektová dokumentace první etapy, podle které bude možné získat potřebná povolení, připravit přesný rozpočet, soutěžit zhotovitele a následně stavět. Hlavním výsledkem je tedy projektová připravenost. Když se objeví vhodná dotace nebo se uvolní peníze v rozpočtu, budeme připraveni. Kdybychom začali projekt připravovat až ve chvíli, kdy peníze najdeme, budeme teprve na začátku.
Kolik už město příprava Smetanových sadů celkem stála – včetně předchozí studie, architektonické soutěže, cen a odměn soutěžícím a nynější projektové dokumentace – a kolik má stát samotná první etapa rekonstrukce?
Původní územní studie nebyla pouze pro Smetanovy sady. V rámci jedné zakázky vznikly dvě samostatné studie – Smetanovy sady a sídliště Pod Chlumem. Celá zakázka stála 399 tisíc korun, přičemž přibližně 85 % nákladů pokryla dotace. Architektonická soutěž stála 1,72 milionu korun a současná projektová příprava první etapy 6,07 milionu korun. Z této částky se městu podařilo získat téměř 3,5 milionu korun z dotačních zdrojů, takže zhruba polovinu nákladů na projektovou přípravu pokryjí dotace, nikoli rozpočet města. U samotné realizace ale nechci předjímat částku, dokud nebude hotová projektová dokumentace a přesný rozpočet. Právě jedním z výsledků této fáze bude i přesnější cena stavby.
Z jakých peněz se příprava a následná rekonstrukce zaplatí? Počítá město s dotacemi, nebo jde převážně o vlastní rozpočet? A pokud dotace získat nepůjde, je město připraveno projekt realizovat i za vlastní peníze?
Počítáme s tím, že budeme hledat vhodné dotační zdroje. Právě proto je důležité mít projekt připravený – bez něj se o řadu dotačních titulů vůbec nelze ucházet. Zároveň ale dnes není rozhodnuto, že se celá revitalizace musí realizovat najednou nebo že ji město musí celou financovat samo. O konkrétním rozsahu a tempu realizace se bude rozhodovat podle výsledné ceny, dotačních možností a finančních možností města. Projekt nám dává možnost tyto varianty porovnat a rozhodnout se podle aktuální situace. Projektová příprava není automatický závazek, že město následně najde ve svém rozpočtu desítky či stovky milionů.
Po povodních město zároveň řeší obrovské množství jiných investic. Podle kritiků je právě proto na park čas. Jak velký zásah do rozpočtu představuje jejich obnova v jednotlivých letech?
Povodňová obnova je samozřejmě prioritou. Rozsah škod a následné obnovy je obrovský – město odhadlo náklady na obnovu svého majetku na přibližně 1,9 miliardy korun. Konečná částka se ale bude odvíjet od výsledků jednotlivých veřejných zakázek. Zároveň se podařilo vyjednat, že u programu Živel 1 může Jeseník čerpat až 90 % uznatelných nákladů, což je zásadní pomoc. To ale není důvod zastavit veškerou ostatní projektovou přípravu. Obnova města bude probíhat několik let a samotné povodňové projekty se také nejprve připravují a potom realizují postupně. V roce 2026 například město plánuje obnovu několika ulic, lávek a dalších lokalit a opravy budou pokračovat i v dalších stavebních sezonách. U Smetanových sadů tedy dnes neutíkají desítky milionů ze stavby. Připravujeme projekt, který nám umožní rozhodnout o realizaci později a případně využít dotační peníze. Právě povodně navíc ukázaly, jak důležité je být na budoucí investice připravený a plánovat je s předstihem. Povodeň řešíme teď, park připravujeme na roky, které přijdou.
Co přesně se ve Smetanových sadech změní pro běžného Jeseničáka?
Víte, chápu i otázku, proč park vůbec řešit, když je dnes zelený, klidný a lidé ho mají rádi. Právě proto ho nechceme překopat a udělat z něj úplně jiný park. Chceme zachovat to, co je na něm cenné, a postupně obnovit to, co už dosluhuje nebo nefunguje tak dobře, jak by mohlo. Především by měl být park příjemnější a lépe fungovat jako celek. Zlepší se cesty a jejich propojení, obnoví se zeleň a mobiliář, vzniknou kvalitnější místa pro odpočinek a setkávání a park se lépe propojí s řekou Bělou. Návrh pracuje také s různým charakterem jednotlivých částí parku – od městské části přes klidnější park až po přírodnější lesopark. Každá tak může nabídnout něco trochu jiného. Zároveň zůstávají zachované jeho důležité prvky – vzrostlé stromy, prameny, letní scéna nebo sousoší Vincenze Priessnitze. A neméně důležité je, že nejde jen o to, co v parku přibude. Jde také o to, abychom měli jasný plán, jak se o něj dlouhodobě starat a jak ho postupně obnovovat. Největší změnou podle mě nebude jedna konkrétní nová stavba. Největší změnou bude, že Smetanovy sady budou i za dvacet, třicet nebo padesát let kvalitním městským parkem – zeleným, klidným, dobře propojeným s centrem i řekou a místem, kam budou lidé chtít chodit.
Vlastimil Blaťák
