Tento způsob ošetření umožňuje cílenou aplikaci přípravku přímo do stromu, čímž se minimalizuje dopad na okolní vegetaci i životní prostředí. Cílem zásahu je postupné omezení výskytu tohoto invazního druhu, který představuje riziko pro původní rostlinná společenstva.
„Regulace pajasanů žláznatých je důležitým krokem k ochraně původní zeleně na území města. Tento invazní druh se velmi rychle šíří a vytlačuje domácí rostliny, čímž narušuje přirozenou rovnováhu prostředí. Zvolená metoda kmenové injektáže představuje šetrné a cílené řešení, které minimalizuje dopady na okolí. Naším cílem je postupně omezit výskyt tohoto druhu a přispět k dlouhodobě udržitelné péči o městskou zeleň,“ říká náměstek primátora pro oblast komunálních služeb Jiří Pospíšil.
Jak a čím škodí pajasan: chemicky brání růstu jiné vegetace a je rizikem pro lidské zdraví
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je rychle rostoucí dřevina z východní Asie, která se stala jednou z nejagresivnějších invazních rostlin v Evropě. Tento strom představuje obrovskou hrozbu pro původní ekosystémy, jelikož dokáže cenná přírodní stanoviště zcela ovládnout a vytlačit z nich domácí druhy rostlin i živočichů. Své dominantní postavení v krajině získává produkcí specifických toxických látek, které zabraňují růstu okolní vegetace. Tímto chemickým působením se pajasan snadno rozrůstá na úkor původních druhů a vytváří rozsáhlé jednodruhové porosty, které výrazně snižují biodiverzitu.
Kromě přímého ohrožení přírody se tento strom vyznačuje extrémní rozmnožovací schopností. Jeden dospělý strom dokáže vyprodukovat stovky tisíc okřídlených semen ročně, která se snadno šíří na velké vzdálenosti větrem. Pajasan se navíc velmi rychle regeneruje prostřednictvím rozsáhlého kořenového systému, ze kterého vyraší nové výhonky i v případě, že je kmen pokácen nebo spálen. Právě kvůli této mimořádné odolnosti a rychlosti růstu je jeho plošná likvidace nesmírně obtížná a vyžaduje specifické odborné zásahy, jako je cílená aplikace herbicidů přímo do kmene. [1, 2, 3, 4]
Jeho negativní dopady však výrazně zasahují i do lidských sídel a infrastruktury. Kořenový systém pajasanu je natolik agresivní, že dokáže prorůstat narušenými základy budov, opěrnými zdmi, chodníky a dokonce i asfaltovými povrchy silnic, čímž způsobuje závažné stavební škody. Vzhledem k těmto hrozbám pro životní prostředí i majetek je výsadba, prodej a další šíření pajasanu přísně zakázáno legislativou Evropské unie. Strom představuje určité riziko i pro lidské zdraví, protože jeho pyl vyvolává alergické reakce a kontakt s kůrou nebo listy může u citlivějších jedinců způsobit podráždění a kožní záněty.
Vlastimil Blaťák
