Srnčí matky instinktivně ukládají svá novorozená mláďata do vysoké trávy a spoléhají na své dokonalé maskování. Když se však přiblíží hlučný traktor s rotační sekačkou, srnče nikam neuteče. Jeho přirozenou obranou je přitisknutí se k zemi, což se mu stává osudným. Pod koly těžké techniky tak každoročně v celé republice zbytečně hynou desítky tisíc mláďat.
Obětavá činnost dobrovolníků ovšem stojí stovky hodin dobrovolnického času a nemalé finanční prostředky na nákup a provoz termovizní techniky.
Opatrná manipulace s nalezenými srnčaty je až poslední část záchranné práce. Termovizní technika stojí spousty peněz
Také na Jesenicku se místní rozhodli krutou bilanci novorozených srnčat změnit. „Naše iniciativa vznikla loni, na Jesenicku dosud nic takového nebylo,“ říká Irena Jetelinová Kaninská ze spolku Stop sečení srnčat Jesenicko, z.s. Spolu s Nelly Belkovou se do práce pustily před rokem, kdy s ostatními dobrovolníky pročesávaly před sečemi louky ještě v rojnicích. Efektivita takové práce je ale nízká.
„Jesenicko je v mnoha ohledech velmi specifické. Je tu malá hustota osídlení, dobrovolníci se nám špatně sháněli. Okres je navíc členitý a rozlehlý, na klasické vyhledávání srnčat a procházení v rojnicích nemáme zkrátka lidi,“ říká. Celý proces záchrany srnčete přitom vyžaduje precizní načasování a sehranost.
Při vybavení potřebnou technikou začíná průzkumem ze vzduchu. Ještě před ranním sečením pročesávají louky brzy ráno drony vybavené termovizí. Ty dokážou odhalit teplé tělíčko ukryté hluboko v zeleném porostu. Kde nemají nebo nemůže létat dron, nastupují ovšem lidské řetězce. Dobrovolníci v rozestupech procházejí louky a zvěř vyhání či ochytávají.
Nalezené srnče se pak nesmí přemisťovat holýma rukama, aby na něm neulpěl lidský pach a matka ho později neodvrhla. Dobrovolníci proto používají rukavice a trsy trávy. Mláďě je opatrně vloženo to textilní přepravky a přeneseno na zalesněný okraj louky. Tam v klidu přečká nebezpečí. Jakmile traktor poseče a opustí louku, je srnče vypuštěno zpět do bezpečí lesního krytu. Srna si jej během chvíle najde díky volání a pachu.
Díky sbírce se podařilo vybrat na dron, čas sečí přichází v Jeseníkách právě teď
Dron s termovizí, bez kterého se dobrovolníci při své práci fakticky neobejdou, stojí kolem 150 tisíc korun, kvalitnější více. Prostředky se pokusili získat nejprve propagací projektu na vánočních či velikonočních trzích a prostřednictvím sbírky. Nakonec se potřebnou částku podařilo získat díky nadačnímu fondu a v letošním roce už tak nejsou odkázáni na namáhavé procházení luk v rojnicích.
Narozdíl od dobrovolnických spolků, které často shání veškeré finance prostřednictvím sbírek a darů, mají myslivci a zemědělci možnost získat na nákup dronu a dalšího vybavení až osmdesáti procentní dotaci.
Pomoci může úplně každý
Pokud žijete na Jesenicku nebo v podhůří a rádi byste přiložili ruku k dílu či se stali součástí záchranného týmu dobrovolníků, zapojte se do místní komunity na Facebookové skupině Stop sečení srnčat Jesenicko.
Vlastimil Blaťák
