Věra Roubalová Kostlánová patřila se svým manželem mezi první signatáře Charty 77. Podepsali Chartu 77 v únoru 1977. Poté čelili šikaně StB, i přesto se jim podařilo skrývat Drahomíru Šinoglovou odsouzenou za šíření samizdatu. Ani dnes jí není lhostejné, když se současná politická situace u nás opět vrací k normalizační komunistické době. A také, když již pátým rokem se Ukrajinci statečně brání proti ruské agresi a tím brání i nás.
V kraji se v příštím týdnu odehrají hned dvě besedy s paní Věrou Roubalovou Kostolánovou. Tu pondělní v Zábřehu, kterou bude moderovat emeritní ředitel Arcidiecézní Charity Olomouc pan Václav Keprt, pořádá Milion chvilek Zábřeh, o den později pak Věra Roubalová vystoupí také v Šumperku, kam ji na besedu pozvala Městaká knihovna T.G. Masaryka.
Věra Roubalová Kostlánová, roz. Lomská, (* 12. listopadu 1947 Praha) je psychoterapeutka a někdejší disidentka, jedna z poslední trojice mluvčích Charty 77. Narodila se v Praze jako prostřední ze tří dětí v židovské rodině Hanuše Lomského. Řada jejích příbuzných ze strany otce i matky zahynula během holokaustu. Její babička Sofie z otcovy strany byla zavražděna v roce 1944 v Osvětimi, dědeček Salomon Hugo Lieben zemřel v listopadu 1942 na infarkt. Věřin otec Löb Gabriel Lieben (1917–1983) strávil druhou světovou válku v Anglii; po válce si změnil jméno na Hanuš Lomský. Otec se v Anglii seznámil s Věřinou pozdější matkou, též českého židovského původu, oba rodiče byli idealistického levicového smýšlení. V roce 1949 byl Hanuš Lomský jmenován krajským tajemníkem KSČ v Plzni, ale v následujícím roce byl zatčen, odsouzen v procesu s Marií Švermovou a krajskými tajemníky a strávil ve vězení 6 let. Věra se z politických důvodů nedostala na gymnázium, ale pouze na střední průmyslovou školu. Poté vystudovala strojní fakultu ČVUT v Praze, kde aktivně prožila Pražské jaro i následnou invazi vojsk. Patřila též k studentským organizátorům smutečního pochodu při pohřbu Jana Palacha. Na vysoké škole se seznámila se svým budoucím manželem Pavlem Roubalem. Mají čtyři děti: Jana Roubala, Pavla Roubala, Petra Roubala a Martu Roubalovou (provdanou Kolskou). S manželem byli mezi prvními signatáři Charty 77, podepsali ji v únoru 1977. S Chartou 77 se seznámili prostřednictvím kamaráda z vysokoškolských studií Jiřího Müllera. Na půdě rodinného domu v Praze-Strašnicích vázali samizdatové knihy, a to do začátku července 1978, kdy byla u nich provedena domovní prohlídka a zabaveno větší množství knih připravených ke svázání. Zásahy proti opozičním aktivistům tehdy Státní bezpečnost (StB) provedla v souvislosti s návštěvou Leonida Iljiče Brežněva v Československu. Pavel Roubal strávil necelé tři měsíce ve vazbě, následně se v červnu 1979 stal členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). V roce 1979 se rodina přestěhovala do severočeské obce Kytlice, v následujícím roce do Častrova na Vysočině. V roce 1981 se jim před StB, která přišla provést domovní prohlídku, podařilo v nefunkčních akumulačních kamnech ukrýt celostátně hledanou Drahomíru Šinoglovou, která byla odsouzena za rozepisování Vaculíkových fejetonů a nenastoupila do vězení kvůli těhotenství. Rodina byla StB dlouhodobě sledována. Roubalovi se také věnovali otázce životního prostředí. Během sametové revoluce v listopadu 1989 byli manželé velmi aktivní, Pavel na Pelhřimovsku organizoval protestní akce, zapojili se do práce nově vzniklého Občanského fóra. V říjnu 1990 Věra ovdověla a vrátila se s dětmi z venkova do Prahy. V lednu 1992 se stala jednou ze tří mluvčích Charty 77, kterým připadla úloha ohlásit konec její činnosti. V roce 2006 se provdala za Františka Kostlána (* 1954), publicistu a hudebníka. Jeho bratr Antonín Kostlán (* 1955) je historikem raného novověku.
Vlastimil Blaťák
Související
