Větrníky naruší a poškodí místní ekosystém, upozorňuje Jiří Hala, majitel bylinkářské firmy z Rychleb

Loňské referendum ve třech obcích v Rychlebských horách sice jednoznačně odmítlo výstavbu naddimenzovaného větrného parku a dotčené obce dokonce již přistoupily k výpovědi smluv, investor ale podle informací Hanáckých novinek dál usiluje o stavební povolení. Stavba 230 metrů vysokých monster by se ale dotkla života v obci velmi výrazně. Větrníky naruší a poškodí místní ekosystém, upozorňuje Jiří Hala, vlastník nové firmy Z Rychleb, která převzala otěže po firmě působící v oblasti již řadu let.

Nejde jen o estetické hledisko. Louky nad Kobylou, v místě zaniklé obce Annín, kde má větrný park stát, jsou jedinou možnou zónou, kam se obec, uvězněná jinak v údolí říčky Vidnávky, může dále rozvíjet. Po předloňské povodňové zkušenosti je stavba dalších domů podél vody prakticky vyloučena.

Nejen na bydlení lidí má ale záměr investora vliv. Nevratně by poškodil i místní zemědělce a producenty, kteří v těžce zkoušeném regionu udržují podnikatelské aktivity a nové se pokoušejí vyvíjet. Jednou z malých firem, která by stavbou větrného parku utrpěla,  je společnost Z Rychleb, která vedle stávající výroby (džemy, jablečné octy, sypané bylinné čaje, pečená zelenina, sirupy a jiné) vyrábí i jedinečné výrobky z místních surovin a bylin. Její jednatel, Jiří Hala, je plány investora znepokojen, tím spíše, že do firmy investoval a nyní má docela přirozenou obavu z koplikací plynoucích ze ztráty lokalit.

Jak se eventuální stavba větrného parku promítne do vašeho podnikání?

Bude to mít přímý vliv pro sbírání bylin. Je to jedinečné místo, kde bylinky rostou a my je tam sbíráme. Teď hrozí, že přijedou buldozery a bagry a všechno tady zlikvidují. Bude to mít tedy vliv jak na život v obci, ale především pak v rovině ekologické – ztráta hnízdišť, ohrožení životního prostoru hmyzu, drobných obratlovců i ptáků a savců. Jsou to spojené nádoby a jedno ovlivňuje druhé. Pak je tu samozřejmě sociální a rekreační rovina, která se v dnešní době velmi podceňuje. 

Hrozí tedy rozvrat místního ekosystému.

Ano. Minimálně dojde k jeho nevratnému poškození, v horším případě rozvárcení. Nevím o žádné dopadové studii, která by k tomuto projektu byla vyhotovena.

Co tam třeba roste unikátně a nelze to sbírat jinde?

Nejde ani tak o unikátnost, jako spíše o jakost (tedy můžeme říci, že unikátností je zde právě jakost). Nemůžeme sbírat šípky a jiné plody prostě někde u cesty. Podobně s bezem. Bylina z nedotčené louky má úplně jinou jakost, o lipovém květu ani nemluvě. Rostliny od silnice, jsou z hlediska obsahu například plastových mikročástic nebo prachu, pro výrobu potravin, které mají být navíc zdravé, naprosto vyloučené. Některá stanoviště jsou navíc zcela nenahraditelná z důvodu své lokace, například pro svou orientaci na světovou stranu. Je to totéž, jako s vinicemi. Víno také roste jen na určitých stráních, místní mikroklima je nezbytné pro zachování jakosti.

Pokud v místě větrná elektrárna vznikne, jak velké území okolo se poškodí?

Podle dostupných mi informací je to na každou elektrárnu 300 metrů krát 300 metrů. Na tomto území se už pak nic jiného nedá dělat. Větrné elektrárny, které jsou nedaleko na polské straně, navíc vydávají zvuk. Není pravda, že nevydávají. Ten zvuk není dvakrát příjemný, generátory navíc vydávají ultrazvuk a to plaší zvěř, o dopadu na ptactvo ani nemluvě. Někdo by mohl namítnout, že kočky sežerou víc ptáků, ale nedovedu si představit kočku, která by sežrala sovu nebo orla. Ten se tu opravdu čas od času vyskytuje, přilétá z Polska. Až mi budou ekologové spílat za tyto věty, dovolím si jen drobně konstatovat, že vedle již zmíněného je tu i fakt, že recyklace větrné elektrárny je, z větší její části, nemožná, neboť se její komponenty – a že jich není málo, musí skládkovat.

Kolik zaměstnáváte lidí?

V současné době jednoho, ale v brzké době chceme rozšiřovat asi na pět zaměstnanců. Asi to může lidem z metropole znít zvláštně, ale tady může být i drobná změna jazýčkem na vahách otázkou přežití firmy. Dlouhodobě se tento region potýká s úbytkem obyvatelstva a nešetrné zasahování, třeba tohoto typu, tento trend spíše posiluje, protože každý, kdo jede do „Jeseníků“, i když jsme Rychleby, očekává že se tu setká s netknutou přírodou, klidem, tichem a třeba právě i s nějakou tou malou výrobou, která potěší nejen jeho smysly. 

Investovali jste?

Ano, výrazně do modernizace firmy, neradi bychom investovali další drahocený čas do zkoušek a hledání nových, pro nás někdy i strategických lokalit.

Předpokládám, že zemědělců, kteří v místě hospodaří, je více. Zastupuje vás podnikatele vůči investorovi někdo, například Hospodářská komora?

Nejsem si toho vědom, jen mne zaráží, že něco takového může projít proti vůli občanů, kterou jednoznačně vyjádřili v referendu… Trochu mi to připomíná situaci, kdy vám někdo močí na záda a tvrdí, že prší.

Vlastimil Blaťák