Mirek Žbánek je už dávno v Praze a kde teď hledat adekvátní náhradu? Bolestivé je to o to více, že zdánlivý monolit ANO není na Olomoucku vůbec monolitický, neboť Oklešťkova parta na kraji drží sice otěže své moci dostatečně pevně, avšak ve městech má opozici, přestože to takhle zevnitř nikdo nahlas neřekne. Hnutí je pak navenek až tajuplné, komunikačně je uzavřené, ale zjevně je to zadání.
Nejprve ten Okleštěk: co se děje na kraji, netuší dnes vlastně nikdo. Komunikace už žádná není, nikomu to nevadí a nikdo ji už nežádá. Webové stránky kraje sice plodí jednu „aktualitu“ za druhou, vesměs se však jedná o bezcenné informace, o babičce roku, o vesnici roku, anebo že podpora všech středních škol dál samozřejmě trvá. Ta skutečná agenda, například kruciální věc chystaného tendru krajských nemocnic, je úplně vymlčena a nic o ní do důsledku nevíme, přestože je pro Oklešťka zásadní.
Také město Olomouc jede dlouhá léta, pod píárovou kuratelou ANO, bezobsažnou informační linku – a už je to osm let. Selekce všech informací však funguje skvěle – lidé dávno otupěli, přestali se pod nánosem blbin o cokoli zajímat, a skutečná politika – totiž přece prezentace koncepcí, idejí, či názorová diskuse, třeba klidně předvolebně ostrá – zmizela buď úplně, nebo občas působí jak z odlišného světa.
Kdopak je ta Miroslava Ferancová, aneb primátorka neznámá
Jako náměstkyně primátora měla na starosti agendu dopravy, odbor majetkoprávní, sport a správu sportovních zařízení. Mimo to se angažovala v bytových družstvech Jiráskova a Jižní a její toxická provázanost s někdejším fotbalovým předsedou Konečným je tak jasná nad slunce. V lednu 2023 se stala členkou správního orgánu Aquapark Olomouc. To je zhruba všechno, co se o jejích názorech, postojích a tématech můžete dočíst, pokud zkrátka vygooglíte přeodvážné heslo „Ferancová rozhovor“. Moc jich zatím nedala.
Za těch pár měsíců primátorování nám poskytla do médií jenom dva. Promluvila o manželovi, potom trochu o tom, že ji vždycky zajímalo i veřejné dění, možná ještě o nečem – ale vlastně o ničem. Větší porci bezobsažnosti a sterilní prázdnoty aby jeden píárově pohledal. Vlastně jediné, co konkrétně zaznělo, že chce rušit tramvaj do svobodných Hodolan.
Jaká řešení má pani primátorka pro bydlení mladých? Jakými nástroji chce pracovat s městským dluhem? Jaká konkrétní řešení věčně ucpaného centra nám přinese v dopravě? Kde vezme Olomouc na potřebné investice? Opraví už někdy někdo starý asfalt na ulici Kosmonautů, kde autor tohoto textu v životě už dvakrát urval přední nápravu? Jakou vizi má paní Ferancová ohledně dalšího rozvoje kultury ve městě? Dostanou už kluci z amatérských kapel třeba městskou zkušebnu?
Nic, zkrátka vůbec vůbec nic. Voličům to zjevně nevadí.
Nač vymýšlet program, který nikdo nepřečte
K olomouckým reáliím je však nutné dodat, že zde ANO vlastně nemá vůbec žádnou opozici. Nejhlasitě se „opozičně“ projevující ODS hlasovala v kardinální věci hokejové haly hezky česky v holportu a byla vlastně koalicí, Piráti a ProOlomouc jsou zkroceni magistrátním angažmá. Zbývá hnutí spOLečně, které s ANO již osm let vládne, a bezzubí Starostové, kterým tady v regionu trochu kulhá marketing.
Za takové situace není jistě třeba sepisovat kdovíjaký program. Kapitola „vize města“ je už dávno redstouní a soukromá, dluh už není pro nikoho téma, protože ho Ota Bačák ze spOLečně sympaticky zkrotil, na volební rok se vynechaly uzavírky půlky města, aby nám lid nebrblal, na co tedy tvořit program, když nemáme soupeře.
Není jako v Olomouci! Ve vedlejším Prostějově, tam by mohli vyprávět. Místní ANO nebylo tak prozíravě moudré, jako Mirek Žbánek, nevidělo za dva rohy a nevzalo opozici do rozumných koalic. Ta jim proto nezkrotla a nadále se bouří, avšak i pro vyhrocenost vztahů a hluboký příkop v Prostějově program přece jenom vzniká. Opozice s koalicí jsou tam sice v klinči, dělají si naschvály a nemilují svoje bližní, reálně však vznikají dvě koncepce, jak dál řídit statutární město, skutečnými tématy se vážně někdo zabývá a i František Jura musí taky občas přesvědčovat občany.
To však u nás v Olomouci vůbec není potřeba. Tak nám stačí primátorka, o níž není známo, co si vlastně myslí, a náměstek Tichý, který trousí po facebooku fotky s šálou fotbalové Sigmy na výletě v Mohuči. Také trojka kandidátky Sýkora se nám chová na facebooku asi tak, jako by už náplní vší tvrdé práce politika bylo jenom občas dávat krev a vyfotit se s členy Hospodářské komory. Kam zmizela politika, názorové střety, opozitní vize, diskuse a spor, můžeme jen hádat.
Pročpak nám to nevadí?
Olomouc v roce 2030: co nám hrozí, pokud ANO nerušeně povládne
S komunálkami je to v Olomouci v roce 2026 vlastně velmi jednoduché: budou jenom referendem o blýskavé Redstonehalle, jestli ji teď stavět bez ohledu na následky pro generaci a půl, protože ta stávající na Hynaisce není už dost hezká, nebo jestli nenaskočit na pozlátko nablýskaných oblud a investovat více střídmě, do opravy chodníků, či trubek, schovaných však někde pod zemí.
Již mnoho voleb ukázalo, že existuje významná skupina voličů, které bude zadlužení Namirem či halou dokonale jedno. Které bude jedno dokonce i to, jakou motivaci nebo jaký důvod, vlastně to čti jaký závazek, mají nebo mohou míti jednotliví zastupitelé a radní.
Je potom na roztříštěné opozici, aby dokázala tuto informaci přečíst, nevymýšlet blbosti a formulovat jednoduchý slogan. Protože však opozice ukazuje světu píárovou impotenci, utápí se v někonečných statusech na nepodstatná témata a nesehnala copywritera, který by jim jejich dlouhá literární díla aspoň trochu seškrtal, hnutí ANO vyhraje ty volby i s redstouní halou, aniž by se snažilo.
Žádný strom však neroste až do nebe a ani vláda ANO nebude na věčné časy. Hnutí dávno vykazuje symptomy svých konců, budoucího pádu, nejen u nás ve městě. Předně, prostudujte si ta spodní místa oznámené kandidátky. Najdete tam jména, která nejsou jen na doplnění do plného stavu 45 osob, tak jak se to dělá, když není dost členstva.
Jsou to noví „takyčleni“, kariéristé a lidé často bez názorů, bez schopností, bez náznaku veřejného zájmu, kteří ANO přečetli jen jako výtah vzhůru, vezmou zavděk kdovíjakou nesmyslnou komisí, jenom kvůli kontaktům a vlivu, doopravdy jsou však zkázou, nebezpečným virem, barbary, co jedou zničit Řím, jenže strana bez programu nemá žádnou odolnost. Jejich počet bude dále růst, jako když se množil před pár lety covid, a sežerou hnutí pomalu a zevnitř.
Až své dílo dokonají, nakráčí pak všichni rychle do ostatních stran, nabídnout své zkušeností z nesmyslných komisí, dlouholeté kontakty a informace z uzavřených schůzek, čímž naruší komunální sféru na mnoho let dopředu. Budou jako plevel, který nelze vymýtit, třeba jako komunisty, když nalezli před třiceti pěti roky nadšeně do ODS.
Vlastimil Blaťák
Příště: Stará nová ODS a podezřelé odchody
