Projekt Free Speech Space Paměti národa získal prestižní evropské ocenění Označení „Evropské dědictví“ (European Heritage Label), které Evropská unie uděluje místům s mimořádným významem pro evropské dějiny, hodnoty a proces evropské integrace. Do oceněného projektu bylo zapojeno třináct paměťových míst připomínajících boj za svobodu slova a svobodný přístup k informacím, vždy jedno v každém kraji České republiky. Olomoucký kraj v něm reprezentuje bývalé litovelské radiotelegrafní
vysílací středisko.
„Free Speech Space propojuje místa, kde se v různých podobách odehrával boj za svobodu slova. Získané ocenění nám připomíná, že tyto příběhy nejsou jen národní zkušeností, ale součástí společné evropské historie a identity. Ocenění je pro nás mimořádně důležité, protože představuje evropskou obdobu systému UNESCO,“ říká koordinátor projektu Martin Kroupa.
Označení European Heritage Label získávají od roku 2013 lokality, které představují významné milníky evropských dějin a přispívají k porozumění společné evropské minulosti. Na rozdíl od jiných památkových ocenění se zaměřuje především na vzdělávání, práci s veřejností a připomínání historických souvislostí, které vedly ke vzniku dnešní Evropy. Projekt Paměti národa propojuje konkrétní místa s příběhy lidí a historickými událostmi, které formovaly evropské dějiny.
Zapomenutá technická památka studené války
Regionálním místem paměti je bývalé litovelské radiotelegrafní vysílací středisko, jehož provoz byl zahájen 8. března 1954. Areál vznikl na ploše přibližně 23 hektarů v povodí řeky Moravy, kde mimořádně dobrá vodivost půdy umožnila vybudovat výkonný vysílací systém. Dominantou střediska byly tři stožáry anténního systému o výšce 223 metrů, které patřily mezi nejvyšší stavby tehdejšího Československa. Areál zahrnoval také provozní budovu, rozsáhlou podzemní zemnící síť a zařízení určené k rušení vysílání západních rozhlasových stanic, například Hlasu Ameriky či Svobodné Evropy.
Litovelské středisko bylo důležitým radiokomunikačním uzlem poválečné Evropy. Zajišťovalo spojení s hlavními evropskými metropolemi včetně Londýna, Paříže, Stockholmu, Říma, Varšavy či Moskvy a bylo součástí mezinárodní sítě rádiodálnopisných služeb, která v době před nástupem satelitních technologií plnila roli dnešní globální komunikační infrastruktury.
Příležitost pro nový památník
Na konci 90. let rozhodl tehdejší vlastník areálu o likvidaci vysílacího komplexu. Dne 11. září 2000 byly všechny tři stožáry odstřeleny a lokalita postupně přestala sloužit původnímu účelu. Dodnes zde však stojí zachovalá provozní budova a oplocený areál, který představuje potenciální místo pro vznik veřejného památníku.
Oživení lokality by mohlo přinést vzdělávací programy o historii komunikačních technologií, archivaci vzpomínek pamětníků či nové turistické místo připomínající technologické i geopolitické souvislosti studené války. Projekt by zároveň mohl propojit místní komunitu, školy i dobrovolníky z různých generací. Litovelské vysílací středisko tak představuje jedinečný příklad místa, které propojuje lokální historii s širším evropským kontextem a připomíná dobu, kdy technologie komunikace hrály zásadní roli v politickém i společenském vývoji Evropy. Projekt Free Speech Space vznikl také ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a přispívá k rozvoji kulturního turismu založeného na autentických příbězích moderních dějin.
O Post Bellum a Paměti národa
Nezisková organizace Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků a ukládá je do online sbírky Paměť národa. Dokumentaristé zaznamenali již více než deset tisíc svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Stále hledají nové způsoby, jak jejich zkušenost předat hlavně mladší generaci. Pro žáky a studenty připravují vzdělávací programy, tvoří rozhlasové a televizní pořady, pravidelně publikují příběhy v médiích, pořádají projekce, výstavy, vydávají knihy. Pomáhají také dokumentovat historickou paměť v zemích, kde o svoji svobodu právě dnes bojují. Post
Bellum neustále na svých aktivitách pracuje například v období covidu vzniklo Centrum pomoci Paměti národa, které pomáhá zejména pamětníkům zorientovat se v obtížných životních situacích. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu Post Bellum zahájilo sbírku, díky které obráncům Ukrajiny poslalo ochranné a zdravotnické vybavení v hodnotě více než půl miliardy korun.
Petra Čakanová
