Jednou bych si na mistrovství světa rád zahrál. Šanci budu mít za čtyři roky, říká rychlonohý útočník Jáchym Šíp

Velmi turbulentní sezónu zažívá olomoucká Sigma. Nový tým si sedá, světlejší okamžiky střídá se zbytečnými bodovými ztrátami, fanoušci ale začali znovu chodit a očekávání jsou veliká. Jedním z hráčů, kteří během roku skutečně zaujali, je rychlonohý Jáchym Šíp, jehož rychlé sprinty dokázaly rozhodit i soustředěnou Mohuč.

Sigma má od letošní sezóny nového majitele, obměnila kádr, a i před letošní umístění mají všichni velká očekávání. Chci tuto otázku nutně položit někomu z mladších hráčů, aby měla přesah do následujících sezón. Bude chtít nová Sigma titul?

Je to samozřejmě sen každého, ale úplně jsem o tom takhle ještě nepřemýšlel. Jsem v Sigmě odmalička a bylo by to krásné. Aktuálně asi ale cílíme spíš na poháry a na pohárové příčky. S klukama jsme se o tom takhle napřímo nebavili, ovšem byl by to první titul na Moravě od roku 2004, pokud tedy považujeme Baník za moravský tým.

Dvakrát za poslední rok došlo k poměrně razantní obměně kádru, vy jste se jako jeden z odchovanců udržel. Jak je těžké se v nové konkurenci udržet?

Je tu velmi mnoho nových jmen. O to jsem radši, že jsem součástí týmu. Měl jsem v létě nějaké nabídky, nakonec jsem ale zůstal a jsem za to velmi rád. Zcela určitě přijde další vlna nových hráčů a já se budu snažit, abych si místo udržel i dál. Mám teď novou pětiletou smlouvu a cítím, že se mnou klub počítá. O to více ale musím pracovat.

Letošní sezóna byla taková zvláštní, vždycky po velikém úspěchu přišel veliký neúspěch. Jak byste tu sezónu zhodnotil?

Máte pravdu, ale vůbec nedokážu říct, proč to tak je. Když jsme prohráli na Nových Sadech, byl to asi můj nejhorší den v životě. Pak se naše výkony zlepšily a ano, zase přišel prosinec, kdy jsme nevyhrávali a přišla i porážka 5:0 ve Zlíně. Určitě nepřestáváme hrát po předchozím uspokojení, ale příčiny je těžké pojmenovat. Chci vzpomínat na to hezké, ať už to byl postup přes Lausanne nebo minulý rok výhra v poháru.

Na hřišti si vás nelze nevšimnout díky vaší rychlosti. Tým určitě měl během sezóny trochu potíže s výstavbou hry dopředu, vy za to umíte vzít a utéci. Stejná otázka, kterou ode mne kdysi dostal obránce Sylla: jak rychle běháte stovku?

Vlastně ani nevím, jestli jsem ji na čas někdy běžel. Když jsem byl menší, běhával jsem ve škole na atletických závodech šedesátky, ale klasickou stovku jsem si asi nikdy neměřil. Spíše si po zápase s trenéry vyhodnocujeme metry ve sprintu a rychlosti. Ale samozřejmě se na svou rychlost snažím sázet. Nejsem žádná hračička, že bych si vzal balón a udělal čtyři hráče, chci využívat to, co mám.

Chodíte na hřiště s těmito pokyny, zkusit to rozeběhnout?

Ano. Častokrát mám přesně tento pokyn. I když nedostanu balón, uvolním třeba prostor pro spoluhráče. Trenéři mě takto využívají a jsem za to rád. I ve světě sleduju rychlejší hráče. Dřív to byl třeba Adama Traoré, rychlý je Daniel James z Leedsu a další hráči z Premier League a ostatních top soutěží

Nemohu se, i v souvislosti s mistrovstvím světa, nezeptat na reprezentační ambice, protože v Česku asi mnoho rychlých hráčů nemáme.

Reprezentační ambice má asi každý, určitě bych si chtěl zahrát mistrovství světa, ale letos se to už asi nepovede. To musím ještě hodně pracovat, hodně zamakat. Snad to ale není nemožné.

Nedávno jste se stal otcem.

Je to krásné, nádherné a až dcerka trochu vyroste, bude to ještě krásnější. Přijedu domů a i když se třeba nepovede zápas, čeká na mě tam Laurinka. Obrovské štěstí, obrovská radost!

Vlastimil Blaťák