Křeček polní byl dříve zcela běžný obyvatel našich polí, dnes je ale vyloženě vzácný. Patří mezi nejrychleji mizející savce v celé Eurasii. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto snaží výskyt tohoto nápadně zbarveného hlodavce mapovat. Získaná data jsou důležitá pro nastavení vhodných ochranných opatření i pro rozhodování o šetrnějším hospodaření v místech, kde tento chráněný hlodavec stále přežívá. Přesná lokalizace umožní, že hospodaření nebude omezováno tam, kde se nevyskytuje.
Křeček polní je pro mapování ideálním kandidátem, protože jej nelze zaměnit s žádným jiným hlodavcem. Má rezavý hřbet, černé břicho a bílé skvrny na bocích a za ušima. Na rozdíl od jiných druhů křečků, které se chovají jako mazlíčci v domácnostech, je větší, dorůstá až délky přes 30 cm a může vážit až půl kilogramu.
„Křeček polní je typickým stepním a lesostepním druhem, u nás žil dříve také ve středních a vyšších polohách, ale dnes se vyskytuje téměř výhradně v nížinách. Ale i odtud mizí. Ke svému životu totiž potřebuje pestrou zemědělskou krajinu s dostatkem potravy a úkrytů. Současné intenzivní zemědělství s velkými plochami kultur a rychlou sklizní mu však neposkytuje dostatek času na vytvoření zásob na zimu ani bezpečný úkryt před predátory,“ vysvětluje Vladimír Hanzal, zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Aktuální data nám ukazují, že se křeček objevuje také v blízkosti lidských sídel, sadů a zahrad. Může zde mít příznivější podmínky než v otevřené krajině s rozlehlými plochami monokulturních plodin,“ dodává Vladimír Hanzal.
Mapování křečka polního se zaměřuje hlavně na vyhledávání pobytových znaků v terénu, typicky křeččích nor. Tyto údaje se zaznamenávají do Nálezové databáze ochrany přírody (ND OP). Sleduje se nejen početnost populací, ale i celkový stav prostředí, ve kterém křečci žijí. Informace slouží mimo jiné k vymezení oblastí, kde je omezeno používání přípravků na hubení hlodavců, aby nedocházelo k nechtěným otravám nejen křečků, ale i jiných druhů živočichů.
„Plošné mapování křečka polního navazuje na podobnou akci z uplynulých let. Díky kampani Na veverky s mobilem, která běží už od roku 2018, přibylo do databáze více než 16,5 tisíce záznamů o pozorování veverky obecné. O něco více lidé hlásili výskyt veverek zbarvených dočerna, o něco méně těch zrzavých,“ popisuje Karel Chobot, ředitel odboru monitoringu biodiverzity Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Mapování a monitoring je jedním ze základních pilířů naší práce. Bez přesných a aktuálních dat o výskytu rostlin, živočichů a biotopů není možné přírodu a krajinu efektivně chránit a pečovat o ni,“ uzavírá Karel Chobot.
Miroslav Hladiš
