Narodil se 2. března 1896 v početné rodině osmi dětí v Dobromilicích. Otec Robert Pukl byl vyučený soustružník a pravděpodobně od něj zdědil rukodělnou zručnost. Později byl v Prostějově provozovatelem realitní kanceláře. Matka Milada rozená Kučerová pocházela z Prahy. V letech 1907–1914 studoval na reálném gymnáziu v Prostějově. Přitom rád kreslil už od 3. třídy. Vyráběl si také zdobené krabice a pokladničky. Profesor Jan Šána viděl jeho velký talent a doporučil rodičům další výtvarné vzdělávání. Ti to však viděli prakticky, a tak po maturitě navštěvoval kurz pro civilní geometry na brněnské technice. Kurz nedokončil, protože musel narukovat do armády. Válečná léta strávil na frontě v Haliči a Tyrolích a byl také zraněn. V září 1919 se oženil s Kamilou Langerovou, zvanou Kama, která mu byla velkou oporou v práci a životě a také vytvářela drobná keramická díla.
Začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Josefa Schussera. Bohužel z rodinných důvodů musel studií zanechat a v letech 1924–1929 pracoval v Prostějově jako poštovní úředník. Nepřestával však kreslit a malovat. Ve svých třiatřiceti letech, v roce 1929, nakonec nastoupil na AVU v Praze. Byl přijatý bez zkoušky hned po předložení souboru svých suchých jehel. Studoval v grafické speciálce profesora T. F. Šimona. Zároveň absolvoval kurs pro výuku kreslení na středních školách. Rodinu zajišťoval prodejem svých děl. Studia ukončil v roce 1932. Zároveň získal cenu na mezinárodní výstavě grafiky v Los Angeles za dřevoryt Pastorále.
Po krátkém působení na gymnáziu v Nymburku se stal od roku 1935 asistentem profesora Šimona na AVU. Podnikl studijní cesty do Itálie a na Jadran. Odtud si přivezl řadu námětů pro své dílo. Mimo jiné to byla Vzpomínka z Capri, která vyšla jako příloha sborníku Hollar v roce 1936. V roce 1938 si postavil rodinný dům s ateliérem v osadě Kút u Hošťálkové na Valašsku. Zde žil a tvořil až do své smrti. Zároveň u něj pobývali na plenérové praxi i jeho studenti. V roce 1945 byl povolán na AVU v Praze, kde vedl grafickou speciálku a v roce 1947 byl jmenován řádným profesorem pro obor grafika. V roce 1958 definitivně AVU opustil a žil a tvořil na samotě Kút na Valašsku.
Byl vynikajícím pedagogem, ale také poctivým, obětavým, moudrým a laskavým člověkem. Vychoval řadu našich grafiků. Byli mezi nimi například Vladimír Tesař, František Peterka, Jaroslav Kadlec, Zdeněk Mézl, Jaroslav Šerých, Karel Toman, Pavel Šimon, Gustav Krum, Emilie Tomanová Matošková a Míla Doleželová. Je autorem skript O grafické technice a Anatomie pro výtvarné umělce.
Jeho tvorbu charakterizuje dynamičnost, hra světel a stínů a technická zručnost. Byl vynikajícím grafikem, který ovládal všechny grafické techniky od litografie, leptu, suché jehly, linorytu, mezzotinty po dřevoryt. Tvořil také drobnou užitnou grafiku – novoročenky a exlibris. Věnoval se i kresbě, malbě a plastice. Svoje práce vystavoval na samostatných i kolektivních výstavách v rámci SČUG Hollar u nás (například Praha, Olomouc, Zlín, Brno, Hodonín, Vsetín) i v zahraniční (Los Angeles, Chicago, Varšava, Paříž, Vídeň, Londýn, Peking, Antverpy, Moskva, Helsinky).
Několikrát vystavoval i v Prostějově – samostatné výstavy v letech 1932, 1939 a 1956 a souborné v letech 1933 a 1940, dále posmrtné výstavy v letech 1976 a 1995. Poslední výstava z jeho díla se konala v Regionálním centru v Dobromilicích 8. – 29. června 2025.
Připomenout můžeme také album z roku 1941 Prostějov a okolí a dřevoryt s prostějovským motivem, který byl frontispicem drobného tisku Jana Kühndela U nás v Prostějově (1935).
Profesor Vladimír Pukl zemřel 24. května 1970 v Olomouci. „Umělec musí si najít své vlastní já, svoje hledisko, svoji podstatu. Musí především vidět svět a jeho dění zrakem okouzleným novostí prastarých věcí – zrakem dítěte. Tomu je vše nové a vše radostné. Radost, s jakou dítě vidí věci a přetváří je v obrázek, nejvíce se blíží tomu, čemu říkáme inspirace,“ uvedlVladimír Pukl při zahájení výstavy v roce 1956 v Prostějově.
Hana Bartková
