Přemnožení jmelí bílého (Viscum album) je v posledních letech palčivým environmentálním problémem, který extrémně zasahuje oblast Moravy, včetně střední Moravy a přilehlých oblastí, například Moravskoslezského kraj. Tato poloparazitická rostlina zde kalamitně napadá doslova tisíce listnatých i jehličnatých stromů, což vede k jejich postupnému chřadnutí a odumírání.
Aktuální situace na Moravě: Doslova kalamitní stav
Za posledních zhruba patnáct let došlo k enormnímu nárůstu výskytu jmelí a k jeho intenzivnímu šíření. Střední Morava je přitom považována za jednu z nejvíce postižených v ČR. Jmelí napadá široké spektrum dřevin. Nejčastěji jde o lípy, jabloně, vrby, javory, topoly, ořešáky, ale i jehličnany (borovice, jedle). Hlavní příčinou je sucho a klimatické změny, které stromy oslabují, a ptactvo, které semena jmelí roznáší.
Usychající stromy oslabené jmelím se také stávají snadným cílem pro kůrovce a další sekundární škůdce, což zvyšuje riziko kůrovcové kalamity. Podcenit nelze ani bezpečnostní riziko: Suché větve obtěžkané jmelím představují nebezpečí pádu v obydlených oblastech, v parcích, nebo třeba právě kolem železničních cest.
Jmelí na střední Moravě nejčastěji parazituje na lípách, javorech, topolech, jabloních, vrbách a hlozích, z jehličnatých dřevin na borovicích a jedlích. Netřeba dodávat, že právě tyto dřeviny jsou v nížinných lesích nejrozšířenější.
Jak proti přemnožení bojovat? Mnohdy je nezbytné stromy pokácet
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a AOPK ČR doporučují aktivní zásah, protože jmelí se samo nezastaví. Nejúčinnější bývá ořezat celé větve s trsy jmelí. Pouhé vylamování trsů nepomáhá, protože jmelí se zbytkem kořenů uvnitř větve znovu obroste.
Při napadení více než 50 % koruny je ale často nutné strom pokácet, aby se zabránilo dalšímu šíření na okolní stromy.
Vlastimil Blaťák
