Skoro se zdá, jako by bylo ve „vyšším zájmu“ nechat věci prostě jenom odplynout. V čím zájmu a proč, to je stále otázka. Kdo však kauzu pozorně sleduje, nemůže si nevšimnout bezprecedentních zásahů do vyšetřování. Co se přesně a už poněkolikáté v bitcoinové cause stalo?
Když právní stát neměří všem stejně
Přestože došlo ke shodě týmu elitních státních zástupců VSZOL pověřených právě k vyšetření této causy, že exministr Blažek e jeho náměstek Daňhel patří před soud, opět k tomu nedojde. Tento tým byl totiž rozpuštěn. Komu a proč nevyhovovaly jeho kroky?
Sám ministr Blažek velmi rád používal úsloví „padni komu padni“. Pozoruhodné je, že z této rovnice zjevně vyjímá sám sebe. Respektive je neustále „vyjímán“. Kým a proč?
Bez dalšího zdůvodňování by bylo namístě se v tak exponované záležitosti zeptat, proč nejvyšší státní zástupkyně Bradáčová razantněji nekoná, když podřízený aparát „nefunguje“. Nyní již máme odpověď, která však vyvolává pouze další otázky.
Po nedávné tiskové konferenci jsme se dozvěděli, že nejvyšší státní zástupkyně nekoná proto, že se ve věci již dříve vyloučila. O to víc zvláštní je pak ale skutečnost, že právě za postup v této kauze neváhá velmi intenzivně zkoumat a kritizovat postupy VSZ Olomouc, které ji dozoruje a dokáže přimět aparát k následnému rozprášení týmu a vystavení cejchu podjatosti státní zástupkyni Petře Lastovecké, když „fungovat“ právě začal.
Čím se provinila Lastovecká
Ničím. Jen chtěla v souladu se svým svědomím, přesně v duchu svého slibu, dělat svoji práci. Tedy žalovat spáchaný zločin a naopak konat. Jenže se jedná o zločin, který nespáchal jen tak kdokoliv. A to je zjevně pro systém zásadní problém. Čím si ale Blažek s Daňhelem tuto ochranu zasloužili, zůstává nadále utajeno.
Nejde přitom zdaleka jen o bitcoiny. Všelijakých kauz by se a nyní nabízela celá řada. Jejich poselství je vesměs totožné – právní stát zde neměří všem stejně. Není to jen bitcoinová kauza, třaskavá až tak, že si ji teď někdo snaží vymazat.
Jsou tu i kauzy insolvenční správkyně Burian a Penka, napojené přes exnáměstka Daňhela právě na Pavla Blažka. Pod tento ochranný deštník se s nimi evidentně stále vleze i organizovaná skupina Blerima Camaje a s ní spojené – a nikým nepovšimnuté – okrádáni v insolvencích, pronásledováni a perzekuováni policií na základě smyšlenek. Ten deštník skupinu evidentně chrání i před pozorností aparátu, který má rozkrývat praní špinavých peněz a krácení daní.
Přitom pouhým laickým pohledem do veřejně dohledatelné části povinně zveřejňovaných dokumentů je zjevné, že tady něco nehraje. Kam se dívá finanční správa, celní správa a FAU, že to nevidí? Je naprosto namístě se zamyslet, kam až sahá celá tato ochrana
Ko je všechno z Brna
Když před několika dny vyskočila zpráva, že advokát z bitcoinové kauzy – a mimochodem jeden z mnoha advokátů Blerima Camaje, ochotných za peníze zapomenout na etiku a v podstatě na cokoliv ze své přísahy – Karim Titz převádí nikým „nerušen“ své nemovitosti na manželku, a to jediný den poté, co policie rozšířila obvinění jeho klientovi Jiříkovskému, bylo už jen pro dokreslení výše popisovaného stavu.
Netřeba se nimrat v jednotlivostech pro pochopení věcí.
- Pavel Blažek je z Brna
- Jeho spolužák a životní souputník Radomír Daňhel je překvapivě z Brna.
- JUDr. Pavel Burian a Mgr. Miroslav Penka jsou – světe div se – z Brna!
- Kárim Titz je z Brna.
- Blerim Camaj využívá v Brně silné zázemí jeho zde sídlících krajanů.
- Alexandr Kubíček je z Brna.
- Nejvyšší soud, který má „poslední slovo“ ve všech soudních řízeních, má sídlo taky v Brně.
- Ústavní soud, který má chránit ústavní principy a dohlédat nad ochranou ústavních práv, má sídlokde jinde než v Brně.
- Nejvyšší státní zastupitelství má sídlo v Brně. Je (nebo má být) vrcholným článkem soustavy státního zastupitelství v České republice. Jeho hlavní činnost se zaměřuje na dohled nad činností nižších státních zastupitelství a sjednocování jejich postupu v trestním řízení. Může si dovolit i mimořádné zásahy ve prospěch zákonnosti.
Možné vazby, provazby a mezivazby tak mohou, ale nemusí být jsou jen čirou spekulací, na kterou má čtenář, a především neprivilegovaný občan právo.
Vlastimil Blaťák
