Jako buldozer. Investor větrného parku Rychleby jde proti referendu i proti stanovisku obce, tvrdí místní obyvatelé

Nejsevernějším výběžkem Olomouckého kraje cloumá nespokojenost. Na veřejnost prosakují informace, že investor Větrného parku Rychleby, jehož zmář odmítli lidé v loňském referendu, nadále usiluje o zisk stavebního povolení na 230 metrů vysoké stožáry. Aktivisté Jana Třetinová a Korneliusz Walek, oba zakládající členové spolku Rychleby nedáme, jsou pobouřeni o to víc, že obec Kobylá nad Vidnávkou dokonce již investorovi vypověděla smlouvu.

Co se změnilo oproti loňsku? Souběžně s parlamentními volbami proběhlo referendum, o kterém i investor tvrdil, že bude pro něj závazné…

Jana Třetinová: V říjnu 2025 se v našem regionu odehrálo něco výjimečného. Občané tří obcí – Bernartic, Velké Kraše a Kobylé nad Vidnavkou – se spojili a bojovali za stejnou věc. V místních referendech jasně řekli NE výstavbě větrných elektráren v podhůří Rychlebských hor. Lidé přišli k urnám v mimořádném počtu a jejich rozhodnutí bylo jednoznačné, další větrné elektrárny v této oblasti nechtějí. Celkově ve třech obcích hlasovalo 801 lidí proti výstavbě, zatímco pouze 183 bylo pro. Účast byla dostatečně vysoká, aby byla referenda pro obce závazná.

Korneliusz Walek: Po referendech panoval mezi námi místními pocit úlevy. Mnozí jsme chtěli věřit, že alespoň tentokrát investoři z First Wind dodrží slovo, a po prohře opravdu projekt definitivně ukončí.

Nyní se jeví, že se tak zřejmě nestalo.

Korneliusz Walek: Investor First Wind se rozhodl výsledky referend ignorovat a naopak urychlit kroky k získání stavebního povolení. Na místo původně deklarovaných dvou elektráren typu Vestas V120 o výšce zhruba 150 metrů nyní jedná s úřady o projektu, který počítá s větrnou elektrárnou vysokou 220 až 230 metrů a s více než dvojnásobným výkonem. Taková věž by se stala nejvyšší větrnou elektrárnou v České republice. Tím by se zcela zničil krajinný ráz, neboť by se takto vysoká elektrárna stala dominantou viditelnou z velké části Rychlebského podhůří. A takto vysoká elektrárna by byla sice první, ale určitě ne poslední.

Jana Třetinová: Plánovaná výstavba má probíhat v lokalitě zaniklé sudetské osady Annín. Právě toto místo je přitom v územním plánu obce Kobylá nad Vidnavkou vymezeno jako prostor pro další rozvoj obce, nacházejí se zde stavební parcely. O to citlivější je tato otázka po zkušenosti z ničivých povodní v září 2024, které zasáhly například Kobylou nad Vidnavkou a Velkou Kraš. Voda tehdy brala lidem domy – jejich skutečné domovy. Mnozí obyvatelé si až tehdy naplno uvědomili, jak důležité je mít v regionu místa, kde může vznikat nové bydlení a kde mohou lidé znovu zapustit kořeny. Zastavět takovou lokalitu průmyslovými větrnými elektrárnami by znamenalo připravit region o jednu z mála možností budoucího rozvoje a zastavení trendu vylidňování Jesenicka.

Korneliusz Walek: Zastupitelé obce Kobylá nad Vidnavkou v minulém týdnu udělali navíc důležitý krok. Jednomyslně rozhodli o vypovězení starší smlouvy z roku 2020 s investorem. Podle jejich podmínek je to možné bez sankcí, protože větrné elektrárny nebyly postaveny ani zkolaudovány. Tento krok je jasným signálem, že obec respektuje vůli svých občanů a nepřeje si ve svém katastru jakoukoliv novou výstavbu větrných elektráren.

Co přesně nyní dělá investor?

Redakce Hanáckých novinek oslovila s dotazem, zda investor skutečně plánuje stavbu i navzdory referendu a výpovědi smlouvy, dvě instituce – jesenický Stavební úřad a dále Krajský úřad v Olomouci. Jako odpovědi jsme obdrželi následující: na dotaz jesenické radnici, zda investor požádal o stavební povolení, odpověděla Markéta Kaniová, pracovník vztahů k veřejnosti, tisková mluvčí, stručně: „Odbor stavebního úřadu a územního plánování Městského úřadu Jeseník žádost o povolení záměru neeviduje.“

To samozřejmě neznamená, že investor nečiní kroky k budoucí žádosti o stavební povolení. Proto jsme požádali olomoucký Krajský úřad o odpověď na dotaz, zda probíhá ze strany investora nové řízení, například ve vztahu k EIA. Odpověď potvrdila, že investor na elektrárnách dále pracuje. „K větrnému parku v oblasti Rychlebských hor mohu sdělit následující. Odborem životního prostředí a zemědělství je aktuálně vyřizována žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska (JES) k záměru „VTE Kobylá II“. Pro uvedený záměr bylo v roce 2025 vydáno souhlasné závazné stanovisko v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Z předložené dokumentace k žádosti o vydání JES vyplývá, že navrhovaný výkon i výška větrných elektráren jsou shodné s parametry posuzovanými v rámci procesu EIA. Příslušným správním orgánem k vydání povolení záměru je DESU. Ve věci záměru „VTE Bernartice“ byl spis postoupen Ministerstvu životního prostředí, neboť záměr bude podroben mezistátnímu posuzování vlivů na životní prostředí. Závěr zjišťovacího řízení bude v tomto případě vydávat Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán,“ sdělila redakci Eva Knajblová z odboru kanceláře hejtmana.

 

Nesliboval náhodou po referendech investor, že bude respektovat jejich vůli?

Jana Třetinová: Bohužel je vidět, že projekt investor tlačí dál, ačkoliv zná názor veřejnosti, která projekt v referendu jednoznačně odmítla. V podkladech pro EIA investor konečně prozradil skutečnou podobu svého záměru (výška VTE 230 m), neboť v pokladech pro stanovisko ke změně č. 1 Územního plánu Kobylá nad Vidnavkou je uvedená maximální výška VTE 185 m. Investor k těmto větrným elektrárnám uzavřel v roce 2020 s obcí Kobylá nad Vidnavkou smlouvu, tu obec Kobylá nad Vidnavkou dne 9. března 2026 vypověděla. Stejně tak společně s obcemi Velká Kraš a Bernartice navrhuje ukončit i Smlouvy o spolupráci z roku 2026 a 2024.

Korneliusz Walek: V různých mediálních prohlášení stále slyšíme, že bude vždy respektován hlas místních občanů. Takže my tady doufáme, že budeme vyslyšeni. My nebojujeme proti OZE jako takovým, bojujeme proti necitlivě umístněným VTE, bojujeme za zachování možného rozvoje obce, za aktivní občanství, za férový přístup obou smluvních partnerů, za férové podmínky a jednání na úrovni.

Vlastimil Blaťák