Masopust ve Velké Bystřici má dlouhou tradici, doloženou již od roku 1932. Místní folklorní chasa i kulturní centrum se snaží udržet jeho ráz co nejvěrnější historii. Celá akce je úzce spjata s folklorním souborem Haná Velká Bystřice a folklorem Hané.
Tradiční zabijačka i masopustní průvod
Přímo na Zámeckém náměstí probíhá ukázka řeznického mistrovství. Návštěvníci mohou ochutnat čerstvou „prdelačku“, ovar, klobásy, škvarky a další zabijačkové speciality.
Vrcholem dne je bujarý průvod maškar, který vychází ze Zámeckého náměstí a prochází městem. V průvodu nechybí tradiční postavy jako medvěd (symbol plodnosti), kobyla, kominíci, Žid či smrtka.
Během dne vystupují místní i hostující folklorní soubory, kejklíři a hraje lidová muzika. Náměstí voní masopustními koblihami, koláči a medovinou.
Masopust začíná dopoledne předáním ostatkového práva. Maškary v čele s medvědem následně obcházejí domy, tančí s hospodyněmi a vyžadují odměnu za svou obchůzku. Leotošní oslavy masopustu vyšly na sobotu 14. února.
Bystřický masopust je poctivou folklorní událostí. Spojení s tradiční hanáckou zabijačkou, účast místních spolků a velký zájem lidí z okolí z něj činí jednu z nejvydařenějších akcí svého druhu na Olomoucku.
Kromě masitých pokrmů jsou typickým symbolem bystřického masopustu nadýchané masopustní koblihy a koláče. Regionální charakter podtrhuje nabídka místního piva TVARG a vyhlášených bystřických Tvarglí.
Celá akce začíná symbolickým předáním ostatkového práva, čímž chasa přebírá nad městem na jeden den vládu. Díky své autenticitě a rozsahu je masopust ve Velké Bystřici vyhledávaným cílem turistů z celého okolí a hrdě nese označení „bašta hanáckého folkloru“.
Vlastimil Blaťák
