Top10 nejchladnějších zim na Olomoucku

Olomoucko, jakožto oblast Hané, je známé spíše mírnějším podnebím. Historie však pamatuje zimy, kdy se z úrodné nížiny stala arktická pustina a teploty padaly k hranicím, které si dnes stěží dokážeme představit.

Zde je přehled 10 nejchladnějších či nejtužších zimních období, která zasáhla Olomouc a okolí, sestavený na základě historických meteorologických záznamů z Moravy a ČR.

Přehled je sestaven na základě historických dat o teplotních minimech a dlouhodobých průměrech (normálech) pro oblast střední Moravy.

10. Zima 2011/2012: „Balkánská zima“

Zatímco začátek zimy byl mírný, únor 2012 přinesl silnou vlnu mrazů z Balkánu. Na Olomoucku (stanice Luká, Paseka) padaly rekordy, když naměřili ráno i přes -19 °C. Tato zima si vyžádala i oběti na životech a komplikovala dopravu v celém kraji.

9. Zima 1995/1996: Dlouhá zima

Devadesátá léta byla spíše teplejší, ale zima 95/96 byla výjimkou. Byla velmi dlouhá a studená, s hojnou sněhovou nadílkou, která vydržela až do dubna.

8. Zima 1923/1924: Rané mrazy

Tato zima byla specifická svým raným nástupem. Už v prosinci 1923 bylo naměřeno několik arktických dnů, kdy teplota nevystoupila nad -10 °C.

7. Zima 1984/1985: Arktický leden

Leden 1985 byl na Moravě mimořádně chladný. Teploty na Olomoucku běžně klesaly k -20 °C. Tato zima byla charakteristická i značným nedostatkem sněhu při velmi nízkých teplotách, což bylo špatné pro ozimé plodiny.

6. Silvestr 1978: Bleskový mráz

Zima 1978/79 je slavná svým bleskovým přechodem z tepla do mrazu. Během silvestrovské noci 1978 klesla teplota o více než 20 stupňů během několika hodin (z +10 °C na -15 °C a méně). To způsobilo obrovské dopravní kolapsy, známé jako „silvestrovská kalamita“.

5. Zima 1955/1956: Únorový mráz

Po mírnějším prosinci přišel v únoru 1956 jeden z nejintenzivnějších mrazových zvratů. Během několika dní klesly teploty hluboko pod -20 °C, což vedlo k rozsáhlým škodám na ovocných stromech a přezimujících kulturách.

4. Zima 1962/1963: Dlouhé mrznutí

Tato zima je pamětníky často zmiňována jako jedna z nejúpornějších. Mrazy nebyly možná tak extrémní jako v roce 1929, ale trvaly bez přestávky od prosince až do začátku března. Problémy byly s dodávkami energie a zamrzáním vodovodů.

3. Zima 1939/1940: Zima „za války“

První válečná zima byla nejen tuhá, ale i velmi dlouhá. Přinesla dlouhotrvající mrazy, které nezřídka překračovaly -25 °C. Většina vodních toků v okolí Olomouce byla zamrzlá po celé měsíce.

2. Zima 1946/1947: Poválečný mráz

Krátce po válce přišla další extrémně studená zima, která zemi sužovala od prosince až do března. Teploty trvale pod nulou a vysoká sněhová pokrývka způsobily obrovské problémy v zásobování uhlím a potravinami, což bylo obzvlášť těžké v poválečné době.

1. Zima 1928/1929: „Mrazivá apokalypsa“

Absolutní král mezi mrazivými zimami. V únoru 1929 klesly teploty v Česku pod -40 °C (na stanicích jako Litvínovice), a i v nížinách na Moravě bylo běžně pod -30 °C. Zima začala relativně mírně, ale únor byl extrémní. Doprava stála, sníh dosahoval obrovských výšek a zamrzla i velká část přírody.

Vlastimil Blaťák