Popeleční středa je tady. Jaké byly v minulosti typické hanácké postní pokrmy?

Popeleční středa v roce 2026 připadá na 18. února. Tímto dnem oficiálně končí období masopustního veselí a začíná čtyřicetidenní postní doba, která je časem duchovní přípravy na Velikonoce. Na nadcházející postní období myslí i lidové tradice Hané se specifickými pokrmy, jejichž názvy dnes už málokomu co řeknou.

Pro Popeleční středu platí v katolické církvi přísný půst (zdrženlivost od masa a pouze jedno syté jídlo za den). Na Olomoucku se v minulosti tento den pojil s typickými postními pokrmy. Ty byly tradičně skromné, založené na plodinách z polí a zahrad, bez masa a tuku. Dominují jim brambory, luštěniny (čočka, hrách), obiloviny, mák, sušené ovoce a kysané zelí

Typickými jídly jsou pučálka, pražmo, hertepláky aneb bramborové placky, či nejrůznější kaše.

Co je pučálka a co pražmo

Pučálka, totiž naklíčený a opražený hrách, patřila na Hané mezi základní postní pokrmy. První zmínka o ní pochází z postily Jana Rokycany z 15. století. Základem přípravy je nabobtnání hrachu ve vodě asi jeden den a po slití vody následném naklíčení po dobu několika dní. Poté se naklíčený hrách nasucho pražil či pekl, později se i smažil na tuku, a podával na slano či na sladko. Pučálka se také pražila přímo na ulici a prodávaly ji tzv. pučálnice. Dále se po ní nazývala první postní neděle či počátek předvelikonočního půstu.

Pražmo, též pražma nebo brašno, je pak starý český pokrm z praženého obilí, především z ječmene. Obilí může být jak nezralé, tak zralé, a může být před pražením naklíčeno. Připravuje se na slano, se solí a pepřem, někdy doplněné zelím či bylinkami, nebo na sladko, například s medem. Je bohaté na bílkoviny a vitamíny.

Mezi oblíbené postní pokrmy patřily také brambory, ale i čočka, jakož i nejrůznější sladké kaše, krupicová nebo jáhelná. Především slavné hertepláky, totiž bramborové placky na sucho nebo s mákem nebo s povidly, tvořívaly základ hanácké postní kuchyně.

Zajímavým pokrmem, připravovaným ze sušeného ovoce, byla takzvaná muzika. Jedná se o hustý kompot či omáčku ze sušeného ovoce (švestky, hrušky, jablečné křížaly).

Z regionálních specialit Hané lze dále jmenovat například tvarůžkovou omáčku, menoť tfavůžky při náležité tepelné úpravě ztrácejí svůj silný odér a získávají jemnou, krémovou chuť. Tato delikatesa se nejčastěji připravovala jako základ pro masové pokrmy nebo jako netradiční sýrová omáčka k těstovinám.

Vlastimil Blaťák