V průběhu roku 2025 je zaznamenáván zvýšený výskyt virové hepatitidy A, který se promítá také do situace v Olomouckém kraji. Toto vysoce nakažlivé onemocnění se v současné době vyskytuje napříč všemi věkovými skupinami obyvatel. K přenosu dochází zejména v prostředí s vyšší koncentrací osob, což zvyšuje riziko možného šíření infekce právě v období hromadných kulturních a společenských akcí spojených s občerstvením.
Už ke konci letošního března evidovali odborníci už 320 případů (do 28. 3. 2025) onemocnění virové hepatitidy A, známé také pod názvem infekční žloutenka neboli nemoc špinavých rukou. „Už data v loňském roce, kdy jsme zaznamenali 636 infikovaných včetně dvou úmrtí, ukazovala na postupné šíření nákazy napříč celou republikou a tento trend bohužel pokračuje. Podle dat ze zahraničí (ECDC) se onemocnění šíří i v dalších zemích, a to nejen Evropě. Jednoznačně proto doporučujeme dbát na prevenci nejen doma, ale i při cestách do zahraničí,“ uvedl v tiskové zprávě Státní zdravotní ústav.
Ke konci roku je situace jenom horší. Případů žloutenky A je v Česku letos nejvíc za 41 let, zemřelo už 31 lidí. Lékaři už letos evidují 2880 případů žloutenky typu A, což je dvacetkrát víc než loni a nejvíc od roku 1984. Zemřelo 31 lidí, loni dva. V listopadu přibylo 505 nově diagnostikovaných, o 86 méně než v říjnu. Nejvíc nakažených, více než 40 procent celkového počtu, je v Praze. Za poslední týden jich v metropoli přibylo téměř 50. Následuje Středočeský a Moravskoslezský kraj.
Co je žloutenka typu A?
Hepatitida A (známá jako infekční žloutenka) je akutní infekční onemocnění jater způsobené virem hepatitidy A (HAV). Řadí se mezi alimentární onemocnění. Příznaky jsou v mnoha případech mírné, nebo se vůbec nevyskytují, zvláště u mladých lidí. Doba, která uplyne od nákazy do projevu prvních příznaků u jedinců, u nichž se vyskytnou, se pohybuje v rozmezí od dvou do šesti týdnů. Pokud jsou příznaky přítomny, obvykle trvají osm týdnů a mohou zahrnovat: nevolnost, zvracení, průjem, žluté zabarvení kůže a očí, horečku, a bolesti břicha. U přibližně 10–15 % lidí se příznaky znovu objeví v prvních šesti měsících po počáteční infekci. Akutní selhání jater se vyskytne vzácně a je častější u starších osob.
Současná epidemie na rozdíl od posledního velkého šíření nesouvisí podle Kateřiny Fabiánové ze SZÚ se znečištěnými potravinami, jde o mezilidský přenos viru ze stolice. Vyplývá to z jejího vyjádření na úterním semináři České lékařské komory.
„Z tohoto důvodu považujeme za důležité připomenout základní informace o onemocnění a doporučení, která mohou pomoci minimalizovat riziko přenosu nákazy,“ uvedli epidemiologové.
Vlastimil Blaťák
