Pod Velkým Špičákem speleologové zdokumentovali 410 metrů chodeb. „Některá místa jsou ale stále neprobádaná, pro člověka jsou totiž nedostupná. Jejich tajemství by mohla poodhalit moderní technologie. Přesněji laserový skener. Právě s ním zamířili jeskyňáři do podzemí, aby labyrint důkladně zmapovali. Výsledkem jejich práce by měl být i nový 3D model jeskyně,“ říká vedoucí JNŠ Andrea Švubová.
Zkušenosti z podzemí má Dalibor Janák mladší víc než dost. Jeho otec, vášnivý speleolog, ho od raného dětství vodil do nepřístupných jeskyní Rychlebských hor. Láska k podzemí ho neopustila ani jako dospělého. Dnes se zaměřuje na mapování jeskyní a pomáhají mu v tom nejmodernější digitální technologie. Čerstvě má za sebou průzkum Jeskyně Na Špičáku, včetně nepřístupných chodeb. „Skenování se dělá ,lidarem´ – laserovým skenerem, který během minuty změří stovky bodů v terénu, z kterých je pak složený model. K němu se automaticky fotogrammetricky vytváří textury, aby to vypadalo realisticky,“ popisuje Janák.
Výjimečný mramorový labyrint vytvořily ledovcové vody při periferii čtvrtohorního kontinentálního ledovce. Na průzkumu a zpřístupnění této jeskyně měl výrazný podíl důstojník rakouské armády Ripper (1830-1912), spoluzakladatel Moravskoslezského sudetského horského spolku (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein – MSSGV). Jeho pozoruhodně přesná barevná mapa v měřítku 1:270 byla užívána ještě ve 20. století.
Jeskyně proslavená svými fotogenickými chodbami ve tvaru srdce si letos připomíná dvě významná jubilea – před 140 lety začali podzemním labyrintem proudit první turisté a o 70 let později, v roce 1955, se dočkal rozsáhlých úprav včetně elektrifikace a v jeskyni odstartovaly prohlídky v novém pojetí. Přednáška je součástí celoročních oslav. Ty završí v sobotu 11. října je Magický koncert. Od 16:00 zahrají Šimon Jati na handpan a Adam Šároši na kytaru. Vstupné bude dobrovolné, doporučuje se telefonická rezervace míst předem.
Pavel Gejdoš
