Turistický průvodce Zpřístupněné jeskyně Evropy o 256 stranách připravil mluvčí Správy jeskyní ČR a bývalý novinář Pavel Gejdoš. Přibližuje 666 přírodních krasových jeskyní v Evropě upravených pro turistické prohlídky. Jsou seřazeny dle jednotlivých států starého kontinentu. Kromě stručné informace o historii objevu a zpřístupnění je představena podoba jejich výzdoby, přiblížena dosud zmapovaná délka podzemí i prohlídkové trasy, uvedeny GPS souřadnice vchodu/portálu i parkoviště. Nechybí místní zajímavosti či pověsti, praktické informace o době otevření a přístupu z parkovišť i kontakty. Všechny představené dutiny ilustrují fotografie jejich interiérů a exteriérů. U každé země je mapa umístění přístupných jeskyní. Na závěr jednotlivých států jsou tipy i na další zajímavé přírodní kaverny, speleotripy či archeologicky zajímavé sluje.
„Počet uvedených jeskyní takto vyšel náhodou, ale svým způsobem je to i taková milá hříčka – pekelné číslo a i jeskyně jsou v podzemí. Díky cestám o mých dovolených posledních 18 let se mi podařilo 590 z těch 666 jeskyní objet osobně. Ve všech případech jde o podzemí vytvořené přírodou, buď krasovými procesy rozpouštění vápence, nebo díky sopečné činnosti,“ líčí Gejdoš. „Jde o unikátní projekt, protože dosud nikde v Evropě nevyšly všechny její zpřístupněné jeskyně v jedné knize. Pouze některé státy vydaly průvodce po svém podzemí. A kdysi dávno za studené války vyšly nezávisle na sobě dva různé průvodce – jeden po jeskyních ,západu´ Evropy a druhý po ,socialistickém východu´ a oba zdaleka ne kompletní,“ dodává Gejdoš.
Ze států Evropy chybí jen Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Estonsko a Litva, kde není kras vyvinut či jen minimálně a žádná jeskyně není zpřístupněna. Na konci kapitoly každého z uvedených státu jsou doplněny krátké tipy i na další podzemní přírodní zajímavosti, které sice nesplňují kritéria „zpřístupněné“ jeskyně, tedy upravené lidskými zásahy pro turistické návštěvy, ale také případně stojí za návštěvu.
Čtenář má možnost zajímavého srovnání tuzemských a zahraničních jeskyní. „Například Punkevní jeskyně s propastí Macocha a plavbou loděmi po podzemní řece mají paralelu ve francouzské jeskyni Padirac. Italská Grotta dei Dossi s barevně pestrou výzdobou se v mnohém podobá našim jeskyním Balcarka a Chýnovské. Velké sály francouzských jeskyní si lze okem poměřit s největší zpřístupněnou prostorou v tuzemsku v Kateřinské jeskyni. Německá Heimkehle měla za druhé světové války podobný osud jako Výpustek. Dlouhý okruh Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi s řadou propastí má rozsahem obdobu jen v málo jeskyních Evropy. Archeologické nálezy z Mladečských či Koněpruských jeskyní si lze dát do kontextu například se slujemi ve francouzské oblasti Les Eyzies, pravlasti kromaňonského člověka. A například s jezírky CO2 ve Zbrašovských jeskyních jsem se nesetkal ve zpřístupněných jeskyních Evropy nikde,“ popisuje Gejdoš. „V současnosti je ve světě také moderní způsob šetrného zpřístupňování jeskyní bez trvalých betonových zásahů, jen snadno demontovatelnými materiály, jako například v bulharské jeskyni Veneca, stejně jako v tuzemské Na Turoldu u Mikulova,“ přibližuje.
Kniha lze zakoupit v prodejnách u všech 14 tuzemských zpřístupněných jeskyní v ČR, v infocentrech na Skalním mlýně a na Macoše v Moravském krasu a v knihovně SJ ČR ve středočeských Průhonicích.
Letos jde již o třetí publikaci, kterou Správa jeskyní ČR vydala. Vyhynulým členovcům z oblasti Českého krasu se věnuje kniha Trilobiti berounských moří z pera Václava Zieglera a Radko Šariče. „Fyzické památky města Hranic a jeho okolí od roku 1169 až do našich časů se vztahující“ je název nové publikace vydané v rámci cyklu Acta Speleologica. Autorem textu byl v 18. a 19. století žijící hranický vědec Josef Heřman Agapit Gallaš. Původní rukopisný text uložený v Moravském zemské archivu v Brně by byl pro běžného čtenáře nečitelný nebo špatně čitelný. Do elektronické podoby ho proto převedl historik Muzea Blanenska Milan Koudelka. Text dosud nikdy nebyl publikován v celku, pouze byly citovány jeho úryvky.
Tisková zpráva
