Co pro vás znamená 21. srpen 1968?
Den v historii naší země, kdy se jasně ukázalo nebezpečí, které souvisí s podceňováním státu jako je Rusko, dříve SSSR. Den kdy si národ opět uvědomil, že o našem osudu rozhodl někdo jiný, než mi sami. Vzpomínám si hlavně na naději v očích rodičů a prarodičů, když o období před srpnem 1968 hovořili a o prázdnu v pohledech při větách …“pak přišli a byly tady“. My jsme se pak o srpnu učili jako o „bratrské pomoci“, což bylo a je absurdní. Nicméně si vždy vzpomenu na Modlitbu pro Martu a za mě neuvěřitelnou statečnost národa, který musel a překonal již třetí tragédii po roce 1939 a 1948 co do národní hrdosti a identity za tak krátkou dobu po sobě.
Jak se díváte na to, že část národa jako by na srpen 1968 zapomínala?
Bohužel je to fakt. V širších souvislostech se paměť národa nejeví jako nefunkční. Spíše mi to připadá že všechny ty nehezké a neuvěřitelné věci odsuneme do pozadí, nepřikládáme jim náležitou pozornost. Mezigenerační dialog v těchto věcech nefunguje. Neposloucháme rodiče a prarodiče a připadáme si v bezpečí ve virtuálním světě internetové platformy. Celá situace je také důsledkem komunistické normalizace, která z paměti národa vymazala celé kapitoly.
Jak by se měl srpen 1968 vyučovat ve školách?
Nesmírně důležité je pracovat s nastupující generací skrze opravdové životy a prožitky lidí, kteří tu dobu zažili. Velice k tomu pomáhá Česká televize a Český rozhlas, jejich archivy a autentické materiály. Naprosto nedostatečné je pouze memorování datumů a událostí. Mladí lidé si zaslouží vysvětlení souvislostí a provázání na současnou situaci nejen v Evropě ale v celém světě.
Jaký odkaz má srpen 1968 pro dnešní dobu?
My si musíme uvědomit, že náš současný život a jeho velmi vysoká úroveň spolu s demokracií není vůbec samozřejmostí. Dále musíme vnímat pozici malého státu a jak snadno může být z hlediska silnějších hráčů manipulován a ovlivňován. Chceme-li žít v zemi, která naštěstí patří mezi západní demokracie, musíme být připraveni ji bránit odpovídajícími prostředky a nástroji. Události v srpnu ukazují jasně, že kompromisy a akceptace okupačních snah vedou k dlouhodobým destruktivním procesům, ke ztrátě
sebeidentifikace a sebedůvěry u národa samotného a v neposlední míře jasně dokazují to, že se lidé nechtějí poučit z historie. Ta jasně dokládá, jak která země v našich dějinách k demokracii a jejím budování či destrukci přistupovala. Pokud budeme zapomínat, bude to cesta, která povede nejen k opakování chybných rozhodnutí, ale také k situacím, k jejichž nápravě bude potřebovat desítky let.
Vlastimil Blaťák
